Aspoň ty vousy si nechat narůst musíme, přibližuje play-off rituály Marek Tomica

Čtvrtfinále je v plném proudu a slávističtí borci jím zatím proplouvají bez škobrtnutí. Věc ale nenechávají jen svému hokejovému umu a poctivě také dodržují všechny rituály, aby štěstí stálo dál při nich. „Minimálně si necháme růst vousy, to je klasika, která se musí," vysvětluje už nyní patrnou zarostlost Marek Tomica.

Hokejové play-off je spojeno s mnoha věcmi. Jsou to především emoce, napětí, štěstí, či naopak zmar, nasazení... A dalším fenoménem, který nelze opomenout, je fakt, že už na začátku play-off se hokejisté transformují do pověrčivých lidí věřící na rituály, zakřiknutí apod.

Nic přeci nesmí ohrozit dobrý výkon týmu. A to ani věc typu znesváření sí osudu. Ve většině týmů se k tomu navíc přidává i tradiční proměna zevnějšku. Pod helmami tak fanoušci můžou nově vidět nápadné blonďaté kštice a nebo naopak vůbec nic.

Hraniční věk 28 let

„Oholit nebo si obarvit hlavu jsme museli všichni pod 28 let. Takže jsme měli na výběr ze dvou variant,“ přibližuje proces určování kdo bude mít co Jan Stránský. On sám zvolil něco mezi a má hlavu vyholenou po stranách a zbytek blonďatý.

„To, jak to bude dál, nebylo úplně upřesněné, ale myslím, že po každém vítězném kole si to budeme doholovat,“ zamýšlí se ještě útočník. A ještě dodává, že to mladším zadali „staří mazáci“, tedy hráči nad zmíněných 28 let.

Proto další otázka na holení hlav míří k Pavlu Kolaříkovi, nejstaršímu slávistickému obránci. „No jo, to dělám. Já si vždycky oholím hlavu,“ smál se prostovlasý obránce a pak už vážněji dodal: „Ne, nechávám si růst vousy. Na konci budu úplně zarostlý, ani mi nebudou vidět zuby.“

Dlouhodobá tradice

A pak s omluvou, že nic dalšího neví, odkáže na dalšího vytrvalce Marka Tomicu. „Tahle tradice s věkem už trvá dlouho, není to tak, že bychom jim to letos nějak speciálně rozhodli. Já jsem sice nad, ale vlasy mi moc nerostou, tak jsem ostříhaný taky,“ směje se sešívaný útočník.

A to, že si slávisté po dobu play-off nebudou holit vousy už zmiňuje jen jako samozřejmost. On sám má navíc na rozdíl od Kolaříka se Stránským jasně dané, jak si obléká svou výstroj. „Já musím všechno udělat nejdřív z levé strany. Mám to takhle dané přes deset let, tak to dělám.“