Slavia, to není jenom tým na ledě. Na tribuně se schází lidé různého věku i povolání, aby společně podpořili milovaný klub. V příštích týdnech se podíváme do hloubi sešívaného srdce několika fanoušků Slavie. Jako první se za svými 33 lety fandění ohlíží Ladislav Nový. „Buď jste věřící, nebo nevěřící. Buď jste slávista, nebo sparťan,“ říká.

Ladislav Nový (*1975)

• Povolání: Obchodní zástupce
• Zakladatel IHC Slavia Praha
• Fanoušek od roku: 1982

Když jako malé dítě vyrůstáte ve Vršovicích, těžko bude vaše přízeň patřit jinému klubu než Slavii. Právě červenobílým barvám je tato část Prahy tradičně nakloněna. I čerstvý čtyřicátník Ladislav Nový měl jasno už od raného věku: „,Lidé se tady automaticky stávají slávisty. Rodiče dávají své děti na Slavii, pokud chtějí sportovat, protože klub má obrovský záběr sportů. Já jsem například za ní jako dítě jezdil na kole, prostě jsem neměl jinou volbu,“ usmívá se.

Bylo proto nevyhnutelné, že se Ladislav Nový už ve svých sedmi letech dostal na stadion hokejové Slavie. I když ještě v době jejího menšího věhlasu. „Začal jsem chodit s tátou, zimák jsem měl za barákem,“ popisuje počátky svého fandění. Komunita sešívaných příznivců se s jeho věkem postupně rozrůstala.

„Bylo to o lidech, co bydleli v okolí. Chodili s vámi do školy, do jiných tříd. Pak jste se viděli na hokeji, začali jste se bavit... před tím chybělo nějaké pojítko. Když jsem byl na střední škole, tak začali chodit kluci i z jiných částí Prahy a stupňovala se rivalita se Spartou. Po revoluci začala Slavia nabírat dech a mluvilo se o postupu do nejvyšší soutěže,“ popisuje Ladislav Nový vzestup sešívaných.

Jak voní Eden?

Co pro vás znamená být fanouškem Slavie?
Buď jste věřící, nebo nevěřící. Buď jste slávista, nebo sparťan. Když jste mladý, tak jste radikální, teď mám ale kamarády i mezi sparťany. Praha je relativně malá, takže někteří lidé, co je znáte a musíte s nimi fungovat, jsou sparťani. To znamená, že si můžete hezky šťouchnout, když se Slavii daří. Naopak potom musíte umět občas sklopit uši. Ale nikdy si nesmíte nechat nic líbit.

Jaké jsou vaše nejstarší fanouškovské vzpomínky?
První bude asi trošku nehokejová... Pamatuju si, jak dřív zimák voněl. Byla tam klasická zakouřená hospoda a dohromady se zamaštěným pytlíkem od brambůrek, které mi táta kupoval, to tvořilo nepopsatelnou vůni (směje se). O trochu hokejovější je vzpomínka na hattrick Milana Antoše. Rozjel se z rohu kluziště a dojel po kolenou na středový kruh, kde oslavoval. Já si pamatuju tu jeho JOFA helmu, kterou nosil ještě třeba Gretzky.

Jaká je pro vás ideální sestava Slavie?
Ve Slavii bylo tolik skvělých hráčů, že bych urazil ty, které bych nejmenoval. Málek, Růžička nebo Hejda a spousta dalších... Věřím navíc, že spousta skvělých hráčů ve Slavii ještě vyroste. Oni přijdou, nebojte se. V hlavě vám ale uvíznou různí hokejisté. Za Slavii například dřív hrál nějaký Souček, úplně bezvýznamný hráč. Ale v té době mě jako mladého upoutal tím, že mluvil hrozně sprostě (směje se).

Se změnou politického režimu začaly ve Slavii převažovat vysoké ambice - postup do elitní české soutěže. To se brzy projevilo na ledě i na tribunách. „Fanoušci osmdesátých let s těmi dnešními se nedají vůbec srovnávat. Dřív tam chodili hlavně staří pánové v bekovkách... více lidí potom chodilo až po revoluci, kdy se začalo mluvit o postupu,“ vzpomíná Ladislav Nový.

Vysněný okamžik pak pro Slavii přišel v roce 1994, kdy se sešívaní pod dohledem Richarda Fardy probojovali do české nejvyšší soutěže. „Mám šálu z roku, kdy Slavia postoupila. Je doma v trezoru, s tou se nesmí nic stát. Když se postupovalo, tak jsem byl zrovna na vojně. Sloužil jsem blízko za Prahou, takže na rozhodující zápas jsem s kamarádem dorazil., Měl jsem být tenkrát ve vojenském, ale snad už dnes nikomu nevadí, že jsem byl v civilu,“ vzpomíná s úsměvem Ladislav Nový.

Ladislav Nový se svým týmem po vítězství v Lize mistrů

Z malého kluka nakonec vyrostl až ve zodpovědného otce rodiny, jeho láska ke Slavii ale neupadá. „Moje dvojčata hrajou za Slavii pozemní hokej a udržujeme u nich zdravou rivalitu. Víme o tom, že Sparta existuje a že je to soupeř,“ popisuje Ladislav Nový předávání pomyslného žezla další generaci. Děti ale nejsou jeho jedinou stopou v červenobílém světě.

Ladislav Nový totiž v roce 2005 založil oddíl inline hokeje IHC Slavia Praha, který aktuálně kraluje české extralize. „Vyhráli jsme tři tituly z posledních čtyř let. Myslím si, že tak úspěšní jsme i díky Edenu, kde jsme doma,“ říká Ladislav Nový, který už několik let vede tým i jako trenér. „Deset sekund štěstí po vstřeleném gólu nebo velkém vítězství, to je to nejhezčí. Ať vyhrajeme v inline hokeji nebo když sledujete Slavii jako fanoušek na ledě,“ uzavírá.