Milan Antoš: Předčili jsme je hlavně v útoku

Jedinou kaňku měl zápas 32.kola mezi domácí Slavií a Plzní - tou byla velice tristní návštěva, necelé dva tisíce diváků. Kdo zůstal doma, mohl litovat. Slávisté rozdělili své branky rovnoměrně do každé z třetin a chvílemi v exhibičním duchu si pohráli s hosty ze západu Čech. Hodně zmatků v obraně nadělali soupeři všichni borci mistrovského souboru, ale nejvíce asi druhý útok Patrika Martince. Skvělou formou posledních dnů dali najevo, že Slavii už nedělá jen první elitní řada kolem kapitána Beránka. Na tři branky v zápase nahrával Milan Antoš. "Jde nám to teď všem třem, vyhovíme si a to je důležité," pochvaluje si nezdolný bojovník spolupráci s Kropáčem a Martincem.

Slávistická pohoda v zápase s Plzní se odvíjela od podařeného začátku. Když svítí v 5.minutě na ukazateli stav 2:0, tak se hned hraje lépe. “My jsme chtěli prvních deset minut na ně vlítnout a to se nám povedlo, brzy jsme vedli a vyhráli třetinu dva nula. Pak jsme se snažili hrát dál, protože jsme viděli, že nejsou v takové pohodě jako byli v prvním zápase u nás. Myslím, že jsme to zužitkovali, i když jsme tam měli nějaké zaváhání,“ začal s hodnocením utkání Milan Antoš. První třetina se skutečně Slavii vydařila, do sítě plzeňského gólmana Schwarze mohlo padnout i více gólů než jen dva. Hlavně v přesilovkách předvedli slávisté dokonalý zámek a ostřelovali branku soupeře jak u Verdunu. Plzeňáci v posledních dvou duelech sehráli dva diametrálně odlišné zápasy – v Litvínově dostali sedmičku, o dva dny později zase nadělovali Zlínu. V houpačce pokračovali i v Edenu, bezradným výkonem především v defenzivní činnosti rozhodně nenaplnili ambice mužstva bojujícího o play-off. “Myslím si, že jsme je hlavně předčili v útoku. Oni když měli šanci, tak byla ale hodně nebezpečná. Jinak si však myslím, že jsme v tomhle zápase byli jasně lepší.“ V útoku možná chvílemi ukázali hosté slušný potenciál, ale to nemohlo na rozjetou Slavii stačit. Ta se svou typickou hrou na domácím úzkém kluzišti s důrazným napadáním ovládla ledovou plochou.

Možná poslední kapky plzeňské naděje na bodový zisk zničila v 25.minutě dvojice Martinec – Antoš. V oslabení ujela do přečíslení dva na jednoho a byť po trošku krkolomnější kombinaci, tak přecejen vstřelila třetí gól. Podobný kousek se oběma podařil i v prodloužení ve Zlíně, kde ve hře tří proti čtyřem rozhodl o výhře Slavie Patrik Martinec. “Ve Zlíně to zakončil Patrik sám, teď mi to dal, já jsem to ale vystřelil dost špatně. Nějak se to odrazilo, Patrik upadl, já jsem viděl, že tam zůstal ležet volný před bránou, tak jsem mu to hned vrátil a dal to do prázdné,“ vzpomínal na obě akce jejich přímý aktér, Milan Antoš. Další nahrávku, už třetí v utkání, si schoval do závěrečného dějství. Deset minut před koncem dostala Slavia šanci hrát přesilovku pět na tři, první řadě Beránka se nedařilo, ale jejich kolegům z druhé pětky už ano. Na počátku ukázkového “vyšachování“ stál právě zkušený levý křídelník. “To bylo perfektně sehrané, ani jeden z beků nezazmatkoval. Honza Novák mi to vrátil, já jsem viděl, že hráči z Plzně nechali mezeru přímo na Petra Kadlece, tak jsem mu to tam šoupl a Radek Kropáč to pak z voleje trefil. Krásná akce,“ okomentoval pátý gól v síti mladého brankáře Marka Schwarze.

Už v zápase s Vítkovicemi se druhá útočná řada pod vedením Patrika Martince ukázala ve skvělém světle. Forma celé trojky možná vyvrcholila v duelu s Plzní, ve spolupráci s obránci zařídila čtyři branky. A z posledních tří utkání se podíleli Kropáč, Martinec a Antoš na osmi ze třinácti branek Slavie. “Jde nám to teď všem třem, vyhovíme si a to je důležité. V té lajně to klape,“ pochvaloval si Milan Antoš, který jako poslední dotvořil celý útok. Už dříve v něm alternoval při přesilovkách, ale nastálo se do něj přesunul až od 27.kola v Třinci. Všichni tři se, jak se zatím zdá, náramně doplňují a trenéři se tak jen můžou radovat z druhé, opravdu úderné řady. K naprosté spokojenosti tak v utkání s Plzní vyhlášenému bojovníkovi s osmnáctkou na drese možná chyběl ke třem asistencím jen ten gól. “Určitě by bylo hezké ho dát, ale pokud to té lajně takhle jde, tak je jedno, kdo ty góly dává. Třeba Radek Kropáč neměl dvě třetiny žádnou velkou šanci, ale pak dal gól a nahrávku. Když se daří, tak to tam prostě padá. A zase když se nedaří, tak člověk musí bojovat a hrát pořád, aby se to vrátilo.“

Petr Kadlec: Cítil jsem se dobře a tak nadešel čas pro návrat

Milým překvapením a zjištěním byl pro slávistické fanoušky určitě návrat obránce Petra Kadlece na led. Ten vynechal od osudného zápasu v Pardubicích celkem šest utkání v řadě. Po šedesáti minutách boje se Západočechy se cítil dobře, zraněné rameno by mělo být už snad v pořádku. “Tak skoro už jo, je to lepší,“ byla jeho první slova. Více než čtrnáctidenní herní přestávku nepředpokládal ani on sám. ”Čekal jsem, že to bude tak o týden kratší. Ale nějak se to nelepšilo, nešlo s tím pořádně hýbat a taky to bylo o tom, aby do mě někdo nenarazil a nezhoršilo se to.” Do tréninku se spoluhráči se už ale zapojil dříve. “Tři dny jsem už trénoval i s pukem a zkoušel jsem to.“ Před zápasem ve Znojmě absolvoval normálně přípravu mužstva v Edenu, ale na jih Moravy nakonec neodjel. A ani proti Plzni se ještě nepředpokládalo, že by měl nastoupit. Dal však na osobní pocit a opět oblékl svůj tradiční dres se sedmičkou na zádech. “Cítil jsem se dobře a že jsem na to připravený, řekl jsem si, že prostě nadešel čas.“ S jeho přítomností na ledě se rázem zvýšila síla týmu nejen v obraně, ale i při zakládání akcí a hlavně při přesilovkách. Při výhodě dvou mužů v 51.minutě také adresoval finální přihrávku na Radoslava Kropáče. Jak si jistě pomyslel nejeden z fanoušků – byla opět radost pohledět na jeho hru. “Byl to dobrý zápas, líbilo se to, padlo hodně gólů. Ale nemluvil bych o nějakém návratu, já jsem byl nějakých čtrnáct dní mimo a to není zas nějaká velká pauza,“ neprožíval jednu z hlavních událostí zápasu šestadvacetiletý obránce.

Ondřej Staněk: Kdyby tak bylo více takových klubů

V době absence Petra Kadlece a také Jana Nováka padla větší zodpovědnost na bedra ostatních obránců. Jedním z nich byl i devatenáctiletý Ondřej Staněk. “Dali jsme dva rychlé góly a to bylo důležité. Určitě dnes nebyla Plzeň nebezpečná, jak jsme čekali,“ nezlobil se nijak po zaslouženém vítězství. Stále dostačující rozdíl ve skóre měl za následek celkem poklidný průběh hry, který občas slávisté měnili až v exhibiční tempo, kdy byli dlouhé chvíle nastěhování v útočném pásmu. “Tak zápas proti Vítkovicím taky nebyl špatný. Je pravda, že občas se nám stalo, že jsme takhle v těch koncích polevili a pak to bylo drama.“ Spokojenost byla po utkání s Plzní na místě, povedla se také odplata za první vzájemné utkání v Edenu. Tehdy panovala na Slavii daleko jiná atmosféra. “Tam to byla asi trochu nesoustředěnost a navíc tenkrát byla jiná situace, teď už je to v pohodě,“ nechtěl se už Ondřej Staněk příliš vracet ke krizi na začátku sezóny, kdy míra trpělivosti přetekla právě po ztrátě zápasu s Plzní.

Pokud jde o mužstvo ze západočeské metropole, určitě vyvstanou v mysli nadějného slávistického obránce jen pěkné vzpomínky. 31.října se totiž v Plzni radoval ze svého prvního extraligového gólu. A radost si zopakoval i nyní v Edenu. “Určitě se mi proti nim hraje dobře a kdyby byl i další takový klub, tak by to bylo ještě lepší,“ slyší na kombinaci Plzeň a oblíbený klub. Hravě si pak také zavzpomínal na gólovou akci z plzeňského stadionu. “To bylo podobné jako dneska a bylo to skoro ze stejného místa, když se to tak vezme. Tam mi myslím nahrával dobře Radek nebo Šory a měl jsem před sebou už prázdnou bránu. Kdybych to nedal, tak by to bylo asi špatné.“ Dalšího gólu se dočkal doma v Edenu, úterní duel pečetil ze strany Slavie šestým gólem. Předcházel mu další z vpádů Martincova "komanda" do útočné třetiny. Mladý bek využil euforie ovládající celý tým a vydal se na výlet. Přetlačil v souboji o puk jednoho z protihráčů, a pak už stál spolu s Kropáčem z očí do očí Marku Schwarzovi. “Za takové stavu už si člověk víc dovolí a vydá se dopředu. Nahrával jsem Radkovi, odrazilo se to zpátky ke mně. Bylo v tom trochu štěstí,“ vracel se k momentu, kdy jen lehounce zvednul puk nad padajícího plzeňského brankáře a vzápětí se mohl radovat. A také si mohl oddechnout, že zápisné už má za sebou. “Tak za první gól se vždycky musí něco šoupnout. Teď už je druhý, tak už to snad bude v pohodě,“ usmíval se podobně jako Dominik Graňák, nebo-li také jeho předchůdce stejného scénáře – po prvním gólu v extralize přišel také i první gól doma.

Kromě pátečního zápasu na Kladně bude tvořit nejbližší program Ondřeje Staňka také přípravný kemp reprezentační dvacítky před blížícím se MS ve Finsku. V širší nominaci je s ním ze Slavie ještě útočník Jakub Klepiš. “Určitě už na to trochu myslím, ale uvidíme. Bude také záležet na štěstí a jak se mi bude dařit, v jaké formě přijedou ostatní kluci. Udělám všechno proto, abych se tam dostal,“ dává si před sebe jasný cíl. V dubnu letošního roku se ve své premiérové sezóně dočkal coby ještě nezkušený “zajíc“ mistrovského titulu. Teď by mohl přijít další vrchol, v případě medailového úspěchu i srovnatelný. “Je to možné, ale já jsem se na tom titulu zas tak moc nepodílel, sehrál jsem tady pár zápasů a pak jsem tady byl s klukama na play-off. Srovnávat je těžké. Kluci ve dvacítce jsou dobrý, mužstvo by mohlo být silné, tak to snad dobře dopadne,“ přeje se Ondřej Staněk. Poprvé vystoupí naši junioři na světovém šampionátu pod vedením nového trenéra, sparťanského lodivoda Aloise Hadamczika. Nejen asi vedení svazu do něj vkládá velké naděje, český hokej by zase potřeboval nějaký úspěch. “Umí to vyhecovat, já nemůžu říct na něj nic špatného,“ věří svému kouči z reprezentace od letošní sezóny stabilní člen slávistické sestavy, Ondřej Staněk.

Adam Šaffer: Prémie jsem radši nevypisoval

Celkem pro tři hokejisty plzeňského týmu byl zápas v Edenu návratem do známého prostředí. Nejdéle, na západě Čech otvírá druhou sezónu, je ze Slavie pryč Radek Matějovský. Po hostování ve Slavii zakončeném ziskem mistrovského titulu se do Plzně vrátil před letošní sezónou Aleš Krátoška. To třetí z ex-slávistů, Adam Šaffer, ještě letos oblékal barvy úřadujícího mistra. Sehrál v něm však jen 13 zápasů, pak na něj nezbylo místo v sestavě a po dohodě obou klubů odešel do Plzně na přestup. V úterý nastoupil v Edenu poprvé proti svému mateřskému klubu. "Zvláštní pocit. Udělal jsem tu první kroky, vyrůstal jsem tu, ale teď hraji za Plzeň," snažil se na zvláštní situaci nemyslet. Vyhlášený šprýmař a bavič nakonec žádné prémie za vítězství nevypisoval. "Radši ne, jsem pověrčivý. Kráťa něco vypsal, já chtěl radši až po zápase," usmíval se.

Utkání pro Plzeň nedopadlo dobře, ale Adama Šaffera hřála jiná skutečnost – dočkal se totiž prvního gólu v dresu Západočechů a vůbec prvního v sezóně. "Tenhle gól pro mě znamená strašně moc. Nedařilo se mi, teď už jsem to snad prolomil," komentoval svou přesilovkovou trefu, která znamenala naději jen na chvíli. "Samozřejmě bych byl radši za alespoň bod," vyměnil by vytoužený gól za nějaký bodový zisk svého týmu. Slavia vyhrála jasně 6:2, nezbývalo tak než svěsit hlavu a uznat porážku: "Slavia nás rozstřílela, byla lepší skoro ve všem." Žádné ohledy však na své kamarády rozhodně brát nemínil. "My se řezali, ale tady jsou všichni v pohodě, po zápase si zavoláme.“