Permanentky Dárkové poukazy Informace o vstupenkách Vstupenky online
OHLASY
6. prosince 2003

Radoslav Kropáč: Vždycky je dobré, když se přidají i ostatní

Po většinu hry se zdálo, že Slavia si jde v poklidném tempu pro tři body. Nakonec se po utkání s Vítkovicemi určitě nedá říct, že by bylo lehké. Naopak, vítězství 5:3 se neobešlo bez zápletek. Co bylo však důležité, tak fakt, že slávisté dokázali zabrat vždy v důležitých chvílích. Dali rychlý úvodní gól, na vyrovnání odpověděli za šestadvacet vteřin a když vítkovičtí dokázali v závěru snížit trojbrankový náskok na rozdíl dvou gólů, přispěchal s další ráznou odpovědí střelec večera, Radoslav Kropáč. Druhá Martincova řada tentokrát předčila elitní útok kapitána Beránka, ožil především slovenský kanonýr na pravém křídle. Stejně jako Milan Antoš si do statistik zapsal tři body a i díky němu Slavia předskočila Zlín na druhém místě tabulky.

Utkání, do kterého ani příliš nemusel zasahovat rozhodčí Husička, který minimálně vylučoval, se nakonec změnilo v zajímavou přestřelku. Nic lehkého to nebylo, oddychoval si po zápase i Radoslav Kropáč. “Věděli jsme, že to bude dnes těžké a byli jsme na to připraveni. Oni hráli celkem dobře a i nám dělali někdy problémy. Zvládli jsme to a jsme rádi za tyto tři těžké body.“ Slávisté vstřelili hned ve 2.minutě rychlý úvodní gól, z míry je nevyvedlo ani vyrovnání a hned za pár vteřin opět vedli. Ve druhé třetině navýšili rozdíl ve skóre až na tři branky a zdálo se, že je hotovo. Po brance Vítkovic ve 48. minutě na 2:4 nezpanikařili a přišli s definitivní, pátou pojistkou. V závěru se pak hostům povedlo už jen snížit. Když by se popisoval zápas ve zkratce, tak by to mohlo být něco ve stylu: když Slavia potřebovala, tak zabrala. “Každý zápas je těžký, i dnes proti Vítkovicím. Určitě bylo dobré, že jsme vždycky dokázali odpovědět a o ten jeden dva góly utekli. Dneska to bylo hodně důležité.“ Svého soupeře předčili slávisté především v koncovce. Rozdíl byl hodně patrný v důrazu před brankou, odkud se červenobílí prosadili třikrát, buď po dorážkách nebo po teči. “My jdeme do každého zápasu s tím záměrem, abychom byli před bránou dotěrní. Dneska to z některých akcí vyšlo, což bylo jedině dobře,“ pochvaloval si úspěšný střelec Radoslav Kropáč.

První gól se štěstím, na druhý si už Kropáč věřil

Hlavní slovo si v zápase vzala druhá řada vedená Patrikem Martincem. Dala tak aspoň trošku oddechnout obvyklým tahounům a přispěvatelům do statistik z první elitní řady kolem Josefa Beránka. Ta si vystačila "jen" s gólem Hrušky, navíc asistovala u přesilovkové branky Graňáka. “Vždycky je dobré, když to netáhne jen jedna lajna a přidají se i ostatní. Dneska se nám tam poštěstilo, že jsme dali my tři góly. Už ale předtím jsme si vytvářeli šance, ale nemohli jsme dát góly. Jsme rádi, že se to dneska povedlo a doufám, že nám to vydrží i nadále,“ zářil po zápase spokojeností Radoslav Kropáč, člen druhého zkušeného útoku Slavie. A byl to právě on, kdo stál u zrodu všech třech gólových akcí svého útoku. Na úvodní branku nahrával Antošovi, který mu to pak dvakrát vrátil. V 31.minutě zůstal sám Kropáč před gólmanem Pincem a střelu svého spoluhráče lehce tečoval, puk se doklouzal za brankovou čáru. “Ten první gól, stál jsme před bránou, Milan vystřelil a já jsem to tečoval, nějak to za gólmana prošlo.“ Za stavu 4:3 se pak rozjel k sólovému úniku, který zakončil efektním a hlavně bezchybným blafákem. “Druhý? To jsem šel do brejku, čekal jsem za obráncem, protože jsme tušil, že by to tam mohlo projít. Nakonec to Milan na mě vyhodil a šel jsem sám na bránu. Viděl jsem, že je brankář víc na mojí levé straně, tak jsem to přetáhnul doprava do bekhendu a dával jsem to vlastně do prázdné brány,“ popisoval svůj druhý zásah do “černého“ šťastný střelec. Jak také přiznal, k rutinérskému zakončení mu pomohla i první branka. “Ta akce byla spíš náhoda, někdy to tak vyjde. Už jsem to dlouho takhle neudělal, dneska jsem si to dovolil, cítil jsem se na to, takže jsem to risknul. První gól jsem dal se štěstím, takže jsem nabral trošku sebevědomí. A pak v nájezdu jsme si fakt věřil,“ ujišťoval.

Slíbená meta dvaceti branek stále platí

Dva góly a jedna asistence proti Vítkovicím, to je zatím nejlepší bilance slovenského útočníka v jednom utkání v dresu Slavie. “Dal jsem dva góly a ještě bych tam měl mít jednu nahrávku, takže je to po bodové stránce určitě můj nejlepší zápas ve Slavii. Podstatné je ale to, že se vyhrálo,“ nechtěl brát všechnu slávu jen na svou hlavu. Celkově se trefil v letošní sezóně posedmé a poosmé, ve Slavii má zatím bilanci pět branek. Liberecká posila však možná zatím zůstávala za očekáváním fanoušků, proti Vítkovicím se totiž trefil po dlouhé době. “Hodně po dlouhé době (úsměv). Naposledy jsme dal gól doma se Znojmem, tak kdybych dneska nedal, tak by to byla vlastně skoro celá jedna čtvrtina,“ vypočítával svůj střelecký půst, který nakonec trval jedenáct zápasů. Po utkání s Vítkovicemi už je snad trápení v koncovce minulostí. Aspoň takové je přání. “To si říkám už od začátku sezóny, ale myslím, že zas tolik šancí jako loni nemám. Jsem rád, že dneska jsem ty dva góly dal a že už to snad zlomím. Navíc jsem si dal před sezónou závazek, že dám aspoň dvacet gólů, takže mám ještě co dělat,“ usmíval se Radoslav Kropáč. Stejný slib dal už po svém příchodu do Edenu. K jeho splnění by mu měli pomoci i spoluhráči z útoku, především skvělý nahrávač Patrik Martinec. “Po boku Patrika a Milana by to neměl být žádný problém, ale problém možná bude pak zas ve mně. Já se budu snažit nějak to tam propasírovat a snad se štěstěna otočí ke mně.“ Na ohrožení nejlepšího kanonýra Slavie Michala Supa se však necítí. “Michalovi to sype, stejně jako celé první lajně, to asi nebudu více komentovat,“ dodával Radoslav Kropáč, jak jinak než s úsměvem.

Dominik Graňák: Byli jsme dost mladí, ale nakonec to bylo dobré

Do statistik zápasu se zapsal i druhý ze slovenských krajánků ve Slavii, byť už s českým občanstvím, Dominik Graňák. “Začalo to dobře, dali jsme rychlý gól, to nás možná trochu uspokojilo a pak to bylo nahoru dolů. Trenér nám potom říkal, abychom hráli více do těla a nehráli s nimi takový otevřený hokej, nebo by se to nemuselo vyplatit. Dneska jsme měli i štěstí, klidně to pro nás mohlo skončit hůře, protože měli dost šancí,“ vracel se k šedesáti minutám těžkého boje. Zápas byl opět, stejně jako ve Zlíně, ostrou zkouškou ohněm pro slávistickou defenzivu. Vedle zkušených beků Kuntoše a Kolaříka nastoupili čtyři mladíci, průměrný věk obrany tak vydal na necelých čtyřiadvacet let. “Myslím, že nám ani trenéři nic neříkali, abychom hráli opatrněji. Spíše naopak, abychom se nebáli hrát, neboť jsme s tím měli poslední zápasy problémy, že jsme zbytečně odhazovali puky. Právě, to abychom zlepšili nebo se to snažili zlepšit. Myslím, že to nakonec bylo dobré, na to že jsme byli fakt dost mladí.“ Absence, kromě dlouhodobě zraněného Kučery, dvou dalších opor Kadlece a Nováka byla přece jen na ledě znát. Okének v zadních řadách vznikalo dost, kromě třech případů vše stačil uhasit Lukáš Hronek. “Jasně že to bylo znát, jsou to beci, na kterých to všechno stojí, hrají přesilovky.“ Vyhrálo se a tak nakonec asi převážila pozitiva, dá se říct: mládí obstálo.

V přesilovce se nevymýšlí, prostě se střílí

Z absence tradičních opor tak plynulo více prostoru pro ostatní beky, stále významnější postavení si získává i Dominik Graňák. A není to jen otázka posledních dvou zápasů. “Je to určitě tak, že jsem více na ledě, v přesilovkách i v oslabení. Myslím, že dostávám dost prostoru a tak se snažím tu důvěru nějak využít.“ V 27.minutě utkání s Vítkovicemi nechal za sebe při přesilovce mluvit činy. Po ideálním uvolnění od Jiřího Kuntoš na modré napálil puk a napnul síť za zády vítkovického brankáře Pince. “Ani jsem nepřemýšlel, kam bych to chtěl dát. Byl jsem tam na místě Petra Kadlece na modré, odkud obránci co tam hrají, nemají co vymýšlet a prostě střílet. Už v první třetině jsem to dvakrát zkusil, napotřetí jsem to vystřelil, zpoza hráče a brankář asi nic neviděl.“ Byl to jeho první gól v extralize na ledě v Edenu. Načekal se na něj hodně dlouho – celou loňskou sezónu a půlku letošní. “Určitě to potěší, snad ještě nějaký přijde, už mě to i trápilo. Nemluvím jen o zápasech doma, třeba ve Zlíně jsem měl nějaké šance a dost jich mám v každém zápase, ale nebyl jsem schopný je proměnit.“ Zápisné už má dvacetiletý obránce zdárně za sebou, poprvé se trefil mezi muži v dohrávce 11.kola v Litvínově. “Teď už snad doufám nic, ale klidně bych jsem dal, nebude to takový problém,“ nebrání se dalším “pokutám“. A ani se nemusel příliš pobízet, na kolik ho přišel gól na severu Čech: “Já to klidně řeknu, bylo to za tisíc.“

Pozvánka do repre těší, dny volna se klidně oželí

Po vítězství nad Vítkovicemi a zároveň prohře Zlína v Liberci poskočili slávisté na druhé místo v tabulce. Příčka hned za suverénními Pardubicemi je v Edenu důvodem ke spokojenosti. “Jedna věc je základní část, druhá play-off. Takové druhé třetí místo by nám určitě vyhovovalo, hlavně abychom byli do toho čtvrtého,“ plánuje Dominik Graňák. V případě, že by Slavia skutečně skončila nejhůře třetí, mohla by na Pardubice narazit případně až ve finále. A to už to jednou bylo a s jakým krásným koncem, pomyslí si nejeden fanoušek “sešívaných“. “To uvidíme, ale kdyby to tak bylo, tak by to bylo dobré,“ přechází vize do budoucnosti subtilní zadák s úsměvem. Nejdříve ještě čekají slávisty tři utkání do vánoční přestávky. Pauza však nebude platit pro všechny, v širší nominaci do slovenského národního týmu se objevila i naděje Slavie, Dominik Graňák. “Zatím je to jen širší nominace, takže to není jisté. Program je teď náročný, ale myslím, že jsem ještě mladý. Moc mě to potěšilo, že přišla zase pozvánka. Nějaké tři dny volna klidně oželím.“ Na minulé mezinárodní akci se Slovensko dočkalo velkého propadáku – po prohře s maďarskou reprezentací se v médiích snesla na mužstvo vlna kritiky. Teď však Slováky čekají v Piešťanech daleko atraktivnější soupeři – výběry Švýcarska, Rakouska a Kanady. “To byl takový dost nepříjemný turnaj, tam jsme toho moc získat nemohli, spíše jen pokazit. Přesně to se také stalo. Uvidíme, teď by to mohlo být lepší, i ten tým je jiný. Tam jsme byli samí mladí do pětadvaceti let, teď jsou tam i starší a zkušenější. Když tam pojedu, tak se určitě budu těšit,“ uzavírá stabilní člen slávistické defenzivy.
Autor Miroslav Votava
Nepřehlédněte
A-TÝM 27.3.2024

Defenzivní pilíř David Kajínek zůstává ve Slavii!

Slavia se dohodla na nové smlouvě s Davidem Kajínkem. Pětatřicetiletý defenzivní obránce se chystá na svoji druhou sezonu v červenobílých barvách.

Číst více
OHLASY - MLÁDEŽ 28.3.2024

Volno navíc je naše výhoda, pochvaluje si před semifinále Vosmík

V poslední minutě třetího čtvrtfinále svým gólem využil přesilovku, čímž poslal juniory do čtvrtfinále. Útočník Adam Vosmík tak výraznou měrou přispěl k tomu, že slávisté Porubu vyřadili v ...

Číst více
MLÁDEŽ 26.3.2024

Juniorské semifinále startuje ve čtvrtek v Edenu!

Junioři se po čtvrtfinálovém vítězství nad Porubou přiblížili svému cíli, k vytouženému postupu do extraligy je ale nutné zvládnout ještě dva důležité kroky. V semifinále, které se hraje opět na tři ...

Číst více
ROZHOVORY 26.3.2024

Když se nedařilo, fanoušci nás podrželi, oceňuje kapitán Knotek

Podobně jako celý tým i kapitán Slavie Tomáš Knotek zažil turbulentní sezónu. Do přípravy se sice zapojil až na konci, na začátku ročníku ale byl mezi nejlepšími střelci ligy. „Takovou zkušenost jsem ...

Číst více