Eden zaplavili malí Růžičkové, prestižní kemp vrcholí

Hokejová škola slávistické legendy Vladimíra Růžičky píše už třináctý ročník, úspěšný trenér si jí však užívá stejně jako poprvé. Jeho hlavním mottem je, aby se dětem týdenní pobyt v Praze líbil a aby se během něj zlepšily v hokejových dovednostech. "Kluci jsou nadšení, což je pro mě to nejpodstatnější. Navíc mám štěstí, že většina z nich je fakt šikovná a na svůj věk umí bruslit velmi dobře. Když hrají proti sobě, je na co se dívat," usmívá kouč a generální manažer červenobílých.

Růžičkova škola probíhá opět ve dvou turnusech, dohromady se jich účastní zhruba 200 dětí. Rekord to není. "Nejvíc jsme měli asi 240, ale já to nechci nějak přebláznit. Aby byla zachována kvalita, tento počet je dostatečný," prohlásil uznávaný trenér, který jako každý rok vzal do Edenu pouze děti ve věku základní školy.

"Deváťáci tak už příště jet nemohou, což je vždycky trochu smutné, ale nedá se nic dělat. Musí to mít nějaká pravidla. Mám tu děti od šesti do patnácti let, to je maximum. Podle věku jsou samozřejmě rozdělené do skupin, aby spolu trénovali zhruba stejně staří kluci. Nebylo by dobré, aby proti sobě hráli sedmiletý s třináctiletým," konstatoval Růžička, který jednotlivé skupiny pojmenoval po klubech z NHL.

Skupina těch nejmenších hokejistů nese jméno Edmonton Oilers. "To jsou ještě takoví dětičky. Jsou hrozně bezprostřední a je s nimi velká legrace. Je to parádní. Chci do nich nahustit co možná nejvíc věcí, ale zároveň musíme postupovat opatrně, aby je to pořád bavilo. Má to pro ně být takový tábor. Tábor, kde se toho mohou hodně přiučit,“ řekl Růžička, jenž se snaží chodit na led s každou skupinou. Občas už je toho na něj ale trochu moc.

"To víte, tělo je každý rok horší a horší. Bolí mě kolena, takže si jezdím orazit ke střídačce, kde klukům podepíši různé čepice a tak. Neúčastním se ani takového minizápasu trenérů, což byla vždycky velká bitva. Teď už na ně jen koukám a šetřím síly," usmál se.

S ratolestmi mu samozřejmě pomáhá široký realizační tým včetně jeho syna Vladimíra Růžička mladšího či dalšího slávistického hokejisty Jana Soldána. "Je nás tu celkem dost. Mezi trenéry patří třeba Luboš Koňák, Jirka Novák, Honza Štastný z Liberce nebo Pepa Janča, mám tu i kluky z dorostu a juniorů. Každému z nich říkám, že jsme tu my pro ty děti, ne oni pro nás,“ poznamenal slavný kouč. Ten do projektu tradičně zapojil také celou svoji rodinu. "Trochu mimo dění zůstává jen manželka, ale ta nám sem zase vozí různé dobrůtky. Růžičkové musí být všude," rozesmál se kapitán olympijských vítězů z Nagana. Na dobrém jméně své školy si zakládá.

"Chci, aby se tady dětem líbilo, vždyť o to jde především. Jsou tu hlavně kluci z Česka, ale mám tu i několik Slováků a dvě děti ze Švýcarska. Své syny tady mají i někteří hráči. Třeba Roman Málek, Tomáš Žižka, Petr Kuboš nebo Roman Čechmánek," prozradil Růžička.

FOTO: Martin Prokop