Opozdilec kabiny? Tak to budu asi já…

P r a h a - Brankáři Dominiku Furchovi se letos daří vše, na co sáhne. Stal se slávistickou jedničkou, úspěšně složil maturitní zkoušku a pohodu má na ledě i v soukromí. Jednu věc se ale pořád ještě nenaučil. Chodit včas. “Kdo je opozdilcem kabiny? No, jak bych to řekl… Asi já,“ reagoval na nečekanou otázku.

Ve Slavii dnes skončila suchá příprava a hráči se rozprchnou na dovolenou. Mladší ročníky se budou na tréninku hlásit v pondělí 20. července, starší kolegové je doplní o čtyři dny později. Devatenáctiletý Dominik Furch patří samozřejmě do té první party. “Ještě dnes večer letím s přítelkyní na týden do Egypta. Cestujeme na místo, které dobře známe, takže se moc těším,“ říká mladý brankář, který suchou přípravu hodnotí jako snesitelnou.

“Pracovali jsme hlavně na fyzičce a občas to byla docela makačka, ale dalo se to zvládnout,“ má jasno. V tréninkovém procesu se o něj a další dva gólmany (Stanislava Nerudu a Pavla Krcha) starali hned čtyři lidé. Trenér brankářů Josef Hronek, kondiční expertka Helena Fuchsová, asistent Jiří Čelanský a v neposlední řadě také hlavní kouč Vladimír Růžička. Ten se do této fáze přípravy obvykle tolik nezapojuje, letos ale udělal vyjímku.

“On si nikdy nenechá nic ujít. Připomínek měl docela dost,“ usmívá se Furch, který Růžičku občas poškorpil tím, že dorazil na trénink na poslední chvíli. “Bydlím až na Zbraslavi, do Edenu to mám daleko,“ vymlouvá se na oko. “Už jsem mu říkal, že bude vstávat v pět hodin ráno!“ reaguje Růžička s humorem a pak vážně dodává: "Žádný problém v tomto směru ale nebyl. Kluci dobře vědí, že já si tohle hlídám."

Furcha nyní čeká hlavně odpočinek, při němž by se rád ponořil do tajů golfu. Tedy sportu, který se v kabině Slavie stal malým fenoménem. “Přemýšlím o tom, že bych se mu začal trochu věnovat. Loni jsem si na Štiříně pinknul pár míčků a nebylo to špatné. Zatím ale nevím, kde vlastně začít,“ pokrčí rameny.

Na záliby má teď mnohem více času než předtím. Před pár týdny totiž odmaturoval na obchodní akademii – a výsledek byl výborný! “Dostal jsem tři jedničky a jednu dvojku,“ culí se Furch, jenž si v šatně vychutnal příval gratulací. Ta nejkurióznější byla od trenéra Růžičky. “Zavolal si mě k sobě do kanceláře a řekl mi, že je zvědavý na příští sezonu. Že prý by to mohlo být docela dobré, když se už můžu soustředit jen hokej…“ uzavírá Furch.