Slavia jde do semifinále!

Tři využité přesilové hry poslaly ve středu večer v Edenu Pardubice do kolen a Slavii do semifinále. Druhou přesilovkovou branku, která se ukázala být vítěznou, vsítil a následným letem plavmo oslavil Milan Antoš. „Semifinálová“ trefa bude asi dost drahá. „Rád něco zaplatím. Střelecky se mi daří, ale snad jsem si ještě nějaký důležitý góly nechal i na další zápasy.“ Co tak asi může teď čerstvé semifinalisty čekat: „Do půlnoci budeme slavit, zítra si k tomu něco řekneme, a pak se asi začneme připravovat na semifinále.“

Za střeleckou fazónou Milana Antoše se třikrát do své klece ohlédl jeho bývalý spoluhráč, nyní brankář Pardubic, Dušan Salfický. „To nebylo, že by na mě vyzrál, protože mě zná z Plzně. Ty první dva byly takový trochu náhodný, dneska chtěl co nejrychleji vystřelit, bylo to štěstí. Celou sérii hrál Milan výborně, znám ho, je radost mít takového hráče v mančaftu,“ okomentoval Antošovy zásahy právě pardubický brankář. Zápas začal hodně opatrně, bylo to čekání na první gól. „Chtěli jsme jej dát my, a to co nejdříve. To se sice nepovedlo, ale zvládli jsme to i tak dobře. Pardubice jsou výborný před bránou, v soubojích v rozích, chtěli jsme je tam hlavně přebruslit,“ popisuje přezápasovou strategii opět Milan Antoš. Jeho branka na 2:0 nezůstala dlouho bez odezvy. Možná euforie z dvoubrankového vedení zavládla v řadách slávistů. „Všichni útočníci vylítli za pukem, bylo z toho přečíslení a gól, to nás trochu zaskočilo. Branka na 3:1 to ale zase zklidnila. I když strach jsme při stavu 2:1 měli, to určitě. Mám ale pocit, že jsme je udolali kondičkou.“

Žádnou vědu nedělal z inkasované branky střelec třetí branky slávistů Jan Novák. „Taková chyba se prostě stane. Nám se stala akorát v nevhodnou dobu.“ Slávistického obránce sužuje zranění, ale přesto se rozhodl nastoupit. „Byli jsme s trenérem domluveni, že nastoupím až v domácím zápase. Dalo se to i se zraněním, ale bolelo to, nemohl jsem pořádně vystřelit.“ No, nakonec přeci jen vystřelil a bylo z toho definitivní potvrzení slávistického postupu. „Vypálil jsem a ani jsem pak přes hráče tu střelu neviděl, takže ani úplně nevím, jak to tam padlo.“ Z příštího soupeře si moc slávistů hlavu nedělají, ale může to být třeba i holešovický rival Sparta. „Lepší by bylo, kdybychom ji potkali až ve finále.“ Stejný názor má i Milan Antoš: „Chtěl bych Spartu až ve finále.“

Pozornost si zcela jistě zaslouží i čtvrtfinálový soupeř Slavie. V jeho táboře zavládlo velké zklamání, které hráči těžko skrývali. Za všechny aspoň David Pospíšil. „Určitě zklamaný jsme, nevím co k tomu říct. Sezóna vypadala dobře, byli jsme mírnými favority. Určitě rozhodlo první utkání v Pardubicích, Slavia dokázala získat ten bod navíc a výhodu domácího prostředí. Dneska to bylo dlouho na vážkách, rozhodly přesilovky. Slavia proměnila tři. Teď to snad budou brát všichni s nadhledem, ne jakože brečím, ale ty přesilovky … dvě byly myslím naprosto vymyšlený.“ Na rozhodčí však svoji prohru pardubičtí nesváděli, především ve vlastní střelecké nemohoucnosti. Pardubické podporovali v Edenu velký počet vlastních fanoušků. „Na Slavii nám vytvořili prostředí srovnatelné se slávisty, chtěl bych jim za to moc poděkovat, je fajn cítit podporu z hlediště. Udělali jsme pro úspěch všechno, ale někde je chyba, není možné aby Pardubice vypadávaly neustále v prvním kole.“ Do zápasu nenastoupil Otakar Janecký. „Určitě chyběl, nápor se soustředí na méně hráčů, teď v závěru už nám chybělo hodně hráčů, Slavia hrála vlastně neustále na 4 pětky, to se muselo někde projevit.“ V sérii podával skvělé výkony Roman Málek. Co na to Dušan Salfický? „Roman Málek rostl zápas od zápasu. V utkáních na Slavii domácí tým podržel. Dnes jsme jej sice moc neprověřili. Ale jinak chytal výborně,“ vysekl poklonu slávistické opoře pardubický brankář. Pardubický tým čekala smutná cesta zpět domů, zato na Slavii se bude slavit a všichni jsou jistě již zvědavý, koho jim přisoudí do semifinále zítřejší rozhodující zápas v sérii Zlín – Znojmo.