Ondřej Weissmann: Nemůžeme řvát všichni tři

V extralize se vše připravuje na závěrečný boj o postup do playoff, mužstva v době poslední reprezentační pauzy v sezóně ladí formu jak se dá. Slavia se v Edenu připravuje v klidu postupové jistoty, na ledě jí však chybí šestice hráčů reprezentující na Švédských hokejových hrách. Reprezentační povinnosti si plní i trenéři Růžička s Kalousem, a tak jediným ze slávistického triumvirátu koučů zůstal v Edenu Ondřej Weissmann. Muži, jenž je ve Slavii od jara roku 2000 a na lavičce vršovického klubu právě prožívá svou třetí sezónu, jsme položili pár "ožehavých" otázek před blížícím se vrcholem extraligy - playoff!

Ve Slavii působíte jako trenér už třetí sezónu, jak byste celkově zhodnotil své dosavadní angažmá v Edenu?
"Tak já si v podstatě myslím, že je to dobré. Za prvé - máme dobrou spolupráci s Vláďou (Růžičkou – pozn.aut.) a vůbec s kluky kolem hokeje, ať s trenéry juniorů anebo i s vedením. Tady po této stránce jsem velice spokojený. Co se týče tréninku a přístupu hráčů k nim, tak tam také není žádná chyba a všechno funguje. Takže jednoznačně spokojenost."

A jak je to z hlediska fungování celého klubu, jeho zázemí?
"Řekl bych a je to myslím dobré, že klub má takové domácí prostředí. Samozřejmě neznám srovnání se Spartou nebo s jinými kluby, můžu to porovnávat jen s Litvínovem. Tady je menší aparát, ale každý ví, co dělá a dělá to dobře, a to si myslím je důležité, že všichni dělají všechno pro hokej a tak to má asi být."

Ve Slavii jste se sešel s dalším “ex-litvínovákem", Vladimírem Růžičkou. Byl také on jedním z důvodů, proč jste šel do Slavie?
"Samozřejmě, Vláďa tady působil v době, kdy mě oslovil Jarda Látal, takže jsme v podstatě věděl kam jdu a s Vláďou jsem o tom mluvil. První sezónu jsme tady začínal trénovat spolu s Jardou Šindelem, s kterým se také znám. Byl jsem se tady podívat, věděl jsem do čeho jdu a také jsem věděl, že se vždycky domluvíme, protože máme stejný náhled na hokej a to je důležité."

Jak si tedy spolu s Vladimírem Růžičkou rozumíte a jaký je váš trenérský vztah?
"Jak jsme říkal, velice dobrý, máme podobné názory. Samozřejmě on jako hlavní kouč má to poslední slovo, ale na hře a taktice se vždycky shodneme. Plán děláme spolu, takže tady v tom nevidím problém."

V letošní sezóně k vám přibyl jako třetí do party Jiří Kalous, jak třeba probíhá vaše příprava na zápasy a na tréninky? A myslíte si, že počet tří trenérů je ideální a spíše výhodou?
"Příprava na tréninky je v podstatě stejná jako když jsme pracovali s Vláďou. Třeba teď mají Vláďa s Jirkou reprezentační povinnosti, takže ta spolupráce je spíše v tom, když jsme tady všichni. My si ty tréninky připravíme ve trojici s tím, že Jirka je zakreslí a pak je vlastně ve větší míře provádí na ledě. My si k tomu říkáme to, co bychom na tom ledě chtěli. Podle mě je to dobrý stav a do budoucna je lepší mít tři trenéry, protože takhle máme trošku rozdělené funkce, při tom zápase si každý hlídá něco jiného a pak to o přestávce dáváme dohromady. A i v té přípravě, když jsou tréninky nějak dělené, tak je to výhoda."

Vladimír Růžička byl už jako hráč hodně impulzivní a ani na střídačce se moc nezměnil. Vy s Jiřím Kalousem působíte spíše klidnějším dojmem, jste tedy v kabině těmi “hodnými“ a Vladimír Růžička tím “zlým“?
"Jako že bychom si řekli, že si to takhle rozdělíme, tak to určitě ne. Samozřejmě pokud vidíme, že se Vláďa dostane do nějaké situace, kdy musí zvýšit hlas, tak by asi nebylo dobré, kdybychom tam všichni tři ječeli. Vláďa si tam říká to co má, my už pak řekneme k té hře nějaké zásadní věci nebo když je to konkrétní výtka, tak toho hráče poklepeme. Prostě funguje cukr a bič. Tady to je dobré, ale všichni tři ať už v kabině nebo na střídačce nemůžeme řvát najednou. A nejde ani tak o to řvaní jako spíše o mluvení, pokud tam jeden něco vytýká, tak ty dva musí být zticha, protože jinak by toho bylo už moc."

Nyní probíhá poslední reprezentační pauza v sezóně, hráče čeká v tomto týdnu dvoufázový trénink. Jaká bude jejich hlavní náplň a na co se zaměříte?
"Těch pět dní není moc času na to trénovat nějak tu fyzičku, tady je třeba tzv. oživit hráče a dostat je do herní pohody. My jsme teď měli pár zraněných, takže se znovu začlení do týmu ti co nehráli, potřebují trošku bruslit a natrénovat. Spíše se budeme zaměřovat na různé herní situace jako je hra v pásmu, rovnovážné situace 1 na 1, 2 na 2. Bude tam samozřejmě hodně bruslení, abychom byli připraveni, protože pak už nebude čas, odehraje se pár zápasů a začíná playoff. Nedá se říct, že by to byla nějaká velká příprava, ale v podstatě jsou to normální tréninky, akorát je tam druhá fáze, která je vždycky zaměřená na specielní herní činnost."

Slavia jako už tradičně v letošní sezóně dodala do reprezentace hodně hráčů, vlastně nejvíce ze všech týmů extraligy, s národním týmem je i Vladimír Růžička. To je jistě vyznamenání pro klub, ale pak to má i svou stinnou stránku. Během přestávky týmy ladí formu na playoff a Slavia tuto možnost nemá, protože se na ledě sejde tak půlka mužstva. Nenarušuje vám to tedy trochu přípravu?
"Samozřejmě, tohle vždycky naruší přípravu, když vám chybí plno hráčů. Na jednu stranu jsme rádi, že se kluci do reprezentace dostanou, ale z hlediska přípravy to tady pro mě není dobré. Nemůžeme nacvičovat v kompletních pětkách to co bychom chtěli, nedá se dělat přesilovka a oslabení. Je to složitější, my to mužstvo doplníme z juniorů, ale říkám, tady na ty situace je to špatné. Bohužel to tak je, jednou tam má více hráčů Sparta, potom zase někdo jiný. Nás to potkalo letos vlastně při každém reprezentačním srazu, že jsme tam měli šest hráčů. Je to pro nás prostě těžší, nehledě na to, že ti hráči přijedou unavení."

Po reprezentační pauze čeká extraligu vrchol sezóny – playoff. Slavia už má postup jistý, z druhého místa má na týmy pod sebou velký náskok a atak na první Pardubice už bude asi také těžký. Nemůže to třeba vést k nějakému podcenění zbylých zápasů v základní části, hráči můžou v podvědomí mít, že už není o co hrát. Jak je budete motivovat na ten závěr dlouhodobé soutěže?
"Já si vůbec nemyslím, že by hráči v těch zápasech měli něco podcenit, naopak jsme jim říkali, že každé utkání po přestávce bude přípravou na playoff a je důležité, protože je pořád dost bodů ve hře. Opravdu se připravit a hrát tak, abychom byli na playoff skutečně připravený."

Do playoff je důležité správně načasovat formu, Slavia v posledních dvou letech bojovala o postup, především tedy v tom prvním roce, do posledních chvil. Naopak letos už má postup jistý několik kol před koncem. Co je podle vás lepší, jít do playoff v klidu nebo si v závěru prožít nervy, které se ale po postupu mění v euforii?
"Těžko říct, co je lepší. Ale samozřejmě ty minulé sezóny nás opravdu nutily, hrály jsme takové existenční zápasy a hráči byli potom odolnější, nepodléhali tlaku a hráli parádně. Ale já si myslím, že i letos, když se někdo kouká na ty zápasy, tak je vidět, že i beznadějně poslední Havířov dokáže potrápit mužstva ze špičky a pro ně to znamená, že musí hrát na doraz, aby sbírala body. Takže každé to utkání je průpravou. Spíš by to teď ale mělo být lepší, začínáme doma, pokud tedy budeme nahoře v tabulce a to je určitá výhoda."

To jste mi nahrál na další otázku. Ve čtvrtfinále a případně i v semifinále by Slavia mohla začínat doma. Považujete to tedy za výhodu nebo by vám spíše vyhovoval obrácený úspěšný model ze čtvrtfinále předchozích dvou let?
"Já si myslím, že ta podpora diváků a vůbec domácí prostředí je důležité. Ale jak my říkáme v průběhu celé sezóny, pro nás je hodně těžké hrát doma, což je skoro pro každé mužstvo. Ten tlak, aby mužstvo útočilo, soupeř se zabetonuje a čeká jen na brejky, strašně těžko se přesto prosazujete. Já bych řekl, že zápasy doma, které jsme hráli, nás stojí tak o dvacet procent více sil než venku. Protože tady v Edenu opravdu tlačíme, snažíme se toho soupeře přebruslit, přetlačit a dát góly. Celé utkání v podstatě hrajeme na doraz, jak se Spartou, s Pardubicemi, ale i s Havířovem nebo s Českými Budějovicemi, které tady hrály dobře. To jsou velice těžké zápasy, ale každopádně já beru potom v playoff zápasy doma jako výhodu."

V předchozích dvou sezónách vstupovala Slavia do čtvrtfinále z horších pozic než soupeř, letos se situace mění, minimálně do prvního kola vyřazovacích bojů půjdete jako favorit a takže bude asi i tlak na mužstvo větší. Připouštíte si to?
"My s tím počítáme, pokud jsme nahoře v tabulce, tak každý očekává, že přejdeme přes první kola a pak dále. Ale bude to vyrovnané, může se stát cokoli. Může se zranit pár hráčů a najednou je sestava úplně jiná. Těžko může člověk odhadnout, co bude. Já pevně věřím, že budeme všichni zdravý a půjde nám to tak, jak nám to zatím šlo. Playoff je jiná hra, je to otevřené a nedá se nějak plánovat."

Situace kolem druhé poloviny postupové osmičky je pořádně zamotaná, přemýšlíte už o možném soupeři – koho byste si přál a naopak nepřál pro čtvrtfinále?
"Já jsem nad tím moc nepřemýšlel, ani jsme se o tom s klukama nebavili. Není dobré si vybírat, je třeba hrát, abyste se umístili co nejlíp a kdo na vás vyjde, tak s ním odehrát zápasy. Já si vždycky říkám, kdo více spekuluje, tak na to většinou dojede. Pokud chceme udělat nějaký výsledek, tak musíme porazit každého na koho narazíme."

Takže třeba z takových Českých Budějovic byste obavy neměl? S Jihočechy nemá Slavia letos právě moc příznivou bilanci utkání…
"Budějovice se zlepšily, hrají velice důrazný hokej, to hráli i tady. Mají silnou obranu, velké hráče, ale my bychom se jich určitě nebáli. Podobný hokej hrají třeba i Karlovy Vary, je tam spousta takových nehokejových soubojů, ale s tím se musíme vyrovnat a pokud pomýšlíme na nějaký dobrý výsledek, tak se nemůžeme bavit, že si někoho nepřejeme."

Do konce ledna byla možnost “obchodovat“ na hráčském trhu a získat tak ještě na poslední chvíli posily na playoff. Měla Slavia zájem o nějaké hráče anebo už jste nechtěli zasahovat do týmu?
"Těch změn tady ve Slavii bylo si myslím už dost, jak před sezónou tak i během ní. Vyměnilo se dost hráčů, my jsme si pak říkali, že už by bylo třeba, aby mužstvo mělo klid a připravilo se tak jak je. Takže jsem už příliš nepočítali s tím, že by se kádr změnil."

V playoff se hraje jiný hokej než během sezóny, vše je založeno na perfektně zvládnuté obraně. Slavia má v extralize asi nejlepší obranu, nejmenší počet obdržených branek ze všech týmů je toho důkazem. To by mohla asi být velká devíza mužstva...
"Jistě, kdo dneska sleduje hokej tak vidí, že se opravdu hodně brání. Ty obranné systémy jsou propracované a mužstva, která jsou nahoře, mají dobrého gólmana a dobrou obranu. To je základ a já si myslím, že máme opravdu jednu z nejlepších obran v extralize. Takže věříme, že jak Roman tak obrana nás podrží a pak tam máme hráče, kteří jsou schopní jít do brejku a dát gól."

Naopak problémy má Slavia skoro celou sezónu s koncovkou, bylo to vidět i v posledních zápasech, kdy navíc týmu chyběli tři kvalitní útočníci Duda, Hruška, Fadrný. Co podle vás nejvíce chybí hráčům v útočné fázi, aby se více střelecky prosazovali?
"Jak bylo řečeno, nám se ta sestava trošku zbortila. Chyběla nám dost citelně dvě pravá křídla, na jejich místech nastupovali junioři, pro které to bylo těžké hrát v tak náročných zápasech. A v té koncovce, myslím si, že někdy hrajeme až na moc nahrávek, snažíme se i v tom předbrankovém prostoru kombinovat. Třeba když je hráč v kruhu, tak ještě volí nahrávku, místo aby volil jednodušší zakončení. A dneska ty góly nejvíce padají po dorážkách nebo po tečovaných střelách. Těch pohledných akcí do prázdné brány je už vidět hodně málo. Takže takovým receptem by mohla být jednoduchost, více střel a chodit důrazně před bránu, a tam ty puky dávat zpátky do brány. Někdy nám ten přímočarý pohyb do předbrankového prostoru prostě chybí."

Týmu možná také chybí více gólů od kapitána Josefa Beránka. Ten na ledě dře, připravuje šance svým spoluhráčům a vedle něj střelecky ožil současný nejlepší kanonýr Slavie Michal Sup, ale není 10 vstřelených branek na hráče takového kalibru trošku málo? Bavíte se o tom?
"Tak Pepa je určitě osobnost, to je vidět. On na ledě odvádí velký kus práce, je to bojovník a jak bylo řečeno, Michal Sup se vedle něj dostal do úžasné formy, dává góly, což je také práce Pepy a pravého křídla, které tam hraje. Určitě Pepík by si také přál, aby dával víc gólů. Přitom v zápasech měl také šance a třeba jezdil i sám na bránu, prostě mu to tam ale nepadá, ale to tak v hokeji bývá. Michal Sup také ze začátku nedával góly a teď se rozstřílel. Já si říkám, pokud ten hráč bojuje a moc se tím nezabývá, a věří, že mu to tam začne padat a nespekuluje – a to Pepa v žádném případě, tak ono to přijde. Já věřím, že to přijde zrovna v tom playoff."

Velice příjemným překvapením jsou výkony mladíků v dresu Slavie, pozornost poutá především “juniorský“ útok Jaroš – Kopecký – Dlouhý. Jak hodnotíte jejich výkony a počítáte s jejich nasazením do playoff?
"Tak hrají velice dobře, nemají problémy s bruslením. Tady je třeba říct, že trénují s áčkem už tři roky a odehráli spoustu zápasů v Berouně, v Ústí, v Chomutově a jinde. Tam se ti kluci vyhráli a dneska nám odvádí velmi dobrou práci. Samozřejmě věříme, že se jim bude v playoff dařit a budou silnou útočnou trojicí, a také budou hodně platný pro mužstvo."

Až se uzdraví všichni hráči, tak byste mohli mít až pět kvalitních útoků. Na playoff tedy asi počítáte s nasazováním čtyř útočných formací, vlastně jako po celou sezónu…
"To určitě, budeme mít dost hráčů, akorát dneska nevíme, jestli bude David Hruška stoprocentně fit, protože jeho zranění je dlouhodobé a velice vážné. U něj si nejsme jisti a je to pro nás velká škoda, uvidíme ještě jak to bude vypadat. Ti další hráči budou ale připraveni, playoff je tak náročné, že se tam můžou vystřídat všichni hráči i z té páté pětky, když budeme třeba potřebovat, aby si nějaký hráč orazil nebo nasbíral síly, tak je možné zařadit právě tyto hráče. Čím je kádr širší, tím je to lepší, hlavně v playoff."

V obraně je jistých pět obránců, nejasnou zůstává vlastně jen šestá pozice. Během celé sezóny se tam vlastně střídali Marek Posmyk s nadějným mladíkem Dominikem Graňákem nebo jste hráli na sedm beků. Jak to bude v playoff? Bude třeba dostávat přednost zkušenější Posmyk?
"Já teď vůbec nechci říkat, kdo bude dostávat přednost. Bude to podle momentální formy a také trochu samozřejmě podle toho s jakým soupeřem budeme hrát. Komu se bude více dařit, ten bude hrát, jinak to udělat nejde. Necháme to na těch posledních zápasech, jaké kdo bude podávat výkony a ten lepší pak nastoupí v úvodu playoff."

Po dvou semifinále bude asi slávistická hokejová veřejnost včetně diváků a sponzorů považovat za úspěch zisk aspoň jedné z medailí. Co budete považovat za úspěch vy?
"Samozřejmě, že bych si přál, aby Slavia byla co nejvýše a určitě i jednu z medailí. Ale já vím dobře, že playoff je hodně záludná hra a říkám předem, že to bude těžké. To prostě v té soutěži vidíme, jak je to vyrovnané a proto já vůbec nechci předjímat. Já myslím předně na ten zápas, co je před námi a to je asi nejdůležitější, připravit se na ten konkrétní zápas."

Vladimír Růžička původně plánoval opustit po sezóně na nějaký čas slávistickou střídačku, nakonec se rozhodl pokračovat. Jak to vypadá s vámi, chtěl byste po jeho boku pokračovat i v další sezóně?
"My jsme už o tom mluvili, bavili jsme se i s vedením. Ten zájem je, předběžně jsme se domluvili, že bychom pokračovali tak jako doposud, tedy všichni tři."

Nemáte třeba ambice stát se hlavním trenérem, ať už ve Slavii nebo někde jinde?
"Tak já tu práci beru tak jak je, nemyslím si, že dělat asistenta je nějaká podřadná práce nebo že by každý musel být hlavní trenér. Pokud se spolupracuje tak jak spolupracujeme tady, tak v tom nevidím problém, jestli jsem jako druhý, třetí nebo hlavní trenér. Stejně pracujeme kolektivně, všechno říkáme, ale samozřejmě Vláďa má rozhodující slovo, to tak prostě je, někdo ho mít musí."

V posledním extraligovém utkání Slavie v Pardubicích panovala skvělá atmosféra, playoff by mělo snad nalákat diváky i do Edenu. Na co byste je chtěl pozvat?
"Já si myslím, že ty poslední zápasy jsme měli slušnou návštěvu a bylo vidět, že lidi chodí. Samozřejmě bych si přál, aby na Slavii viděli dobrý hokej a aby odcházeli po zápase domů vždycky spokojení. To znamená, abychom postupně získávali body a pak v playoff se nám dařilo. Diváci nám jednak pomůžou a pak také dokážou ocenit výkony kluků na ledě."

Je o tom předčasné mluvit, ale nenapadají vás občas myšlenky o tom, jaké by to bylo vyhrát ten vysněný titul?
"Já jsme to zažil dvakrát jako hráč, když jsem vyhrál ligu s Duklou Jihlava. Je to nádherné, určitě bych si to přál, ale teď na to ještě nemyslím. Samozřejmě vždycky každý v koutku duše myslí nejvýše, protože jinak by to asi nemohl dělat a musí věřit, že ty zápasy zvládne."

Děkuji za rozhovor.

Ondřej Weissmann

Narozen 28. října 1959. Nejvyšší soutěž hrál za Litvínov v letech 1975-82 a 1984-90, mezitím na vojně v Dukle Jihlava. V lize celkem 15 sezón - 524 utkání, 68 branek, zisk titulu 1983-84. Účastník ME 18 - 1977, MS 20 - 1978-79. Za reprezentaci Československa 4 zápasy. V sezóně 1990/91 působil rodák z Duchcova v italském Zoldu, v letech 1990-92 trénoval dorost v Teplicích. V období 1992-94 dělal druhého asistenta Ivanu Hlinkovi a Josefu Beránkovi st. v Litvínově, poté asistentem Františka Vorlíčka, koncem sezóny 1994/95 odvolán. Později vedl záložní tým v Teplicích v 2.lize, v ročníku 1996/97 získal s dorostem Litvínova mistrovský titul. Potom převzal společně s Vladimírem Jeřábkem první litvínovský tým, od něhož byl odvolán na podzim 1998. Poté vedl tamní juniory, ve Slavii pracuje od jara 2000. Nejprve pomáhal u prvního mužstva Jaromíru Šindelovi, po jeho odvolání vytvořil dvojici s Vladimírem Růžičkou. Nyní je ve Slavii triumvirát Růžička - Weissmann - Kalous.