Slávistické přednosti? Skvělá hra dozadu, výborné přesilovky i oslabení

Slávisté mají již týden volno a je tak čas na hodnocení uplynulé sezóny. Připravujeme ohlédnutí se ve velkých rozhovorech i v dalších zajímavých článcích. Sezónu je možné shrnout i analýzou výsledků Slavia a několika statistik. Kdo utrpěl nevyšší porážku? Koho Slavia nedokázala ani jednou porazit a od koho naopak neinkasovala? Jaké byly přesilovky? Víte, že Slavia je v jiných městech velmi atraktivním soupeřem?

Slavia vstřelila v 52 utkáních základní části 152 branek a 125 jich inkasovala. Průměrný výsledek utkání tak byl 2,92 : 2,40. Doplníme-li, že v produktivitě byli slávisté v celé lize až osmí, zatímco defenzívu měli ze všech nejlepší, je jasně vidět, co je přednost červenobílých a kde jsou ještě rezervy.

Věčná pravda zní, že přesilovky rozhodují zápasy. Slavia si při hře s nestejným počtem hráčů na ledě vedla výborně - přesilovky měla třetí nejlepší (téměř 20 procent - tedy branka z každé páté), úspěšnost v oslabení 87 procent byla v lize dokonce druhá nejlepší.

Ikdyž celkově Slavia brankami šetřila, přesto dokázala vyprovodit několik soupeřů s pořádným "kotlem" gólů. Nejtěžší porážky si odvezli z Edenu popořadě Třinec (6:2), Kladno (5:0), Karlovy Vary (7:2) a Plzeň (7:2). Nejvyšší výhru z venku si slávisté přivezli na konci základní části z ledu odevzdaného Havířova (1:7).

O výborné hře dozadu i skvělých gólmanech svědčí fakt, že nikdy Slavia nedostala víc, než pět branek. Dvakrát si odvezla z Pardubicích porážku 5:2 a ve Znojmě podlehla 5:3. V ostatních utkáních dostala vždy méně, než pět branek. Vyslovený debakl Slavia neutrpěla nikdy, neboť nikdy neprohrála o víc branek, než o tři.

V pěti zápasech Slavia neinkasovala ani jednou a pokaždé to bylo v domácím prostředí. Popořadě šly "shutouty" takto: Pardubice 1:0, Kladno 5:0, Litvínov 2:0, Vsetín 4:0 a Kladno 3:0. Ani jednou se v zápase z branky neradovali slávisté jen v jednom zápase - bylo to také v Edenu a Slavia podlehla Zlínu 0:3.

Většina utkání Slavie byla vyrovnaná. Celých třicet zápasů základní části (tj. 57 %) skončilo maximálně o jednu branku. Dvanáctkrát vyhrála Slavia, třináctkrát hosté a pětkrát se soupeři rozešli smírně. Zajímavý je také fakt, že čtyři z prvních pěti utkání skončily až v prodloužení, a ještě zajímavější je, že prvních šest porážek Slavie bylo o jednu branku.

Kdo byl pro slávisty nejoblíbenějším soupeřem? Mohli to být Litvínov a České Budějovice, se kterými Slavia všechna vzájemná utkání vyhrála. Naopak nepříjemným soupeřem byl Zlín, který vyhrál obě dvě utkání na Slavii a v domácím prostředí zvítězil v prodloužení a remizoval.

Vzpomínat se bude jistě také na dvě "šňůry". První byla černá, to když Slavia během prosince a ledna pět zápasů v řadě nezvítězila. Vše si ale červenobílí vynahradili v závěru soutěže, kdy dokázali zvítězit šestkrát za sebou. Nebýt ztraceného zápasu v 52.kole ve Vsetíně (z 1:3 domácí otočili na 4:3 v prodloužení), mohla být série ještě delší.

Posledním zajímavým ukazatelem je návštěvnost. Do Edenu zavítalo na základní část v průměru 2682 diváků (horší to bylo jen v Havířově a v Českých Budějovicích, kde se ale hrálo zpočátku na táborském stadionu a později na budějovickém staveništi). Naopak v ostatních městech se na Slavii přišlo podívat v průměru 4269 diváků - víc diváky táhl už jen rival z Holešovic.

Hodnocení sezóny slovem:

• základní část
• čtvrtfinále s Pardubicemi
• semifinále se Spartou