Šlapete na rotopedu. Každá vteřina se zdá být minutou. Těžce oddychujete, nohy už necítíte. Sílu vám dodává povzbuzování spoluhráčů za zády. Poslední vteřiny a je to za vámi. Takto nějak vypadají zátěžové testy z pohledu dorostenců, kteří je podstupují. „Když se koukám, kolik času ještě zbývá, připadá mi, že už to nemůžu zvládnout. Na tyto testy se nedá moc připravit, jsou velice náročné,“ říká hráč staršího dorostu Matouš Patočka.

Mimo dovednosti na ledě přihlížejí trenéři také na zátěžové testy, které hráči podstupují během letní přípravy. „Většinou se chodí v červenci, ale někteří hráči chodí na testy ještě teď, jelikož nebylo tolik volných termínů,“ říká trenér staršího dorostu Miloš Pecka.

Zátěžových testů se účastní všechny mládežnické kategorie od mladšího dorostu. Sportovní vyšetření u vyrůstajících hokejistů zjišťuje, zda mají zdravé srdce a mohou takto fyzicky náročný sport vykonávat. Testy se s vyššími kategoriemi postupně ztěžují. Je nutné provést motorické testy mimo led a funkční vyšetření, při kterém se zjišťuje fyzický stav hokejisty. Sešívaní navštěvují tyto testy na Praze 7, kde se nachází Institut sportovního lékařství.

První zkušenost s fyzickými testy

Nejmladší kategorií podstupující sportovní testy jsou mladší dorostenci. Během sportovní prohlídky musí absolvovat takzvanou zátěžovou ergometrii. Při této prohlídce se zjišťuje fyzická zdatnost dorostence a zároveň výkonnost jeho srdce.

K tomuto vyšetření se používá rotoped s měřícím zařízení EKG. Během měření se na rotopedu šlape nejprve bez zátěže a postupně se zátěž přidává až do maxima. Po každých třech minutách jízdy se kontroluje křivka EKG, měří se tlak a puls a zvýší se odpor. Po dosažení určité tepové frekvence, která se vypočítá dle věku hráče, vyšetření končí. Po skončení testu ulehne mladý hokejista na lehátko a lékaři dalších deset minut sledují EKG.

Dalším testem jsou motorické dovednosti, mezi které například patří šplh, přeskoky přes překážky nebo běh na 1500 m. Ty se provádí pro mladší dorost v 11 disciplínách. Zkoušky jsou většinou rozděleny do dvou dnů a všechny extraligové týmy mladšího dorostu je musí podstupovat ve stejném termínu.

Kluci jsou na tom fyzicky velice dobře

Na rozdíl od mladších dorostenců podstupují starší dorostenci a junioři náročnější zkoušky. Zároveň se zátěžovou ergometrii musí absolvovat i vyšetření VO2 max. Tento druh vyšetření uvádí, kolik kyslíku se dostává do svalů. Čím vyšší toto číslo je, tím lépe, jelikož více kyslíku ve svalech zvyšuje rychlost a délku prováděné aktivity. VO2 max. se měří na upraveném rotopedu a pro hokejisty je cvičení velice těžké. „Jízda na kole je naprosto odlišná od pohybu na ledě, je v tom veliký rozdíl,“ zhodnocuje Patočka.

Kromě pohybových testů musí složit hráči také Wingate test. Tato zkouška je zaměřena na zjištění silových dovedností organismu. Hráč musí šlapat 30 vteřin maximální rychlostí. „Je to náročné. Po testu se cítím velice vyčerpaně a motá se mi hlava“, popisuje pocity po jedné z nejnáročnějších zkoušek Matouš Patočka. „Oba dva testy dopadly skvěle. Myslím si, že jsou na tom kluci fyzicky hodně dobře,“ pochvaluje si výsledky Pecka.

Do formy se musí hokejisté dostávat v posilovně i mimo ní. „Po tréninku se pokaždé protahuji, piji různé regenerační drinky, snažím se jíst zdravě,“ poodhaluje svou přípravu asistent kapitána staršího dorostu Matouš Patočka. Pomocí výsledků těchto testů a následně také přípravných zápasů a tréninků na ledě trenéři budují tým a vybírají hráče do mužstva. „Je to pro nás trenéry obrázek, kde má kdo nějaké rezervy. Při vybírání hráčů však hraje největší roli hokejový aspekt.“ uzavírá Miloš Pecka.