Divíšek posílil Slavii v polovině listopadu a v úvodu se neuvedl vůbec špatně, i tak by ale mohl Jakubu Klepišovi lehce závidět. Forvard, který ještě loni oblékal dres jediného českého účastníka v ruské KHL, se do extraligy vrátil teprve před dvěma koly. Angažmá v třineckých barvách zahájil vstřelenou brankou do brněnské sítě. Proti Slavii se mu dařilo ještě o něco lépe, a z pomysleného souboje dvou listopadových posil tak vyšel jako vítěz.

Je třeba hrát jednodušeji, velí Tomáš Divíšek

Divíškovi ve Slavii vyšla domácí premiéra, v níž hattrickem otočil utkání s Vary. Od tohoto zápasu již mu ale moc věcí úsměv na tváři nevytvořilo. Stejně tak tomu bylo i v duelu s favorizovaným Třincem. Jeho tým si moc šancí nevytvořil a musel skousnout další, v pořádí již třetí, vysokou porážku. Odchovanci sešívaných se tedy úterní duel nehodnotil přišil dobře a slova hledal jen velmi těžko…

Třetí vysoká prohra v řadě. Jak se vám to hodnotí?
Velice těžko, k tomu se nedá nic moc říct. Opět jsme dostali šest branek, často jsme hráli v oslabení… Prostě všechno bylo špatně. Už čtyři zápasy je to pořád to samé dokola. Dařilo se nám jen v Litvínově, od té doby to opravdu není dobré.

Naposledy se Divíškovi a spol. dařilo proti karlovarské Energii. Poté však Slavia nezískala ani bod.

S čím jste do utkání s Třinecem nastupovali? V hlavách jste asi pořád měli ta dvě nevydařená utkání…
My si v kabině můžeme říci, co chceme, stejně pak vyjedeme na led a nepředvádíme to. Chceme hrát jednoduše, zavřít to vzadu. Nepotřebujeme někoho vysoko přehrávat, jen to urvat tou bojovností. Hlavně je ale třeba hrát bez vyloučení. Tentokrát jsme hned v úvodu inkasovali po třech faulech, pak je to těžké.

Jaká převládá nálada v kabině po třech nepříliš vydařených kláních? Někteří dokonce hovoří o menší krizi…
Nevím, jestli je to krize. Prostě jsme třikrát po sobě prohráli a dostali šestku. Nehrajeme dobře, nikomu se nedaří, asi jen gólmani předvádějí slušný výkon. Musíme makat, jenom prací se to dá zvednout.

Další šance přijde ve Zlíně. Co je třeba udělat proto, aby to na Moravě vyšlo?
Je to pořád stejné. Musíme si uvědomit, že je to o nás, je třeba hrát zodpovědně. Všichni musí pochopit, co mají hrát. Hlavně je nezbytné bojovat za tým.

Hlavní je vítězství týmu, uvědomuje si tříbodový Klepiš

Jakub Klepiš, bývalý slávista, zažívá povedený návrat do české nejvyšší soutěže. Poté, co opustil švédský Färjestad, válí za Třinec. Další body sesbíral i v utkání na ledě pražské O2 areny. Na ledě byl u čtyř ze šesti gólů svého týmu, jednou se sám prosadil a dvakrát si do statistik zapsal úspěšnou asistenci. Po zásluze tak byl vyhlášen nejlepším hráčem z Ocelářů.

Zdá se, že jste do týmu rychle zapadl. Kupříkladu souhra, která předcházela vaší brance, se musela všem nezaujatým fanouškům líbit…
Nějaké šance jsme tam měli a ani kombinace nevypadaly špatně. Zatím však nebylo moc času na nějaké nácviky, tudíž věřím, že se budeme ještě zlepšovat. V Třinci jsou všichni zkušení, máme čtyři kvalitní lajny, takže je téměř jedno, s kým zrovna nastupuji.

Zdobí vás průměr dvou bodů na zápas. Jak těžké bude si takovou bilanci udržet?
Upřímně, já na ty body zas až tolik nehledím. Tohle úplně řešit nechci, chci se hlavně bavit hokejem, což se mi ve Švédsku nedařilo. Je celkem jedno, jestli jsem dal gól nebo si připsal pár nahrávek, hlavně je důležité vítězství týmu.

Jakub Klepiš ve Slavii začínal, tentokrát však stanul na opačné straně barikády.

Projevilo se nějak to, že Slavia nesbírá v posledních utkání body tak, jak by si asi představovala?
Já sleduji celou extraligu i výsledky Slavie, tudíž vím, že se jim úplně nedaří. Nám se proti nim povedl úvod a celá první třetina, pak jsme si to už pohlídali.

Jak jste vnímal zápas, ve kterém jste se postavil proti klubu, v němž jste odehrál část své kariéry?
V hostující kabině už jsme tady byl v rámci reprezentačních zápasů. Určitě to ale pro mě bylo specifické utkání. Chvilkami jsem přemýšlel, jestli se na mě z domácího publika nebude ozývat nějaké bučení nebo tak, ale nic se nedělo, za což jsem rád.

Prohodil jste i pár slov s některými hráči, se kterými jste tehdy hrál?
Bedýnka (Bednář) mě tam jako vždy trochu pošťuchoval. Já jsem mu pak nasadil jesličky, takže jsem se mu smál. On odvětil, že mě dobře vybruslil, a nic z toho tedy nebylo. Takže jen takové lehké popichování. (úsměv)