Seriál o tetování (2): PETR PŘINDIŠ
Neobyčejnému kouzlu tetování podlehl vedle značného počtu svých spoluhráčů ze slávistické šatny také Petr Přindiš. Šestadvacetilý řízný bek snil o vlastní kérce už od dvanácti let. Svůj sen si nakonec splnil v osmnácti a od té doby jím žije. Přestože má tetování na rukách, žebrech i nohách, neustále plánuje další. Jeho vášeň rozdmýchala kapela Limp Bizkit, jednotlivé motivy a náměty si však vymýšlí sám.
Vaše tělo zdobí celá řada různorodých tetování. Kdy jste se rozhodl, že si pořídíte první z nich? Abych byl upřímný, tak o tetování jsem přemýšlel už od dvanácti let. Tehdy jsem začal poslouchat kapelu Limb Bizkit a její frontman Fred Durst byl hodně potetovaný, což se mi hrozně líbilo. První kérku jsem si pak nechal udělat někdy v osmnácti letech. Byl to nápis na předloktí „Žiješ pro všechno, umíráš pro nic,“ který doplňují lebky, můj oblíbený motiv.
Co na vaše rozhodnutí říkali rodiče? Rodiče sice věděli, že jsem do tetování blázen už odmalička, ale první kérku samozřejmě řešili. Postupem času to řešit přestávali. Teď už se jich ani neptám. Když chci jít, tak jdu. Oni si toho pak všimnou, mají nějaké připomínky, ale tím to končí. Celkem si i myslí, že to ke mně sedí.
Mají jednotlivé kérky nějakou symboliku a význam, nebo pro vás jsou spíše stylovou záležitostí? Některé z nich význam mají. Snažil jsem se, aby ho měly. Čím víc jich ale mám, tím méně ten význam řeším a začínám si nechat tetovat věci, které se mi líbí designově, a žádný smysl v tom úplně nehledám.
Na které části těla jste si nechal tetování udělat a jaké motivy jste vybral? Mám potetované oba ruce, žebra, stehno, místo pod kolenem a prst na ruce. Na levé ruce je zachycen příběh svatého Petra. Kdo přečetl Bibli, tak určitě aspoň trochu ví, o co tam jde. Na pravé rameno jsem si nechal vytetovat dvě masky, jež symbolizují štěstí a smutek. Pravé předloktí zdobí velká lebka s vousy. Ta by měla symbolizovat můj styl. Na předloktí mám ten nápis, který byl mou první kérkou. Na spodní straně ruky jsou psí známky s čísly a datem mého narození. Na břicho jsem si nechal zvěčnit svého pejska, kterého jsem měl sedmnáct let. Na stehně je obličej hororové paní. Kérku, na niž jsem nejvíc pyšný, mám pod pravým kolenem. Je na ní vykreslen samopal AK 47 s nápisem „Still loaded,“ což znamená pořád nabito. Prst u ruky mi zdobí Punisher, fiktivní záporák od Marvelu.
Proč jste zvolil právě příběh svatého Petra? Vybral jsem si ho proto, že se jmenuju Petr a navíc jsem i pokřtěný. Proto pro mě má jeho příběh určitý význam, i když tedy nejsem úplně věřící. Tenhle motiv mě napadl hlavně ve spojení s mým jménem. Svatý Petr totiž byl něco jako jeho nejslavnější představitel.
Do salonu se vždycky těším, po dvou hodinách lituju
Máte svůj oblíbený salon, kam chodíte pravidelně, nebo tatéry střídáte? Na většinu tetování chodím ke svému kamarádovi v Karlových Varech. Ale poznávám i nové tatéry a líbí se mi jejich práce, takže bych chtěl vyzkoušet i někoho jiného.
Stalo se vám někdy, že jste si vymyslel nějaký motiv a tatér ho pozměnil? Stalo. Tehdy jsem nejprve přinesl vlastní návrh, když jsem ale dorazil na samotné tetování, bylo upravené. Jednalo se o kérku na pravém rameni s těmi dvěma maskami. Pod nimi měly být mrakodrapy. Tatér místo nich vymyslel klasické české domy. Mně se ta změna nakonec zalíbila a myslím, že se ke mně tenhle styl domečků i víc hodí. Přece jen jsem Čech.
Vnímáte při počtu svých tetování u tvorby těch nových ještě vůbec bolest? Já se na to vždycky těším, ale zhruba po dvou hodinách už lituju, že jsem tam vlezl. Ale samozřejmě jdu vždycky rád znova. Je to takový zvláštní pocit, už mi to ale ani nepřijde.
Čím se při hledání zajímavých motivů inspirujete? Obrázky na internetu a příspěvky na sociálních sítích? Tetování sleduju většinou na Instagramu. Dřív jsem hodně koukal na výtvory cizích tatérů z Ameriky, kde je podle mě největší kvalita. Ale teď už hodně sleduju i české. Podle mě se u nás kultura tetování v poslední době hodně rozmohla a čeští tatéři dělají práci na takřka světové úrovni. Na druhou stranu je těžké se k nim dostat. Čekací doba je třeba rok.
Vybral jste si díky těmto informačním kanálům nějaké nové prvky, ať už z pohledu stylu nebo symboliky? Musím říct, že všechna tetování, která na sobě mám, jsem se snažil vymyslet sám. Inspiruju se spíš ve stylu, protože u těch tatérů je vidět, že se často specializují. Někdo se zaměřuje na portrét, někdo na old school, někdo na jednodušší věci.
Plánujete do budoucna ještě další tetování, nebo vám ta dosavadní stačí? Plánuju toho ještě dost, protože mám volný celý trup, záda, skoro obě nohy i krk. Dokonce i obličej. Ale to už by byl samozřejmě trochu extrém, i když mně se to líbí a klidně bych do toho šel. Teď ale doufám, že si to nepřečte moje maminka.(smích)
Uvažoval jste někdy o tom, jak budou vaše kérky vypadat ve stáří? Přemýšlel jsem o tom, ale myslím si, že až budu starý, bude to doba, kdy budou chodit potetovaní úplně všichni. Než by nás za to mladí kritizovali, tak na nás podle mě budou spíš koukat a říkat si „Hele, ten s tím začal, ten je hustej.“
Sráží nás, že si nepomůžeme přesilovkou, lituje Novák
Martin Novák svým gólem v zápase s Prostějovem poslal sešívané do vedení 2:1, na body to ale nakonec nestačilo. „Škoda, že jsme vedení neudrželi do konce třetiny. Dostáváme lekce z produktivity,“ ...
Přehrát videoSlavia nedůrazem přišla o šanci na body s Prostějovem
Svěřencům Aleše Tottera se začátek zápasu vydařil, ale postupně začali doplácet na nedůraz ve vlastním pásmu. Zlomovým momentem byla trefa Prostějova v závěru druhé třetiny, kdy se ve vlastním ...
Číst víceJunioři vyzráli na Třinec, lídra porazili v nájezdech
Sešívaní junioři prodloužili vítěznou sérii proti Třinci, který celé soutěži vévodil. Slávistům se povedli první dvě třetiny, po kterých vedli o dvě branky, ale Oceláři dokázali srovnat a dostat ...
Číst víceSlavia uvolnila Zvagulise za větším vytížením do Kolína
Dvacetiletý lotyšský útočník Kristers Zvagulis odchází minimálně na měsíc za větším vytížením do Kolína. Kmenový hráč Mladé Boleslavi odehrál v letošní sezoně za Slavii šestnáct utkání.
Číst více