Miluje Prahu a už umí pár českých slov. Ve Slavii je to skvělé, hlásí Gricius

Útočník Jake Gricius si jako nová posila sice ještě zvyká, v Edenu se ale dobře zabydlel a první profi angažmá si užívá. A v týmu i přes porážku s Jihlavou vidí velký potenciál. „Je tu dobrý mix starších a mladších hráčů. Myslím, že to do sebe dobře zapadá,“ věří pětadvacetiletý Američan, který si Prahu zamiloval.

S Jihlavou jste prohráli 1:2 v prodloužení, jak bys utkání zhodnotil?
Byl to hodně těžký zápas s kvalitním soupeřem, vývoj byl po celou dobu vyrovnaný. Je škoda, že jsme utkání ztratili v prodloužení. Myslím, že jsme měli spoustu šancí, které jsme měli proměnit, ale to jsme nezvládli. A to byl náš největší problém. Budeme se snažit výsledkové zaváhání napravit.

Vaše šance celé utkání držel Jaroslav Pavelka. Co říct k jeho formě a přínosu?
Je neuvěřitelné, co všechno zase chytil. V brance je pro nás velkou oporou v každém zápase.

V sezoně se vám zatím celkem daří, co ale zatím ukázala?
Jak už jsem říkal, proti Jihlavě nám nefungovala koncovka, na kterou se musíme zaměřit. Proměňovat šance je zásadní, takže na tom musíme dost zapracovat. Navíc jsme tentokrát nevyužili ani jednu přesilovku, to také musíme zlepšit.

V minulém zápase ve Frýdku-Místku jsi vstřelil svůj první gól v Maxa lize. Jak moc emotivní to pro tebe bylo?
Byl to skvělý pocit, i když nejdřív překvapivý. Ale Maks Perčič a Jirka Stejskal při tom gólu odvedli skvělou práci. Jsem za něj moc rád a jen doufám, že přidám spoustu dalších.

Od kustodů jsi určitě dostal památeční puk. Máš ho někde vystavený?
Ano, dostal. Mám ho vystavený doma v ložnici.

O adaptaci, Praze i češtině

Maxa ligu hraješ chvíli, jak bys soutěž zatím zhodnotil?
Je to neuvěřitelná soutěž. Slavia je výborná organizace a má skvělé fanoušky. Je super, v jakém počtu chodí na zápasy. Každý den jsem šťastný za to, že jsem tady.

Co atmosféra v týmu? Dá se říct, že ti noví spoluhráči ulehčili adaptaci?
Je tu dobrý mix starších a mladších hráčů a myslím, že to do sebe dobře zapadá. Máme skvělé lídry i výborného kapitána. Ti zkušenější mentorují mladší. Mladší kluci se mě snaží co nejvíc zapojit a mluví se mnou anglicky, takže jsem zatím spokojený.

Celkově si v novém prostředí prozatím ještě zvykáš. Jak to jde?
Zvykám si dobře, i když čeština je těžký jazyk a občas to v nějakých situacích ztěžuje komunikaci. Ale jinak je to dobré. I když jsem poslední čtyři roky žil v Calgary, takže mi trochu chybí hory, a také rodina, ale tohle je velká příležitost, takže to jde.

Mluvil jsi o češtině jako o náročném jazyce. Naučili tě už spoluhráči nějaká slovíčka?
Snažím se učit každý den, i když je to hodně těžké. Zatím umím poprosit, poděkovat nebo pozdravit. Jen základní věci.

V Praze jsi zatím poměrně krátkou dobu, ale přesto… Máš už nějaká oblíbená místa?
Praha je nádherná a už tu mám hned několik oblíbených míst. To, že můžu hrát hokej, a navíc v tak krásném městě, je super.

Cizinci si hodně pochvalují typickou českou kuchyni. Jak to máš ty?
Myslím, že česká kuchyně je moc dobrá. Taková jídla zas tolik jíst nemůžu, ale nějaká jsem zkusila a moc mi chutnala.

Vyzkoušel jsi už i vyhlášené české pivo?
Pár jsem jich už měl, ale samozřejmě mimo hrací dny (smích - pozn. red.)