Tomáši Vlasákovi jsem líbal ruce, říká Adam Svoboda

Právě na něho byla upřena největší pozornost drtivé většiny všech přítomných fanoušků. Koncem října byl vyměněn z Pardubic do Slavie a včerejší zápas tak pro něj byl něčím speciálnějším. Touha uspět se mu navíc včera splnila. Ač to na bodový zisk ještě v 53.minutě vůbec nevypadalo, Slavia i díky Adamu Svobodovi vstala z mrtvých a z Pardubic si odváží dva body. Svoboda měl z výhry v nastaveném čase ohromnou radost. „Nic lepšího jsem si nemohl přát!“

Jak jste se cítil zpátky na pardubickém ledu? Netřeba ani čtenářům připomínat, z jakého důvodu bylo toto utkání pro Vás výjimečné...
Já jsem hrál vlastně doma! Tu atmosféru na stadionu dobře znám, proto to pro mě nebylo nic nového. Možná za pár let té atmosféře podlehnu, nevím. Chytalo se mi výborně! Chtěl jsem se od začátku maximálně soustředit, abych neudělal nějakou kravinu. Myslím, že to dopadlo docela solidně, akorát mě mrzí ten Sejček, kterému jsem sežral fintu, kterou normálně nedělá. On většinou rovnou vystřelí. Já mám za to, že mu do toho Koláč (Pavel Kolařík – pozn.red.) trochu šáhnul, a tak si to musel ještě přikopnout. Potom už si se mnou udělal co chtěl. (Svoboda připomíná druhý gól Pardubic, který mu vstřelil jeho kamarád a soused Petr Sýkora – pozn.red.). Jsem ale strašně rád za dva body. Nic lepšího jsem si přát nemohl!

Říkal jste něco Tomáši Vlasákovi, když vstřelil rozhodující gól?
Já jsem mu akorát líbal ruce, protože je má zlatý (smích)! Jinak ani nebyl čas, protože ty blázni naskákali na led (myslí spoluhráče – pozn.red.). Já klečel na kolenou a myslel, že mi někdo urve nohy. Zaplaťpánbůh se to nestalo.

Byl jste před zápasem hodně namotivovaný? Toužil jste pardubickému vedení ukázat, že udělalo chybu, když Vás prodávalo do Slavie?
Tohle je zapomenuté. Pardubice si prostě koupili jiného brankáře, kterému věřili. Já jsem díky tomu zase poznal Evropu, což mě zocelilo a přineslo obrovskou zkušenost. Ale speciální zápas to pro mě bezesporu byl! Hrálo se v Pardubicích, kde navíc bydlím. Určitě je to tedy něco trochu jiného, než když se jede do Vsetína.

Těšil jste se do Pardubic už hodně dlouho dopředu?
Já jsem se strašně těšil na souboje s Rolasem (Tomášem Rolínkem – pozn.red.), protože my jsme se na trénincích vždycky dohrávali, dělali jsme spoustu kravin. Byla to legrace. I v sobotu mě několikrát dohrál, ale nic se nestalo.

V brance Slavie Vy, na druhé straně Ján Lašák. Ještě nedávno dva spoluhráči. Berete sobotní vítězství jako osobní satisfakci?
To určitě ne! Mně je Jána hrozně líto. Chytal totiž famózně. Podle mého jsme totiž měli víc vyložených šancí než Pardubice. V hokeji už to tak chodí, že v případě výhry je gólman vynášen do nebes, v opačném případě pak zatracován. Já říkám, že Jáno podal fantastický výkon. Nebýt jeho, po druhé třetině jsme klidně mohli vést 4:2.

Adame, Vy dobře znáte všechny pardubické hráče, oni na druhou stranu mají výborně přečteného Vás. Pro koho to byla větší výhoda?
Hokej je momentálně tak rychlý, že nejde přemýšlet nad tím, kdo jak zakončuje. O tom by se dalo přemýšlet jedině v případě samostatných nájezdů. Během hry totiž žádný hráč nemá čas na nějaké vymýšlení. Proto si myslím, že to ani pro jednu stranu nebyla výhoda.

Věřil jste deset minut před koncem základní hrací doby, že Slavia ještě dosáhne na nějaké body?
Já věřím pořád. Chtěli jsme bojovat až do poslední minuty, což jsme splnili. Víme, že když Pardubice za stavu 1:0, či 2:0 dostanou gól, hraje se jim obtížně a puky začnou odskakovat. Myslím, že remíza byla nakonec zasloužená, v prodloužení jsme byli my tím šťastnějším týmem a vyhráli jsme. I poslední třetinu jsme měli více ze hry my!

Co jste si s Petrem Sýkorou říkali po zápase, když jste si zhruba minutu povídali ve středovém kruhu?
Já mu trošku nadával, že tohle nikdy nedělá. Petr je hrozně šikovnej hráč. V poslední době se hodně zlepšil, zapracoval na koncovce. Reaguje na pohyb gólmana, ještě mi to hodil zpátky... Udělal to perfektně, ale já jsem udělal chybu. Moc jsem se soustředil na nohy, zapřel jsem se. Čekal jsem totiž, že Petr vystřelí, a tak jsem povyjel dopředu z branky. Pak jsem to bohužel již nestihl zpátky. Pokud je hráč v takové rychlosti, musím s ním navázat kontakt. Já jsem to bohužel neudělal a byl z toho gól. Mám kamaráda, který má dřevo, tak asi udělám Sejčkovi na zahradě nějakou hranici od mého baráku! (směje se)

Jak dlouho Vám zněla v uších ta tyč, kterou nastřelil v první třetině při přesilovce 5 na 3?
Já jsem to jenom slyšel, vůbec jsem to neviděl. To byla taková pecka... No hrozný! Petr je jednoznačně nejlepším hokejistou naší ligy a já bych dělal to samé, co dělají trenéři Pardubic – využíval bych ho na ty střely co nejvíce. Protože on ze dvou pokusů jeden gól vždycky dá. Když navíc gólmana trefí do ruky, tak mu tu ruku skoro utrhne. Když on vystřelí od modré, tak je to takové rána, jakou by nedala polovina hokejistů ani z mezikruží.

V první třetině jste dostal dvouminutový trest za zdržování hry, kdy jste vyhodil...
(skočí do řeči)...já jsem to nevyhodil! Až na druhý balkon bylo slyšet, že puk nejprve trefil plexisklo. Nevím, jestli měl rozhodčí vatu v uších, či co... On mi říkal, že si je na tisíc procent jistý, že to sklo netrefilo. Tak jsem tedy asi blázen já! Já jsem k tomu měl tři metry, on patnáct...Asi fakt nevidím!

Oba poslední zápasy Slavie měly stejného jmenovatele, kterým byla výhra v prodloužení. A pokaždé jste po vítězné brance okamžitě přijel s gratulací až na soupeřovu polovinu. Asi se nemýlím, když řeknu, že zápasy hodně prožíváte a snažíte se mužstvo vyburcovat...
Já chci vyhrát každý zápas, proto prožívám každé utkání! Je mi jedno, za koho právě chytám. Snažím se tímhle srdcem, nebo jak jinak to nazvat, strhnout celý tým. Samozřejmě se mi nebude dařit každý zápas. Jsem si toho vědomý. Určitě někdy přijde zápas, kdy se mi dařit nebude a budu skleslý. Takové dny také jsou.

Asi byste hodně ušetřil, kdyby se vám nepodařilo zápas otočit, viďte?
Takhle vůbec nepřemýšlím. Už v pátek s Litvínovem jsem dostal hloupý gól a kluci to naštěstí otočili. Tak jsem samozřejmě i v pátek vypsal stejné peníze jako proti Pardubicím. Rád to však zaplatím!

O kolik tedy budete chudší?
To nemůžu říct. Moje paní si zítra koupí noviny a už mě nepustí domů... (smích)

Jaké máte plány na dnešní večer?
V Pardubicích nezůstanu, ačkoliv bych s kamarády strašně rád pokecal. Zítra totiž máme regenerační trénink, takže jedu s týmem do Prahy. Zítra se půjdu, jak se říká, vyprdět, vyhnat únavu z těla ven. Tenhle zápas už skočil a my musíme koukat na to, co bude, ne co bylo.