Dominik Furch: Snažil jsem se podat co nejlepší výkon

Není žádným tajemstvím, že se úvodní utkání série s Vítkovicemi Robertu Slipčenkovi vůbec nepovedlo, a tak se čekalo, kdo z gólmanského dua tentokrát nastoupí. Příležitost dostal devatenáctiletý Dominik Furch a chopil se jí výborně. Přesto spokojen z ledu neodcházel, Slavia také druhý duel ve Vítkovicích prohrála, tentokrát výsledkem 3:1. „Ze začátku to tam trošku skákalo, ale pak si myslím, že jsem se do toho po chvilce dostal,“ říká mladý gólman na adresu svého výkonu.

Mnoho fanoušků ledního hokeje si určitě kladlo otázku, kdo bude hájit slávistickou klec. Nakonec se mezi tyče postavil mladičký Dominik Furch, který tak nahradil po prvním nevydařeném vystoupení zklamaného Roberta Slipčenka. „Dostali jsme v prvním zápase hodně gólů, takže abych byl upřímný, tak jsem to trošku čekal, že se v brance objevím.“ Furch hájil svatyni červenobílých od prvních minut v letošním play off vůbec poprvé, a tak jej nečekal především po psychické stránce vůbec lehký zápas. „Snažil jsem se podat co nejlepší výkon a nemyslet na to jestli jsem pod tlakem nebo ne. Ze začátku to tam trošku skákalo, ale pak si myslím, že jsem se do toho po chvilce dostal,“ vykládá sebevědomě.

Přestože chytal devatenáctiletý talentovaný brankář velmi spolehlivě a na rozdíl od svého kolegy Slipčenka nechyboval, odcházel z ledu jako poražený. Po chybách obránců totiž dvakrát inkasoval a jelikož se útočníci trefili jen jednou, prohrála Slavia s Vítkovicemi i druhé vzájemné měření sil. „Určitě to moc mrzí, protože jsme tady sahali po vítězství, dlouho nebylo o vítězi utkání rozhodnuto,“ říká zklamaně. A jaké má osobní pocity ze svého výkonu? „Nejhorší pocit z toho určitě nemám, ale samozřejmě vždy může gólman zachytat ještě lépe,“ dodává trošku sebekriticky.

I přes povedené vystoupení ve druhém semifinálovém klání nemůže být Furch se sezónou 2009/2010 příliš spokojen. „Začátek sezóny nebyl z mé strany nijak slavný, ale teď už se těším na každý zápas a snažím se na začátek nemyslet,“ a jedním dechem dodává: „Přestože je každý zápas jiný, tak nějaké zkušenosti s vyřazovacími boji již z loňska mám.“ Na veřejnosti se hodně hovoří o absenci dobrých gólmanů v dresu Slavie. „Říkalo se to již vloni a došli jsme do finále, říká se to i letos, tak uvidíme, kam dojdeme,“ vzkazuje svým odpůrcům trošku ironicky tento stále náctiletý sympaťák.

Vítkovice využily stoprocentně domácího prostředí a ujaly se v sérii vedení 2:0. Nyní je na hokejistech Slavie, aby dokázala soupeři odpovědět stejnou mincí. „V předchozí sérii jsme si potvrdili, že doma hrát umíme, tak snad to ukážeme i proti Vítkovicím,“ prohlašuje před pondělním, respektive úterním semifinálovým duelem. Domácí prostředí bývá skutečně v této fázi soutěže obrovskou výhodou, a to nejen díky skvělým fanouškům. „Tady mají velké letiště, což samozřejmě svědčí Vítkovicím. U nás je úplně odlišné kluziště, a to zase bude vyhovovat nám,“ zaobírá se šířkou a délkou obou ledových ploch. A kdo se v pondělí představí tentokrát v roli brankářské jedničky? „Ještě nevíme. Nechme se překvapit, je to čistě na trenérovi,“ říká na závěr krátkého povídání.