Byla to pro mě strašně složitá sezóna, přiznává Vladimír Růžička

Slávisté od počátku nového tisíciletí pravidelně postupovali do play-off, letos se jim ale po dlouhé době vyřazovací boje vyhnuly a museli skousnout pouze zápasy ve skupině o udržení. Nová byla situace i pro hlavního trenéra a generálního manažera klubu Vladimíra Růžičku.

Pane Růžičko, Slavii se letos nepovedlo postoupit do play-off, po řadě úspěšných let je to asi zklamání, že?
Je to tak, letošní sezóna byla špatná, zaplaťpánbůh alespoň s dobrým koncem. Po těch sezónách, které jsme si tu prožívali v obrovských euforiích, to tentokrát nebylo dobré už od začátku. Sice jsme první dva zápasy vyhráli, ale od té doby se nám nepovedlo udělat nějakou sérii třeba čtyř výher za tři body. Vždycky to byly maximálně dva zápasy, a to je málo. Ta mužstva nám pak unikala. Pak samozřejmě není možné, abychom za celou sezónu vyhráli doma sedm zápasů, to je katastrofální. Venku to bylo z naší strany dobré, ale doma, kde se nám dřív dařilo, jsme odehráli jen pár dobrých utkání, kolikrát se nám nepodařilo dát ani gól.

Nechyběl Vám od začátku sezóny nějaký tahoun, jako se ukázal později být Michal Vondrka, který se vrátil z Finska?
Musíme vycházet z mužstva, jaké máme. Myslím si, že to mužstvo má nějakou tvář, určitým způsobem jsme ho sestavili a takhle s ním musíme vyhrávat. To bychom se pak mohli vymlouvat a říkat, proč tady není Roman Červenka nebo Jarda Bednář. Nemáme špatné mužstvo, jsou tu zkušení i mladí hráči, ale sezóna nám nevyšla a my to teď musíme hodit za hlavu a soustředit se na tu příští. Musím říct, že letos to bylo pro mě hodně složité, nikdy jsem v takové situaci nebyl. Jednu chvíli už jsem nevěděl co dál, tak jsem oslovil Ondru Weissmanna, aby mi přišel pomoct. Přeci jen Pepa Beránek začíná, je to kluk, který trénuje juniory, ale u áčka ještě nemá tolik zkušeností, podobně i Jirka Čelanský je mladý trenér. Jsem rád, že na to Ondra kývnul, hodně to pomohlo nejen mně, ale i celé Slavii.

Byly pro vás zápasy ve skupině o udržení hodně nervózní?
Je to obrovský rozdíl oproti playoff. Tam, když prohrajete jeden zápas, tak se nic neděje a můžete se připravovat na další. Tady vás po každé prohře hlodá takový červík, že se něco může stát můžete tam zahučet a hrát baráž. A můžete najednou i sestoupit. Určitě to není nic jednoduchého a obavu jsem z toho měl, takže jsem rád, že to mužstvo zvládlo že jsme to uhráli. Pro mě je to výzva, abychom příští sezonu bojovali do desítky a hrali play-off – to jsou zápasy o něčem jiném.

Na zápasy play-out chodilo do Edenu pravidelně více než tři tisícovky diváků na utkání, těší vás, že vám fanoušci zůstali věrní i po nevydařené sezóně?
Samozřejmě. Jsme za to strašně rádi a chtěl bych jim moc poděkovat za podporu, za to, jak za námi celou sezónu stáli. Teď budeme muset udělat všechno proto, abychom se jim odvděčili a nedopustili další sezonu, aby se opakovalo to samé, co letos.

Jak s odstupem času hodnotíte hráčské výměny, které proběhly během sezóny?
Myslím si, že jsme ten kádr oživili, změn jsme udělali v průběhu sezóny poměrně hodně. Jsem rád, že přišel Tomáš Pospíšil, o kterého jsem hodně usiloval, i když je mi líto, že v rámci té výměny museli odejít Jirka Vašíček a Tomáš Svoboda. Já bych si je tady nejradši nechal oba, ale něco jsme museli obětovat, řekl bych to tak, že to bylo něco dobrého za něco dobrého. Samozřejmě, že třeba Jirka Vašíček tady odehrál dobré sezóny, ale letos to nebylo ono. Ale myslím, že zrovna u něj by to bylo na větší rozbor. Já jsem rád, že se mu teď poměrně daří v Brně.

Jste překvapený, že se Brno dostalo do finále?
Podle mě se jen ukázalo to, co říkám už delší dobu. Naše extraliga je strašně vyrovnaná a každý rok se stane, že někdo vyletí a někdo naopak spadne dolů. Brno hrálo loni play-out, letos finále. Před třemi roky jsme hráli finále s Karlovými Vary, teď jsme hráli společně play-out. Ale to je jedině dobře, aspoň se fanoušek v extralize nenudí.