Slavii jsem sledoval, i když jsem hrál jinde. Mám na ni super vzpomínky, říká navrátilec Hrdinka

František Hrdinka odehrál za Slavii v sezoně 2018/19 třiatřicet utkání, i za relativně krátkou dobu mu ale stihla přirůst k srdci, takže nadále sledoval klubové dění. „Věřím, že to bude fungovat jako ve druhé půlce minulé sezony, a to znamená, že se tady bude hrát velmi dobrý hokej,” říká ve svém prvním rozhovoru po návratu do Edenu.

Do Slavie se vracíš po čtyřech letech, jak se těšíš?
Těším se moc. Zjišťoval jsem si nějaké informace o tom, jak to teď v klubu funguje, a myslím si, že to bude krok dopředu. Mám na Slavii super vzpomínky, hrálo se mi tady dobře a doufám, že na to navážu a co nejvíce týmu pomůžu.

Co bylo při tvém rozhodování o novém angažmá nejdůležitější?
Kontaktovali mě pan Tvrzník i pan Bednář, řekli mi svoje vize a cíle do příští sezony a mně se to líbilo, proto jsem se rozhodl pro Slavii. Ve hře bylo víc týmů, ale Slavia mi dávala i z hokejového hlediska největší smysl.

Dá se říct, že je to pro tebe i návrat domů…
Ano, to je také velké plus. Bydlím kousek od Prahy, takže budu po nějakých deseti letech doma s rodinou. Budu všem nablízku a oni se můžou chodit dívat na všechny zápasy, když budou chtít. I pro mě je ohledně rodinného zázemí super, že má člověk s kým být.

Jak ses od svého posledního působení ve Slavii posunul jako hráč?
Čím víc člověk hraje všechny situace, přesilovky, oslabení, tím víc je v nich komfortnější. Předtím jsem se s dospělým hokejem pořád seznamoval, byla to moje druhá sezona mezi chlapy a byl jsem v úplně jiné pozici, od té doby jsem nabral daleko víc zkušeností od starších hráčů. Ať už v Přerově nebo v Prostějově, všude mi to něco dalo, mentálně i fyzicky jsem se posunul.

Kvůli zranění jsi poslední dvě sezony neodehrál kompletní, co tě trápilo?
Sezonu zpátky mi hráč ze Vsetína přesekl ruku tak, že mi museli sešívat prsty, a minulý rok jsem měl problémy s třísly. To bylo vlastně poprvé v kariéře, co jsem měl takové svalové problémy, a byla to pro mě i zkušenost, jak se ke svému tělu chovat. Stalo se mi to na začátku sezony a po dvou a půl měsících jsem musel skočit do rozjetého vlaku, což pro mě nebylo úplně jednoduché, ale jak jsem pak začal hrát víc a víc, tak jsem se do toho postupně dostal. Když mě tělo nelimitovalo, tak už jsem se pak cítil na ledě dobře, a budu dělat všechno proto, abych byl na další sezonu připravený a už se mi něco podobného nestalo.

Nakonec jsi v minulé sezoně nastoupil i ke čtyřem zápasům za Mladou Boleslav. Hrát extraligu, to je asi pro tebe pořád velká motivace…
Určitě. Každý, kdo je o patro níž, tak se chce dostat do extraligy, ale musím podávat dobré výkony tady. Když by se mi dařilo, tak věřím, že bych šanci mít mohl, i proto, že je Mladá Boleslav o dost blíž, než když jsem hrál na Moravě a nebyl jsem tolik na očích.

Chci být jedním z klíčových hráčů

Jaká pro tebe byla Slavia v Chance lize jako soupeř?
Byl to jeden z nejnepříjemnějších soupeřů, má kvalitní útok, který nám dával zabrat. Díky tomu, že jsem tady dřív hrával, tak jsem Slavii sledoval a všiml jsem si, že jak proběhly změny v kádru i v realizačním týmu, tak se to celé otočilo. Viděl jsem, že to funguje a věřím, že to bude takhle pokračovat i dál, protože pokud to bude podobné jako ve druhé půlce sezony, tak se tady bude hrát velmi dobrý hokej.

Jaké si do sezony dáváš cíle, ať už osobní nebo týmové?
Z osobního hlediska bych určitě chtěl být jeden z klíčových hráčů, pomoci týmu dopředu i dozadu, v přesilovkách i oslabeních. Co se týká týmových cílů, tak určitě co nejvíc vyhrávat a nedopouštět nějaké zbytečné nervy během sezony. V první řadě udělat play-off a tam se pak uvidí.

Chance liga se po zúžení v minulém roce hodně vyrovnala, sestupující Šumperk teď navíc nahradí Znojmo a dá se očekávat, že to bude ještě více nabité..
Ani Šumperk nebyl úplně slabý. Sice pak na konci trochu odpadli, ale celou sezonu to bylo vyrovnané. I když se podíváme na vítěze Chance ligy, tak okolo Vánoc byli asi třetí od konce, pak se to celé otočilo, chytli formu a dostali se až do baráže. V téhle lize může každý vyhrát s každým, není to nic jednoduchého, ale na druhou stranu takové zápasy mám radši, než jet k nějakému soupeři a vzadu v hlavě si říkat, že jsou slabí. Radši zápas, kde o něco jde a je to vyrovnané, než někoho přejet a nic si z toho nevzít.

Jak trávíš období před startem letní přípravy?
Po skončení sezony jsem dával dva týdny tělu volno, aby se dalo do kupy a mohl jsem si vyléčit drobné šrámy z play-off, teď se připravuju online se svým kondičním trenérem. On je v Olomouci, ale jsme dennodenně v kontaktu a pět až šest dní v týdnu jsem v zápřahu. Není to ještě úplně na sto procent, abych nebyl hned v květnu zatavený, spíš děláme nějaké kompenzační a rehabilitační cviky, trochu posilovnu a taky další sporty, abych se hýbal i jinak než na ledě.

Brzy už ale začnete trénovat s týmem, jak se těšíš?
Těším se. Měl jsem v minulosti možnost připravovat se jak sám, tak i s týmem, a každé má svoje pro a proti. Jedno z těch pro u týmové přípravy je i to, že se během ní utvoří dobrá parta, která je pak v sezoně důležitá. A když mají tréninky hlavu a patu, tak se na ně člověk těší a dává do toho sto procent.

View this post on Instagram

A post shared by HC Slavia Praha (@hcslavia)