Po Martinu Kadlecovi a Jiřím Rysovi přebrali pomyslnou štafetu David Šafránek a Martin Šagát. Právě oni totiž dostali jako druzí za úkol zodpovědět zapeklité otázky týkající se hokejových předsudků nebo lží. Jak se jim to podařilo?

„Nemohli bychom to udělat zítra?“ směje se David Šafránek ihned po vyslechnutí první otázky, nakonec ale začíná lovit v paměti a postupně dává odpovědi dohromady. „Já pořád slyším nějaké fráze o štěstíčku, je to hrozně ohrané,“ začíná vyprávět, „přijde mi, že velmi často, když se hraje nějaké vyrovnanější utkání, se říká, že zvítězil ten, ke komu se přiklonilo právě to štěstíčko.“

Také Martin Šagát má problémy a dlouze přemýšlí. „Teď mě z hlavy žádné klišé jako takové nenapadá. Maximálně fráze „tak určitě“, ale na druhou stranu jsem ji v poslední době neslyšel moc často,“ říká.

Problémy měl Šagát i s pátráním po nejčastější větě. „ Záleží od koho a pak také, jaký třeba ten dotyčný trenér nebo spoluhráči jsou. Ale nevím, je toho hrozně moc, co se opakuje.“ Zato Šafránek odpovídá bez váhání: „To je jednoduché. Od spoluhráčů slyšíme nejčastěji povzbuzení i když se nám něco nepodaří a naopak od trenéra je to výčitka,“ popisuje usmívajíc se.

Po prohře jsou nejhorší povzbuzující fráze

Potíže obou tázaných vygradovaly při hledání konkrétní pravdy a lži o hokejistech. „To je opravdu složité. Řekl bych, že si o nás každý myslí něco jiného. V podstatě je to podobné jako ve společnosti, jen jsme pod větším drobnohledem, neboť jsme sportovci. Je to stejné jako všude jinde: Někdo je chytřejší, někdo méně, opravdu nechodíme všichni s modelkami, je to různé,“ míní Šagát.

Naopak vzácná shoda přichází u závěrečného dotazu. „Po prohraném zápase nemusím věty, které se často opakují,“ vysvětluje útočník s pětačtyřicítkou na zádech, „obecně jde o ohrané povzbuzující fráze, například „nevadí, příště to bude lepší“, nebo „sice jsme prohráli, ale nebylo to až tak špatné“.“

„Přesně tak,“ navazuje Šafránek, „já úplně nesnáším, když někdo řekne, že jsme byli lepší, ale prohráli jsme. Ze všeho nejhorší jsou potom takové zápasy, kdy to tak je, to je opravdu nepříjemné,“ uzavírá sešívaný snajpr s hořkým úsměvem na tváři.