Ve Slavii by velmi rád zůstal

Začátkem října oslavil 31. narozeniny, je dvojnásobným mistrem republiky, ve Slavii je rok a kdyby bylo na něm, svoji hokejovou dráhu by rád zakončil právě v Edenu. Nejen toto na sebe prozradil při našem rozhovoru Martin Rousek.

Martine, o tobě je známo, že jsi rodák ze Žďáru nad Sázavou. Jaká bylo tvoje cesta k hokeji a potažmo k nám do Slavie?
Já začínal s hokejem v sedmi letech u nás ve Žďáru. Ve Žďáru jsem vydržel až do juniorů, kde si mě vyhlédla Sparta. Ve Spartě jsem hrál za juniory, ale již jsem měl střídavý start za áčko. Ve Spartě jsem vydržel čtyři roky. Za tu dobu jsme získali dva tituly mistra ligy. I když na tom prvním tak velkou zásluhu nemám, v základní části jsem hrál dvacet pět zápasů, v play-off jsem byl jen náhradníkem. Ale alespoň jsem u toho titulu seděl… (smích)

Po Spartě začala tvoje anabáze po českých extraligových stadionech.
Ze Sparty jsem šel na další čtyři roky do Litvínova, potom zhruba na dva a půl roku do Karlových Varů a před rokem jsem zamířil sem, do Slavie.

Vraťme se ještě k začátkům, většina hokejistů tvrdí, že je na zimák přivedl otec. Bylo to v tvém případě stejné?
Ano, i u mě byl na začátku táta. Ráno kvůli mému hokeji vstával, vozil mě na stadion, tahal tašku…Takhle určitě začínala většina kluků, mě to však chytlo a hodně jsem na sobě pracoval. Jistě nikdo, ani já, nečekal, že se dostanu až do nejvyšší soutěže. Já měl hlavně radost z toho, že mám kam odpoledne chodit a že můžu být s kamarádama.

Na které trenéry vzpomínáš nejraději?
Těch trenérů již bylo hodně, každý mi něco dal. Nejraději vzpomínám na pana Wohla, na Josefa Beránka, který mě trénoval v Litvínově i v Karlových Varech, výborný je i Vláďa Růžička tady ve Slavii.

Slavia má od začátku sezóny znatelné problémy se střeleckou potencí. Jak to vidíš ty, jako útočník?
Myslím, že nám chybí při zakončení větší důraz. Pokaždé si říkáme, že to chce přitvrdit… Co se týká mě osobně, já mám každý rok pomalejší rozjezd, třeba vloni jsem dal první gól v patnáctém zápase, takže já jsem se oproti loňsku zlepšil! (smích)

Od Slavie se hodně letos čeká, jaké myslíš, že je reálné postavení našeho celku a s čím by jsi byl po sezóně spokojen?
Naše ambice by měly být, a také jsou, co nejvyšší. Všechno se odvíjí od postupu do play-off a od "přiděleného" soupeře. Já jsem hrál i finále ligy a musím říci, že to je báječný pocit a rád bych si to zopakoval. Ve Slavii chceme dosáhnout co nejlepšího výsledku.

Zopakování semifinále je tedy podle tebe reálné?
Určitě, ale jak jsem říkal, vždy záleží na soupeři v prvním kole. V loňském ročníku jsme dostali Znojmo, a všichni jsme byli spokojeni. Byl to asi nejpřijatelnější soupeř a navíc neměl s vyřazovacími zápasy žádné zkušenosti.

Při loňských bitvách se Znojmem a Vsetínem naše hala praskala ve švech a fandilo se jako o život. Letos zatím diváci trošku zůstávají za očekáváním.
Já myslím, že je to kvůli tomu, že jsme zkvalitnili kádr a všichni od nás očekávali, že budeme soupeře válcovat a sázet jim gól za gólem. Zatím jsme, kromě poslední třetiny s Třincem, většinou vyhrávali o jeden, dva góly a na to diváci možná reagují. Čekali, že když jsme posílili útok, že budeme dávat góly a nyní jsou zřejmě zklamaní.

Podívejme se do slávistické kabiny. Kdo je tam takový největší hecíř, šprýmař? Nebo máme mrtvou kabinu?
Ne, u nás je veselo pořád, stále někdo někomu něco provádí, ale že by tomu někdo šéfoval, to ne! Prostě se jen tak normálně všichni vzájemně pošťuchujeme, jinak nic. A ptákoviny vymýšlíme na ty, kteří jsou nejvíce "startovací".

Humor kabinu možná trošku opustil při zranění Romana Málka, jak jste přijali jako brankářskou jedničku Lukáše Hronka?
Smích nás opravdu přešel, ale od přípravy jsme věděli, že Lukáš také umí chytat, takže nás to až tak moc nerozhodilo. Lukáš má navíc nyní výbornou fazónu a Romana báječně nahradil. Nedostává moc gólů, tak dva na zápas a to by nám na výhry mělo stačit, protože tři góly bychom měli dávat. Ne vždy to zatím vyšlo, ale to je jiná věc.

Jsi v nejlepších hokejových letech, jaké máš další hokejové plány?
O budoucnosti jsem přemýšlel, protože mi po sezóně končí ve Slavii smlouva. Já jsem ale ve Slavii spokojený a pokud bude zájem, velmi rád bych tu zůstal i nadále.

Závěrem ještě pozvánka na utkání s Pardubicemi.
To bude velmi těžké, Pardubice hrají ve velké pohodě, dávají hodně gólů. V prvním zápase jsme mysleli, že budou lepší, ale hráli jsme tam vyrovnaný zápas. Nyní se rozjeli a my jim hlavně nesmíme pouštět útočníky do brejků. To znamená nedělat chyby v útočném pásmu a nepouštět je do přečíslení, to by se nám vymstilo. Když se nám tohle povede, myslím, že bychom je mohli opět porazit.

Martin se celý rozhovor usmíval, byl příjemným společníkem a pohoda hráče, kterému se daří, z něj přímo čišela. Tak Martine, ať ti to jde i nadále!