Mladé pušky, díl čtvrtý (závěrečný): Z pekla přes očistec do ráje.

Červenobílá válka skončila. Na vrcholu vlaje vlajka s hvězdou. Slávistická armáda se po dvou prohraných bitvách jela pokusit do duhového pekla o zázrak. A ten se skutečně stal. Tým z Edenu je mistrem. Cesta na vrchol je Božskou komedií - z pekla přes očistec až do ráje. Pažby slávistických mladých pušek zdobí ten nejcenější zářez.

Z první ligy až na vrchol

Sezónu začínali v první lize. Nyní si vychutnávají jedinečný pocit z extraligového titulu. Vladimír Růžička si již bez nich sestavu nedokáže představit. Odchovanci Petr Jaroš, Milan Kopecký a Radek Dlouhý mají nemalý podíl na historickém úspěchu svých barev.

Sedmou finálovou bitvu poznamenala snaha neudělat sebemenší chybu, z čehož plynulo minimum šancí. Slávističtí mladíci nastupovali proti elitnímu útoku Kudrna, Blažek, Lubina. Dostávali od svého trenéra opět hodně prostoru, zejména ve druhé třetině, Svobodu však ohrozili vážněji pouze v jednom případě. Na začátku zápasu vypálil nebezpečně Petr Jaroš a puk škrtl o konec hokejky pardubického gólmana. Jinak, zejména poté co se ujala Slavia vedení, bylo úkolem druhého útoku dostat puk co nejdále od branky Romana Málka a tam ho udržet pokud možno co nejdéle. Horké chvilky se daly očekávat v polovině závěrečného dějství po vyloučení Radka Dlouhého za vražení na hrazení. V tu dobu již na Pardubicích ležel velký psychický balvan a i v přesilovce Východočeši marně hledali recept na defenzívu soupeře.

I když čas pro Slavii běžel v záverečné fázi zápasu neuvěřitelně pomalu, časomíra se nakonec zastavila na čase 20:00 a skóre 0:1. Sen se stal skutečností. "Šory", "Kope" a "Dlouhán" spolu se svými spoluhráči zdvihli nad hlavu mistrovský pohár a jejich krky zdobí zlatá medaile.

Někdy příště

Po dvou juniorských titulech měli na dosah nejvyšší metu i mezi dospělými. V rozhodujícím dramatu se ale nakonec radoval soupeř. Stejně jako jejich spoluhráči nedokázali ani "Commandos" Kolář, Koukal, Průcha v sedmém finále ani jednou pokořit fantóma Romana Málka. Výhoda domácího prostředí a šestého hráče v podobě skvělých diváků se proměnila ve svazující faktor. V hodně opatrném zápase bylo zřejmé, že kdo dá první gól, bude mít k titulu o poznání blíže. To se nakonec potvrdilo do puntíku. O mistrovi rozhodla jediná trefa Michala Supa.

Pardubičtí mladíci podali opět slušný výkon, na Slavii to však tentokrát nestačilo. Aktivní byl zejména Jan Kolář. V první třetině si vypracoval možná největší šanci svého týmu v zápasu. Při avizovaném vyloučení Kadlece ujel všem protihráčům a před ním stál už jen Roman Málek. V přímém souboji těchto dvou hráčů zachoval větší klid slávistický brankář a Kolářův blafák zlikvidoval betonem. Kolář zkoušel individuální průnik ještě jednou těsně před první přestávkou, ale tentokrát neměl ani dostatek času na zakončení. Poslední příležitost pardubických mladých pušek přišla na začátku druhé části. Před Málkem čekal na přihrávku osamocený Koukal, jenže Kolář si svého spoluhráče nevšiml. Po Supově gólu slávisté vsadili na nepropustnou obrannou hráz, přes kterou se již nikdo nedokázal prosadit.

Po závěrečné siréně tak museli mladí pardubičtí hráči sledovat radost soupeře. V jejich tvářích byl patrný smutek a zklamání, vždyť po zvratu ve finálové sérii z 1:3 na 3:3 byly Pardubice favoritem. Netřeba však věšet hlavu, i stříbrná medaile je pro perspektivní útočnou formaci velkým úspěchem a nikde není psáno, že to nemůže vyjít příště.

Statistiky sedmého finále

               g  a  b  st +/- tm
SLAVIA
Petr Jaroš     0  0  0   4   0  0
Milan Kopecký  0  0  0   6   0  0 
Radek Dlouhý   0  0  0   1   0  4

PARDUBICE              
Jan Kolář      0  0  0   4   0  0
Petr Koukal    0  0  0   1   0  0 
Petr Průcha    0  0  0   2   0  0

Střídání: