Dlouhá pauza, ale zůstal jsem pozitivní, říká Perčič. V týmu cítil podporu

Po vynucené měsíční pauze se konečně dostal zpátky do sestavy. Slovinský obránce Maks Perčič si po zranění kolene pochvaluje práci doktorů na Slavii a je vděčný za prostor, který mu trenéři dali. „Pomáhalo mi hodně dalších lidí z kabiny. Zranění mi naštěstí dovolilo hodně různých tréninků,“ říká s radostí.

Pogi, proti Sokolovu jsi hrál svůj první zápas po měsíční pauze zaviněné zraněním, shodou okolností také proti Sokolovu. Co se v tom minulém zápase vlastně stalo?
Řekl bych, že jsem jen nešťastně došlápl. Cítil jsem prasknutí v koleni, tak jsem zkusil ještě jedno střídání. Bohužel to pořád bolelo, takže jsem už zbytek zápasu nedohrál.

V létě jsi přišel jako cizinec do úplně nového prostředí a brzy ses na delší dobu zranil. Jak ses v tu chvíli cítil?
Samozřejmě není ideální přijít někam, kde ti chtějí dát šanci a hned na začátku sezony se zranit. Všichni v týmu to chápali, netlačili na mě a dali mi čas na zotavení. Kromě skvělé podpory od našeho fyzioterapeuta a doktora mi pomáhalo i mnoho dalších lidí z kabiny. Byl jsem před zápasem trochu nervózní, ale věděl jsem, že musím hrát opatrně a zároveň do toho dát všechno.

Co jsi dělal, aby ses během pauzy udržel v kondici?
Zranění, které jsem měl, mi naštěstí dovolovalo různé typy tréninků. Jezdil jsem hodně na kole a s fyzioterapeutem na Slavii jsem dělal různé cviky. Musím mu opravdu poděkovat, každý týden mi dával nové cvičení, upravovali jsme společně cviky a postupně zvyšovali váhy. Nakonec jsem dělal v podstatě všechno, u čeho mě koleno nebolelo.

Maks Perčič na rozbruslení

Jak jsi trávil volno, když jsi nemohl hrát?
První týden byl v pohodě, ale později už to bylo těžší. Po svých trénincích jsem zbytek dne neměl moc co na práci, ale snažil jsem se zůstat pozitivní. Navštívili mě kamarádi ze Slovinska, tak jsme si společně mohli pořádně prohlédnout Prahu.

Zkoušel ses naučit nějaká nová česká slovíčka nebo fráze?
Snažil jsem se, ale zatím mi to opravdu nejde. Dělám češtinu na Duolingu, ale většinu z toho, co se naučím, hned zapomenu.

Nedávno jste se s Milanem Čermákem přestěhovali do společného bytu, jak se vám spolu žije?
Je to skvělé, Milan je dobrý spolubydlící a kdybych si mohl vybrat znovu někoho, s kým bych mohl bydlet, vybral bych si určitě jeho. Opravdu si rozumíme a moc ty věci nekomplikujeme, a to se mi na tom líbí.

Návrat na led byl náročný

Jak těžké byly první tréninky zpátky na ledě?
Po tak dlouhé pauze je to vždy těžké, ale musím říct, že od trenérů jsem měl skvělou podporu. Samozřejmě jsme začali pomalu, ale každým dnem jsem byl na ledě o chvilku déle. Mám z toho dobrý pocit a cítím, že jsem se do toho zápasového rytmu dokázal dostat. Sice to pořád nebylo na sto procent, ale cítil jsem se dobře a věřím, že na další zápas to bude ještě lepší.

Proti Sokolovu se vám podařilo zvítězit 5:1. Byl to podle tebe ideální zápas pro tvůj návrat?
S trenéry jsme řešili, jestli bych s týmem nejel už do Jihlavy, ale nakonec jsme se shodli, že zápas v Edenu pro mě bude lepší. Jsem rád, že to tak dopadlo. Sokolov byl pro můj návrat lepší soupeř a měl jsem ještě tři dny navíc na přípravu.

V zápase se ti podařilo získat asistenci ve třetí třetině. Jsi se svým výkonem spokojený?
Bylo tam pár věcí, které jsem mohl vyřešit lépe, ale byl to můj první zápas po té pauze, takže jsem spokojený.