Za těch padesát tisíc to určitě stálo!

P r a h a - „Až bude příležitost, nechám si ho od Pepy Beránka podepsat a pověsím ho na zeď,“ vyprávěl zhruba před měsícem šťastný majitel finálového dresu kapitána Josefa Beránka a veliký fanoušek Slavie Jan Bubník, který dres slávistické ikony získal v aukci. A ta chvíle nakonec přišla - v úterý 29. července, po dopoledním tréninku. „Je to skutečně zážitek,“ řekl ještě plný dojmů z návštěvy slávistické šatny. „Za těch padesát tisíc to určitě stálo!“

Ani kapitán Slavie Josef Beránek se netajil obdivem k tomu, kdo byl ochoten investovat tolik peněz na koupi dresu. „Je to milé a obdivuhodné. Má můj velký obdiv,“ uvedl bezprostředně po setkání s Janem Bubníkem. „Je vidět, jak moc si ten dres cení, když byl ochoten tolik peněz investovat. Bylo to příjemné setkání, určitě bylo zajímavé na vlastní oči poznat člověka, který tomu hokeji tak fandí.“

Jak však Josef Beránek dodal, pro něj osobně nebylo těžké se dresu vzdát. „Nejsem žádný velký sběratel,“ prohlásil. „To je spíše pro lidi, kteří hokeji fandí, a kteří jsou ochotni do toho investovat. Líbí se mi vyhrávat, líbí se mi ta atmosféra, ale na tyhle věci kolem já moc nejsem,“ dodal. „Myslím si ale, že je dobře, že se něco takového pro fanoušky dělá, že si ty dresy mohou takto koupit. Dřív se někde zamkly, schovaly, nebo se to dalo pryč. Aukce je rozhodně lepší způsob využití starých dresů. A je to určitě lepší způsob, než je rozdávat lidem, kterým to nic neříká. Honza Bubník ale patří k těm, kteří si toho dresu váží.“

Doslova v sedmém nebi byl držitel mistrovského dresu kapitána Josefa Beránka. Ten měl vůbec poprvé možnost podívat se do kabiny hráčů a tak trochu nasát i mistrovskou atmosféru. „Už jen to byl pro mě zážitek,“ přiznal. Do šatny se totiž dostal v době, kdy končil trénink. Mohl tak zblízka poznat i mnohé hráče, které zatím znal jen z tribuny. S mnohými se pozdravil, s některými, jako například s Adamem Svobodou, si i popovídal. Největším zážitkem bylo pochopitelně setkání s Josefem Beránkem. „Pepa mi pogratuloval a pozval mě do šatny, až se bude hrát extraliga, po nějakém domácím extraligovém utkání, pokud možno vítězném, ale sranda prý bude i když se nevyhraje…(smích). Zatím jsme na tom předběžně domluveni.“

„Těch padesát tisíc korun investovaných do dresu kapitána Josefa Beránka určitě nejsou vyhozené peníze, užívám si to,“ pravil Jan Bubník spokojeně. Ostatně užívali si to i sami hráči, kteří si občas Jana Bubníka dobírali. „Bez poznámek se to neobešlo, tu a tam něco na moji adresu utrousili,“ řekl Jan Bubník s úsměvem.

Ani „rodinný rozpočet“ nákupem dresu nijak zvlášť neutrpěl. „Ještě nějaké peníze na účtě mám,“ směje se. „A na jídlo mám zatím také.“ Stejně tak prý Jan Bubník má i na „permici“ na příští sezonu. „Tu jsem si vyřídil hned, jak jsem ten dres získal. Budu na tom stejném místě jako letos – slávistický kotel, devatenáctá řada, sedačka číslo dvě,“ sype z rukávu. „Je to taková symbolika i té poslední sezony: Slavia skončila po základní části druhá a devatenáctka, to je číslo, které na zádech nosí kapitán Beránek, tedy dres, který mám teď i já.“

Říká se, že Češi jsou národem závistivců, jak ale Jan Bubník dodává, zatím se s nějakou vyloženě negativní reakcí osobně nesetkal. „Samozřejmě, najdou se tací, kteří tomu hokeji až tak nefandí, nebo tomu tak nepropadli, tak ti pochopitelně říkají, že jsem blázen. Nebo když přijdu někam, kde mě znají, tak z legrace říkají: ten to zaplatí, ten má určitě dost peněz, když si kupuje dresy za padesát tisíc,“ hlásí.

Dokonce se mu nákup dresu stále doma daří tajit. „Zatím nikdo z mých blízkých nic netuší, ale třeba by to vzali normálně. Oni vědí, že jsem do Slavie blázen!“ říká závěrem. „Za předměty se slávistickou tématikou jsem již utratil spousty peněz, ale za tohle by mě asi nepochválili...(úsměv)“