Z outsidera lídrem

P r a h a – Stál u zrodu dalšího domácího vítězství. Svým pohybem a důraznou hrou dělal soupeři problémy. Bylo ho všude plno a byl to on, kdo zařídil vítězný gól v úterním zápasu proti Vítkovicím. Řeč je o Radku Dudovi. „Červus (Roman Červenka) to tam krásně dal Žížovi (Tomáš Žižka) a ten mi to tam z první hodil,“ popsal Radek Duda situaci předcházející třetímu gólu domácích. „Kluci to krásně sehráli.“

Ale na Tomáši Žižkovi bylo vidět, jak na okamžik váhá, zda zvolit střelu nebo přihrávku…
Já jsem si schválně o tu přihrávku řekl, on mi pak ale vytknul, že jsem na něj ťukal (hokejkou o led) až moc okatě, že to málem nevyšlo. Žíža to ale udělal parádně, krásně to trefil.

Ale krásně jste to trefil i vy…
Byla to perfektní přihrávka. Také se to dá nedat, ale jak říkám, celá ta akce si zasloužila gól. Povedlo se mi to dát z první do brány.

Využitá přesilovka a paradoxně i následně oslabení v podobě gólu Michala Vondrky rozhodly o tom, že body zůstávají doma. Navíc zůstanete po první polovině základní části na prvním místě v tabulce. Takže nejlepší možná výchozí pozice do poloviny druhé?
Co jiného si přát, abychom byli zdraví a abychom hráli tak, jak hrajeme teď, abychom přilákali co nejvíce fanoušků do haly. Nebude to ale nic jednoduchého. Z outsidera jsme se stali lídrem tabulky a s tím se musíme naučit žít. Hlavně musíme pořád tvrdě pracovat a nešetřit se. Takovou tu českou vlastnost uspokojení musíme hodit za hlavu a být stále hladoví, jít za úspěchem a pořád se snažit vyhrávat a bodovat.

Jak moc ovlivnil vaší hru v úterním zápase fakt, že nechytal Adam Svoboda ale junior Dominik Furch?
Víš co, tady to mužstvo má určité sebevědomí, ke kterému se vypracovalo tvrdou prací. Já si myslím, že teď už je jedno, kdo sem přijde, jakýkoliv hráč, který tady nastoupí, tu atmosféru nasaje a pohltí ho to. Adam byl nemocný, tak volba padla na Dominika. Myslím si, že na to, kolik je mu let, se s tím vypořádal fantasticky.

Z toho, co říkáte, čiší taková jistota, takové sebevědomí, že bych se skoro mohl domnívat, že bych do té branky mohl jít i já…
Pojď to zkusit!(smích)

Vůbec jsem nečekal, že to tam spadne, říká Michal Vondrka

Michal Vondrka sice v zápase s Vítkovicemi nezaznamenal vítěznou trefu, ale jeho gól na čtyři jedna byl důležitou pojistkou. Slavia soupeři odskočila o dva góly, což bylo pro klid mužstva v závěru zápasu nesmírně důležité. „Že to tam spadlo, mě jenom potěšilo,“ vyprávěl Michal Vondrka po zápase.

Slavia hrála v oslabení, když jste se sám řítil na hostujícího brankáře, jak ten gól padl?
Ta trochu se štěstím. Já jsem ho pořádně ani neviděl. Když jsem dělal tu kličku, tak mi brankář skočil pod nohy a já jsem se málem rozmlátil o mantinel. Takže jsem kontroloval, abych do toho mantinelu plnou rychlostí nevlétl. A že to tam spadlo? To mě jenom potěšilo. Vůbec jsem to nečekal.

To jste ani neviděl, jak puk padá do branky?
Ne, vůbec. Před mantinelem jsem to ubrzdil a najednou byl gól.

Přesto jste vypadal dost otřesený…
Přece jenom nás před tím gólem trochu mleli ve třetině, takže už jsem neměl tolik sil, ale byl jsem rád, že to tam padlo. Pak jsem mohl dát ještě jeden gól, dostal jsem bezva nahrávku od Pepy Beránka, ten to krásně umí dát, zkoušel jsem to mezi nohy, ale nevyšlo to.

Vy, teď myslím mužstvo, jste vůbec v tom úterním zápase měli několik stoprocentních příležitostí, brejků, ale vy jste byl, jestli se nepletu, jediný, kdo nabídnutou příležitost využil…
Je to tak, a ještě se štěstím.

Pamatuji se, že jste si kdysi vytknul cíl patnáct gólů za sezonu, teď máme polovinu základní části za sebou a vy máte ma svém kontě šest vstřelených gólů. Takže, předpokládám, že jste spokojený. Blížíte se k onomu…
…vysněnému cíli, který jsem si tady před třemi roky dal (smích). Určitě jsem ale rád, že to tam padá. Je to pohoda.

Úterním zápasem máte za sebou prvním polovinu základní části. Do té druhé vstoupíte v neděli z prvního místa, takže určitě dobrá výchozí pozice.
Když je tým vpředu, ať už na prvním místě, nebo v první čtyřce, tak je to vždycky super, ale pořád je za námi teprve polovina soutěže. My takhle musíme makat dál, abychom to vydrželi až do padesátého druhého kola a předčasně nepodlehli nějakému uspokojení. Být první je ale určitě dobré pro pohodu v týmu.