Do těla už dostáváme celkem bomby, říká střelec Bednář

Suchá příprava Slavie je již v plném proudu a druhým týdnem ji absolvuje také kanonýr Jaroslav Bednář, který po návratu z Bernu podepsal s milovaným klubem tříletou smlouvu. Jeho kredit by nasvědčoval tomu, že by u kondičního kouče Lukáše Stránského mohl mít jisté úlevy, jenže nic takového. Sám hráč to striktně odmítá.

Na rozhovor přišel Bednář s dobrou náladou a úsměvem na rtech, za sebou přitom měl náročný dopolední trénink a odpoledne ho čekal další. „Cítím se dobře. Pomalu se do toho dostávám a zatím všechno zvládám, ale je to samozřejmě dřina. Není to jen o nějakých fotbálcích, do těla už dostáváme celkem bomby,“ prohodila hvězda Slavie a nastínila, jak probíhal první týden přípravy.

„Bylo to čistě o zapracování. Takže nějaké balanční prvky na ploše, roztahování a cviky na břicho, abychom byli připraveni na tu opravdu tvrdou fázi přípravy,“ uvedl Bednář, který se na letní dril začal zvolna připravovat krátce po skončení sezony. „Čím je člověk starší, tím víc se musí tělu věnovat i o svém volnu. Kdybych vůbec nic nedělal, byl by to pak pro organismus hodně velký šok. Důležitá je ale především regenerace, aby se uvolnily svaly a nehrozilo žádné zranění,“ má jasno.

A jaké období přípravy na suchu je pro něj to nejhorší? „Určitě jsou to první tři týdny, kdy tělo ještě není tolik zaběhlé a těžko to snáší. Pak už to jde samo,“ podotknul mistr české (Slavia), ruské (Omsk) i švýcarské (Davos, Bern) ligové soutěže.

Deset let nabíral kondici individuálně, tentokrát se však rozhodl absolvovat náročné tréninky spolu s týmem. „Je to kvůli tomu, že čím jsi starší, musíš se do všeho mnohem víc nutit. Tady je ale trénink pro všechny stejný a já jsem rád, že se můžu svézt s hráči, kteří jsou na tom fyzicky lépe než já,“ uvedl Jaroslav Bednář a zdůraznil, že nějaké úlevy v jeho případě nepřichází v úvahu.

„Nic takového! Musím makat, ti mladí kluci tady mě ženou dopředu a pro mě je motivací se jim vyrovnat. Oni budou rychlejší, já už jen pomalejší. Taková je realita,“ povzdechl si šestatřicetiletý forvard.

Dokonce jsou i cviky, které přímo miluje. „Když jsem trénoval sám, dvakrát nebo třikrát týdně jsem šel na písek. Tahání v písku, skoky v písku nebo dvanáctiminutovky… Všechno to jsou balanční cviky náročné na odraz, protože se zabořuješ hluboko do písku. Je to dobré na klouby i na kolena, hodně mě to baví. I když i tady jsou první tři týdny hodně krušné, ale pak si to sedne a je to v pohodě,“ konstatoval Jaroslav Bednář.