Slavia v Edenu stoprocentní

I druhý zápas na domácím ledě zvládla Slavia na výbornou a rozhodným krokem došla k výhře 5:1. Na první pohled jasný výsledek se zrodil především v přesilovkách – v nich zaznamenal vršovický soubor čtyři góly! O vítěznou branku se kuriózním způsobem postaral nezdolný bojovník Milan Antoš, ve druhé třetině si pak vychutnal svou první gólovou radost v sezóně a v dresu Slavie obránce Marek Posmyk. Střelecký účet večera uzavřel asi po nejhezčí akci utkání Radek Duda a poté divákům nabídl společně s Adamem Šafferem zajímavou oslavu.

Zápas a rozhodující momenty

Stejně jako ve středu se i následující den povedl slávistům vstup do zápasu. Tentokráte už ve 3. minutě poslal Slavii do vedení při přesilovce 5 na 3 obránce Jan Novák. Za dalších třináct minut doklouzal za záda vsetínského gólmana Radovana Biegla druhý puk – a bylo to dost kuriózním způsobem. Od modré pálí Posmyk, Biegl puk vyráží nad sebe a ten zapadá do branky. “Marek Posmyk mě trefil do horní části hokejky a šlo to do gólmana, ten ztratil orientaci a jak to vylítlo do vzduchu, tak to spadlo přímo do brány za něj,“ popisoval gól jeho šťastný autor, Milan Antoš. Opět tak potvrdil svou pověst v playoff, že dokáže být ve správném čase na správném místě a jak se nakonec ukázalo, vstřelil gól vítězný. ”Já jsem dostal nahrávku od Beránka, vystřelil jsem rovnou z voleje a doufal, že to tam nějak spadne,” přidal svůj komentář k “vršovickému obloučku“ jeho spoluviník, Marek Posmyk. Slavia tak šla oproti prvnímu duelu po první třetině s jedním gólem navrch. Konečný výsledek ukazuje na jednoznačnou záležitost, ale…“To jenom tak vypadalo, myslím si, že rozhodla první třetina, po které jsme vedli 2:0,“ nachází příčinu hladkého vítězství ve zvládnutém začátku Milan Antoš. Další hřebík do vsetínské rakve zatloukl bek Valachů Tomáš Frolo, který již ve dvacátédeváté vteřině druhého dějství napálil puk do vlastní sítě. O chvíli později přišel jediný záchvěv hostující útočné vozby. Po 84 minutách čtvrtfinále byl poprvé překonán Roman Málek, což slávistickou střídačku zamrzelo. “My vždycky chceme, aby Málič chytil nulu a děláme proto maximum. Je to podle mě vidět i na naší hře, že prostě nikdy nepřestaneme hrát. Ten gól nás mrzí, rozhodně ale nemůžeme chtít celé playoff, že nedostaneme branku,“ na jednu stranu litoval, na druhou z toho nedělal tragédii, Milan Antoš.

O čtvrtý zápis sešívaných do střeleckých statistik se zapsal urostlý obránce Marek Posmyk. Po vyhraném bully Aleše Krátošky bleskově využil přesilovku, jeho bomba od modré zapadla k pravé tyčce Bieglovy branky. A tentokráte se jednalo už o čistý průstřel. “Nemířil jsem, prostě jsem to napálil,“ nerozpakoval se, stejně jako na ledě se střelou, s popisem celé situace Marek Posmyk. Těsně předtím se zdálo, že zkouší pevnost své hokejky. “Ne že bych si jí rovnal, ale ta hokejka byla myslím trošku nalomená. Moc mi nevydrží, lámu to hodně. Nakonec to bylo asi v pohodě,“ usmíval se obr ve slávistické obraně. Každý gól v playoff je cenný, ale trefa proti Vsetínu měla pro Marka Posmyka zvláštní příchuť. Byla pro něj totiž první v sezóně a úplně první v dresu Slavie. Nebylo divu, že vystřelený puk získal nového majitele. “Mám ho, určitě bude někde vystavený.“ Na střídačce pak premiant musel odolat houfu radujících se spoluhráčů, snad každý mu přišel pogratulovat. ”No, už bylo na čase, prostě první gól,“ nedivil se pozdvižení, které se kolem něj strhlo. Navíc gólem na 4:1 definitivně utnul naděje Vsetína v zápase. “Já myslím, že už nebyla od nich šance, že by se mohli chytit. Ale ten můj gój je asi poslal do kolen.“ Jeden gól a jedna asistence, k tomu bezchybná hra dozadu – Marek Posmyk mohl být určitě spokojený. “Byl to asi můj nejlepší zápas tady ve Slavii, všichni jsme podali výborný výkon.“

Oba zápasy v Edenu slávisté dovedli do vítězného konce, nejen podle výsledku byl těžší ten první. Čtvrtfinále č.1 na domácím ledě přineslo více nervozity, bojovalo se až do konce. ”V tom prvním utkání se šedesát minut opravdu hrálo pořád do těla, byl to samý osobní kontakt. Dnes to bylo volnější a nebyl tam už takový důraz, od poloviny zápasu docházely síly a byl čas i na nahrávku,“ vysvětloval si některé téměř exhibiční akce Slavie od stavu 5:1 Milan Antoš. Herní převahu si výběr Vladimíra Růžičky vypracoval v obou duelech, vyjádřit gólově se to podařilo až na druhý pokus. “Šance byly, ale nespadlo to tam. Dva góly nám prostě občas musí stačit,“ nechal se slyšet Marek Posmyk. Jestli si byly oba zápasy v něčem podobné, tak to bylo zcela jistě v počtu vyloučení. Ve středu to bylo 10:9 pro Slavii, druhý den 12:11 pro Vsetín. “Spousta vyloučení, každý měl šanci v těch přesilovkách dát gól. V playoff jsou zápasy prakticky všechny stejné,“ vysvětloval tvrdý bek Slavie. Početní výhoda hraje v playoff velkou roli, což jasně dokumentoval i druhý čtvrtfinálový duel mezi Slavií a Vsetínem. Slávisté nastříleli čtyři branky a v podstatě tím zápas rozhodli. V čem hledat slávistickou úspěšnost v přesilovkách? “My jsem se domluvili, že budeme hodně střílet a vyšlo to,“ pochvaloval si Milan Antoš. Obě mužstva se několikrát dostali do oslabení o dva muže, v případě Slavie to bylo především ve druhé polovině utkání. “Vždycky je to těžké ubránit, ale podařilo se nám to. Pět na tři se hraje špatně, my jsem to však zvládli a také proto jsme vyhráli,“ dodal jeden ze specialistů na oslabení, jímž je právě Milan Antoš. Častými vyloučení byla hra rozkouskována, nabízela se tedy otázka, jestli nebyly některé tresty od rozhodčích až moc přísné. “Já si myslím, že to jsou některé zákroky, kdy rozhodčí hledají hned druhého viníka, aby vždycky vyloučili dva jako za vzájemnou potyčku a přitom to tak není,“ myslel si slávistický útočník. Jeho kolega z obrany vidí vyšší počet vyloučení v přítomnosti dvou rozhodčí. “Tam to bylo oboustranné, vyloučení bylo skutečně spousta. Dva rozhodčí, co pískají na ledě, vidí více zákroků a od toho se to odvíjí.“

Ve vypjatých soubojích, které playoff přináší, dochází i k různým provokacím a je jen otázkou každého hráče, jak se s tím vypořádá. Nebylo překvapující, že si Vsetín vybral za hlavní cíl Radka Dudu, hráče s pověstí rebela a průšviháře. Ten se však zatím drží, i když už si nešlo nevšimnout jeho menší kontroverze se vsetínským “zlým“ mužem, obráncem Frolem. “Musím si dávat pozor, každá chyba v playoff může stát hráče zápas, který může být rozhodující v celé sérii,“ uvědomuje si Radek Duda. Zatím byl vyloučený “jen“ dvakrát, navíc se na něm soupeř párkrát vyfauloval. “Když si v pohodě, hlavu máš čistou, tak tě to moc přemáhání nestojí. Spíše mě to motivuje, když soupeři po mě jdou a všímají si mě, protože tím pádem mají spoluhráči více místa.“

Gólová oslava – něco pro diváky

Nejhezčí moment druhého čtvrtfinále přišel asi ve 34. minutě. Po ukázkové kombinaci s Alešem Krátoškou zavěsil Radek Duda puk ranou z voleje přímo do šibenice. “Tam Supíno perfektně vybojoval puk, já jsem ho získal a akorát jsem do té spolupráce zapojil ještě Aleše, protože by byla škoda, kdybych situaci dva na jednoho řešil sám. Aleš mi to krásně naservíroval a spadlo to tam,“ děkoval jednomu z hrdinů utkání (Krátoška 1+2 –pozn. aut. ) za skvělou přihrávku úspěšný střelec. To však nebylo všechno, Radek Duda svůj první gól v letošním playoff parádně oslavil. Nejdříve se o radost “podělil“ s fanoušky Vsetína, poté mu dělal parťáka v “divadelním čísle“ Adam Šaffer. “Rozumíš, za prvé se ti vsetínští fanoušci posmívají, tak jim to chceš nějakým způsobem vrátit a to druhé se Šafou – je supr kluk, byli jsme domluvený předem, že kdo dá góla, tak ten druhý mu bude leštit hokejku a brusle,“ sděloval po zápase dobře naladěný Radek Duda. A jak sám přiznal, oba útočníci jsou na podobné věci specialisté a je to v mužstvu hlavně jejich doména. Nechystají snad něco podobného i ostatní? “To nevím, to by si se musel zeptat kluků. My sedíme v kabině se Šafou vedle sebe a tak to vždycky probíráme, děláme hlouposti,“ pousmál se hokejista, který kdysi v Plzni inspiroval fanoušky pro transparent: Radek Duda, hokej není nuda.

Právě v Plzni předvedl v loňské sezóně, shodou okolností v utkání se Slavií, jeden z opravdu vydařených kousků. V závěrečných minutách vstřelil vítěznou branku a v návalu radosti se “pověsil“ na mantinel přímo pod plzeňský kotlem. Bohužel v Edenu se dalšího horolezeckého výstupu Radka Dudy asi fanoušci nedočkají. “Taky jsem nad tím přemýšlel, ale tady je ta hrana mantinelu úzká, takže by se tam špatně lezlo.“ Kromě gólových oslav patří k hokeji, zvláště pak v playoff, různé rituály. Loni i předloni prosluli hráči Slavie svým blonďatým přelivem, letos se v Edenu zatím nic neděje. “Pokud půjdeme dál, tak možná něco proběhne. Zatím se jen neholíme, necháváme si narůst bradku,“ usmíval se Radek Duda.