Jiří Kuntoš: S bodem asi moc spokojení nejsme

Čtvrtý zápas a slávisté stále čekají na své první vítězství. Sečteno a podtrženo – to určitě není začátek soutěže hodný mistra. Zápas s Vítkovicemi přinesl však i některá pozitiva. Po smolném a nepovedeném začátku Slavia dokázala srovnat dvoubrankový náskok soupeře a vybojovat alespoň bod. Další kaňka v prodloužení naproti tomu zase trošku zvýšila zklamání. Výborný zápas odehrál v dresu Slavie Jiří Kuntoš. Řízný bek nejdříve připravil ideální pozici pro své spoluhráče a na začátku třetí třetiny sám ranou od modré vyrovnal. “Neklesáme na mysli, že budeme už jen prohrávat nebo že se z toho nedostaneme. Každý zápas jdeme do toho, že jednou vyhrajeme a pak to už pojede,“ věří v lepší časy posila obranných řad.

Utkání s Vítkovicemi předcházel duel ve Zlíně. Na stadionu Luďka Čajky slávisté vydolovali cenný bod v power-play gólem devět vteřin před koncem. Asistent trenéra Jiří Kalous to po utkání označil jako důležitý psychologický moment, který by mohl mužstvu pomoci. “Určitě to bylo znát, dneska jsme si věřili, že bychom měli vyhrát. Bohužel ten začátek byl zase ustrašený, mysleli jsme hlavně na to, abychom neprohráli. Pak se to ale rozjelo a jak jsme srovnali na dva dva, tak jsme byli na ledě prakticky už jen my a oni zahrozili občas z brejku,“ začal s hodnocením utkání Jiří Kuntoš. Úvod si slávisté představovali určitě jinak, v páté minutě dá se říct z ničeho udeřily jako první Vítkovice a zdálo se, že psychická “injekce“ ze Zlína je ztracena. Smolný gól na čas mužstvo rozhodil. “Takových pět šest minut jsme z toho asi byli všichni špatní, pak jsme si říkali – i když ono se to říká lehce – jedem, jedem. Každý to v hlavě trošku měl. Pak to z nás spadlo a Roman chytal supr. Takové góly padají, ještě jsme se o tom spolu dneska bavili na tréninku, že to Káďa (Roman Kaděra – pozn.aut.) střílí i z brankové čáry. Trefil to Romanovi asi do jediného volného místa v bráně.“

Nepovedený úvod ze strany Slavie provázel i utkání ve Zlíně. “Já bych řekl, že dneska ten začátek nebyl úplně špatný, padl nám tam náhodný gól a pak už jsme začali hrát. V tom Zlíně nás první třetinu motali, ale to tam motají asi každého, hodně to nastřelují a chodí po pukách. Měli více ze hry, ale my jsme udrželi čisté konto. Pak jsme vlastně také dostali takový blbý gól, odražený od mantinelu, do nohy a do brány. Potom v oslabení pět na tři jsme dostali druhý. Nebylo to vyloženě tak, že bychom dělali chyby a z toho plynuly góly.“ Určitou roli v duelu s Ostravany hrály přesilovky. Do nelehké situace se dostali slávisté na začátku druhé třetiny. Na trestnou lavici postupně putovali tři hráči v bílém, takže Vítkovice měly výhodu dvojnásobné přesilovky celou jednou minutu a vše se navíc ještě jednou opakovalo. Trojice slávistů srdnatě vzdorovala a když už to vypadalo, že se ubrání, trefil se Burger. A to právě ve chvíli, kdy se na led vracel jeden z vyloučených a slávisté hráli snad ani ne vteřinu ve čtyřech. Veškerá snaha tak vlastně vyzněla naprázdno.“My jsme dostali to samé už ve Zlíně, tam jsme také hráli ve třech a dostali vteřinu před koncem góla. Takový je už hokej,“ žehral na nepřízeň osudu Jiří Kuntoš.

Na ukazateli tak svítil stav 2:0 pro hosty a všechno hrálo do karet hráčům Vítkovic, kteří se už těšili na tříbodový import z Edenu. A právě tady přichází pozitivní moment ze strany “sešívaných”, kteří se herně zvedají, zatlačí soupeře a přichází snížení o jednu branku z hole Marka Tomicy. Na začátku třetího dějství přichází vyrovnání a Slavia je rázem na koni. “Určitě my to zatím nijak nepoznáváme na tom, že bychom padali na mysli a že budeme už jen prohrávat. Nebo že se z toho nedostaneme a nevyhrajeme. Každý zápas jdeme do toho, že jednou vyhrajeme a pak to pojede,“ doufá Jiří Kuntoš, že v Edenu “roste“ psychicky silný a odolný tým. Do konce normální hrací doby se už skóre nemění a na řadě je prodloužení ve čtyřech hráčích na obou stranách. Trenéři Slavie dávají jasně najevo touhu po vítězství a na led posílají vždy trojici útočníků a jen jednoho obránce. Možná riskantní taktika se nakonec nevyplatí, ujíždí Kaděra a v Edenu je cítit ještě větší rozladění. “Věřili jsme v prodloužení, že to dáme. Šance tam byly, třeba Pepík Beránek byl sám před bránou. Pak vlastně bek nezůstal na prostředku, šel na druhou stranu, protože čekal, že to ten druhý chytí. A Káďa je na tohle už dost zkušený, že si tam počká a dá gól,“ zmiňuje klíčového muže utkání jeho protějšek a bývalý spoluhráč z Třince.

Jak by tedy znělo celkové hodnocení utkání? Pokud chce mužstvo hrát v tabulce nahoře, musí doma vítězit, tak velí známá pravda. A tak se jeden získaný bod zdá málo, i přes nepříznivý vývoj, který se slávistům takřka podařilo otočit. ”Nedáváme góly, to je hlavní problém. Začátek nic moc, dostali jsme špatný gól, ale pak jsme si řekli, že prostě musíme. Začali jsme je víc napadat a hrát do těla, a z toho vlastně padly dva góly. Vyrovnali jsme a myslím, že jsme tam měli ještě dalších pět tutových šancí a mohli jsme dneska v klidu vyhrát. S bodem asi moc spokojení nejsme, ale zase si myslím, že aspoň ta hra se zvedla. Už ve Zlíně ve třetí třetině jsme se zvedli a hráli dobře. Dneska asi na hru není co říct, ale prostě ta koncovka,“ zní závěrečné hodnocení zápasu z úst Jiřího Kuntoše. Neproměňování šancí, s tím se Slavia potýká už dlouhou dobu. Není to tedy nic nového.

Konečně se alespoň prosadil střelecky někdo jiný než dvojice Martinec – Sup. Trošku překvapivě byl oním mužem Jiří Kuntoš, který byl u obou branek svého týmu. Nejdříve ideálně předložil puk před prázdnou bránu Hruškovi s Tomicou, aby poté tvrdou a přesnou ranou od modré vyrovnal. Premiérová branka ve slávistickém dresu obránce s osmadvacítkou na zádech těšila. “Jsem rád a právě jsem věřil, že dáme ještě další, protože ten mančaft to určitě zvedlo a bylo to na střídačce znát. Pak jsme je tam motali a Vítkovice byly pořád pod tlakem,“ doufal ve vítězný gól, leč marně. Z osobního hlediska může nesmlouvavý bek hodnotit zápas jako povedený, vyhlášený obranář byl při chuti a často se snažil pálit na Trvaje. “Ono se člověku, když nahraje na gól do prázdné brány nebo ho dá sám, hraje pak dobře a uvolněně. Smůla, že to tam nespadlo ještě jednou. Ivan Droppa mi to hodil na volej a gólman to vytáhl vlastně koncem hole, jinak to šlo do “vinglu“,“ posteskl si. První gól jistě neujde pozornosti spoluhráčů, jak bývá zvykem, Jiřího Kuntoše čeká tučné zápisné. ”Určitě za gól, ono toho bude asi víc. Teď není čas na nějaké oslavy, půjde to do kasy a až bude volno, tak budou asi kuřata.“