Petr Kadlec: Takovou sezonu jsem ještě nezažil!

P r a h a - Patří k největším srdcařům, bez kterých si Slavii nelze ani představit. Obránce Petr Kadlec je bojovníkem, jenž výraznou měrou přispěl ke splnění snu tisíců červenobílých srdcí. Jeho jméno bude vyryto i pod druhým slávistickým triumfem, ke kterému přispěl i za cenu bolesti a útrap. Víru v titul ale neztratil. „Člověk se nesmí nikdy vzdát“, říká přesvědčivě.

Petře, jste novými mistry! Dají se vaše pocity vůbec nějak popsat?
Je to super, pro spoustu kluků je to něco úplně nového. Já jsem v titul věřil, mužstvo mělo sílu a vždy se dokázalo zvednout.

Co bylo vaší největší zbraní v celé sezóně? Po přípravných zápasech vám věřil málokdo, favority soutěže byly jiné týmy...
Abych pravdu řekl, sám nevím. Na začátku nám nikdo nevěřil – prohrávali jsme, ale sezonou jsme pak prošli jako po másle. Hráli jsme v klidu, když se prohrálo, tak jsme si zařvali a klidně se i pohádali. V tom byla naše síla. Ani nám se útlum se sice nevyhnul ani nám, ale to přijde na každé mužstvo. Pořád jsme se drželi na prvním nebo druhém místě. Už jsem něco odehrál, ale takovou sezonu jsem ještě nezažil!

Říká se, že ve Slavii vznikla skvělá parta hráčů, která si sedí. Tato slova asi můžete jen potvrdit, mám pravdu?
Určitě. Tady si může každý mohl říct to svoje, nikdo se nad nikoho nepovyšoval ani před nikým neskláněl. Partu jsme měli opravdu skvělou.

Jaký je recept na to, držet si takové vztahy v kabině? Nerozdělovat hráče na mladé a ty starší zkušenější?
Přesně tak, já hráče nikdy nedělím na staré a mladé. Hráče nedělá věk, ale výkony na hřišti. Je úplně jedno, jestli je někomu dvacet, nebo pětatřicet. Jde o to, obětovat se pro mužstvo a předvést stoprocentní výkon v zápase.

Co rozhodlo o vašem finálovém vítězství? Karlovy Vary prožily historickou sezonu, ve finále ale tahaly za kratší konec provazu. V čem jste je předčili?
Vary hrály výborně, vyhrát ale může jen jeden. Rozhodly zkušenosti, v celé sérii nás navíc neskutečně podržel Adam. Včera nám to vychytal, celý zápas jsme navíc odehráli prakticky bez chyby.

Vy osobně jste prožil dost specifickou sezonu. Od začátku ročníku vás trápilo vleklé zranění, které vám zabránilo v dojednaném zahraničním angažmá. Zůstal jste tedy ve Slavii a slavíte vysněný titul...
Jsem za to moc rád. Byl bych šťastný, kdyby mé problémy s kolenem už přestaly. A musím to zaklepat, zatím to vypadá dobře. Něco jsem si v sezoně o sobě zjistil (odmlčí se). Změnil jsem své priority a zdraví stavím na první místo. Dá se říct, že psychicky mi to i dost pomohlo.

Teď už se o tom můžeme bavit, jak jste na tom byl zdravotně během play-off? Žádné komplikace nebyly?
Ne, hrál jsem v pohodě. Své jsem si protrpěl o Vánocích. Myslel jsem si, že nebudu hrát tři dny a vyklubaly se z toho tři neděle! Byl jsem z toho hodně špatnej - říkal jsem si, proč teď, proboha? A ono to nebylo dobré ani po tom, koleno jsem měl nateklé a z nohy jsem se prakticky nemohl odrazit. Strašně mi pomohli doktoři, hlavně pánové Klatovský s Váchalem. V play-off všechny problémy zmizely, zátěž byla pětkrát větší a já mohl normálně hrát (nadšeně).

Zažil jste někdy něco podobného? Smolný začátek sezony s jejím neuvěřitelným koncem?
O tom to je, můžete si cokoliv plánovat, všechno ale dopadne úplně jinak! Když se všechno daří a na něco se těšíte, vůbec to nemusí vyjít. A platí to i naopak - člověk se nesmí nikdy vzdát! Všechno se může kazit (vyjádřeno peprnějším výrazem), ale nakonec se to může obrátit o 360 stupňů!

Jste jedním z hráčů, kteří Slavii vybojovali titul i před pěti lety. Kterého triumfu si ceníte více?
Asi toho prvního. Byl jsem mladší a první titul je prostě jedinečný.

Jak to s vámi bude v příští sezoně? Zůstanete?
Prodloužil jsem smlouvu o dva roky, takže nejspíš zůstávám!

Unavení, ale šťastní Kadlec s Klepišem.