Když bývalý útočník Patrik Martinec kývl na trenérskou štaci v daleké Asii, nemusel se vůbec bát, že by se mu v novém prostředí nepodařilo adaptovat. V jihokorejském klubu Anyang Halla totiž několik let působil jako hráč a zaznamenal s ním mnoho úspěchů. Teď se pokusí vybojovat vavříny i v roli kouče, na soustředění svoje mužstvo proto přivezl do Čech, kde se Halla utkala s několika kvalitními soupeři z řad ligových týmů. Po zápase s pražskou Slavií se čtyřiačtyřicetiletý hokejový matador krátce rozpovídal nejen o specifikách korejského hokeje, ale i o životě v zemi s puncem exotiky.

V jihokorejské Halle působíte v roli trenéra od začátku této sezony. Jak jste se k tomuto cizokrajnému angažmá dostal?
V Halle jsem působil pět let jako hráč a v tom posledním roce už jsem byl i asistentem trenéra. Postoupili jsme do finále Asijské ligy, ale ten finálový zápas se nakonec nemohl odehrát kvůli zemětřesení a tsunami. Vítězem soutěže tak byly vyhlášeny oba týmy. V této době a tomto týmu jsem tak nějak vlastně začal svou trenérskou kariéru. Pak jsem dlouho působil ve Spartě, ale a celou tu dobu Korejci chtěli, abych se vrátil a začal je trénovat. Já byl ale ve Spartě vázaný smlouvou. Až když mi letos smlouva skončila, domluvili jsme se, že novou podepisovat nebudeme a já se budu moci vrátit do Koreje.

Na jaké úrovni funguje tamější zázemí? A změnilo se nějak od doby, kdy jste v klubu působil naposledy?
Zázemí je každým rokem lepší a lepší. Takové ty úsměvné začátky, když jsme tam s Jardou Nedvědem začínali, už jsou pryč. Tehdy to byly spíš jen náznaky profesionalismu. V současnosti je Halla úplně profesionální klub. Dokonce si myslím, že za dva roky do olympiády už to bude naprosto srovnatelné, co se týče zázemí, s našimi extraligovými kluby.

Se Slavií Hala prohrála 0:2, sešívaní oslavili triumf i v následných samostatných nájezdech.

Mluvil jste o veselých začátcích, vzpomenete si na nějakou konkrétní historku, která by to prostředí přiblížila?
Historek bylo opravdu hodně. Ti kluci to měli spíš jako koníček. Stalo se nám třeba to, že si gólman odvezl výstroj domů a druhý den přišel na přípravný zápas s tím, že nemůže chytat, protože tu výstroj nechal na balkoně a ona mu zmokla.

Pojďme se zaměřit na hokejovou stránku vašeho angažmá. Jaká je podle vás kvalita Asijské ligy, v níž Halla působí?
Podle mě by se nejlepší týmy z Asijské ligy v naší první lize absolutně neztratily a byly by naprosto konkurenceschopné těm nejlepším.

Myslíte si, že by se někteří hráči mohli uplatnit i v českých týmech?
Všichni ti Kanaďané, kteří hrají v některých týmech ligy by tady podle mého názoru patřili k nejlepším hráčům.

Co byste všeobecně vyzdvihl u korejských hokejistů? A v čem podle vás naopak mají rezervy?
Jejich velkou předností je bruslení, protože všichni fantasticky bruslí. To je asi jejich největší deviza. Samozřejmě chybí jim taková ta herní improvizace a hokejovost, ale to bruslení mají opravdu výborné.

V rámci předsezonního soustředění jste změřili síly se třemi ligovými celky – Českými Budějovicemi, Litoměřicemi a Slavií. Mohl byste porovnat jednotlivé zápasy?
V Českých Budějovicích bylo 2600 diváků, takže to bylo jako opravdový zápas se slušnou návštěvou. Litoměřice hrály rozhodující utkání před zúžením sestavy, takže do toho ti hráči dali všechno. My jsme to odnesli pár zraněními, protože Korejci nebyli zvyklí až na takový, dá se říct, fyzický kontakt. Takže to pro ně byl těžký zápas. V pátek proti Slavii se hrálo druhý den po sobě a hráči už byli malinko unavení, ale přesto si myslím, že hráli hodně dobře a byl jsem rád, že v některých fázích hry dokázali Slavii přetlačit. Sice jsme prohráli, ale hráčům kromě toho, že nedávali góly, nemůžu nic vytknout.

Martincovi se líbi v Koreji, Korejcům zase v Čechách

Zanedlouho se vracíte zpět do Asie, chystá se s vámi rodina, nebo budete v Koreji sám?
V Koreji budu s rodinou, která tam se mnou žila už v době, kdy jsem ještě hrál, takže se tam moc těším.

V Halle jste léta působil jako hráč, teď připravujete mužstvo z pozice trenéra. Přirostla vám korejská kultura k srdci? A vnímáte nějakým způsobem i určité politické napětí mezi severem a jihem?
Samozřejmě je to hodně exotická země a mně se tady líbí. Ale třeba o tamní politické situaci se tady mluví víc než tam. Navíc bych chtěl vyzvednout jeden důležitý bod, o kterém se v Čechách moc neví, a to je téměř nulová kriminalita. To znamená, že se tam člověk cítí naprosto bezpečně, nemusí nic zamykat, může nechat položený telefon, peněženku, kreditní kartu kdekoliv a vrátí se mu to. Nestane se nic takového, aby někdo někoho okradl, takže se tam člověk cítí opravdu dobře.

Vám se Korea zalíbila, co ale říkají hráči na Českou republiku, jak se jim zamlouvá vaše rodná země?
Hráči byli velice spokojení, protože tady dostali veškeré potřebné zázemí. Za to patří poděkování všem, kteří se na tom podíleli. A samozřejmě také Českým Budějovicím, Litoměřicím a Slavii za parádní zápasy. Myslím, že tu všechno proběhlo dobře a hráčům se tady moc líbilo.