Marek Tomica se do reprezentace těší

P r a h a - Na Marka Tomicu čekalo v pondělí 21. srpna v šatně po tréninku příjemné překvapení, dozvěděl se o pozvánce na nedělní (27. 8.) reprezentační sraz v Liberci. „On už Vláďa Růžička něco naznačoval při tréninku na ledě, takže už jsem to tušil,“ vyprávěl Marek v pátek dopoledne u autobusu před odjezdem na Mercury Cup do Norimberku. Reprezentační pozvánku si ale slávistické levé křídlo naplno vychutnalo až odpoledne, po návratu domů. „Zapomněl jsem si doma mobil, takže jsem ty gratulace přijímal se zpožděním,“ směje se.

I když si jej trenér národního týmu Alois Hadamczik de facto vybral už podruhé, znovu to pro něj bylo překvapení. „Přece nemohu očekávat, že když se o mně mluvilo na podzim, že budu v létě příštího roku vybrán,“ říká skromně pětadvacetiletý útočník. Už loni měl totiž Marek Tomica nakročeno do seniorské reprezentace, nakonec ale v žádném ze zápasů seniorské reprezentace nenastoupil. „Prostě je dáno, že jeden klub může na akci národního týmu dodat maximálně tři hráče, takže to neřeším.“

Až letos to vyšlo, trenéra Hadamczik je pozval na mezinárodní turnaj České pojišťovny. V Liberci tak slávistické levé křídlo prožije svůj debut v reprezentaci dospělých. Do reprezentace se tak pětadvacetiletý rodák z Malého Beranova u Jihlavy vrací po pěti letech, tenkrát ale ještě hrál za reprezentační dvacítku, s níž v Rusku vybojoval zlaté medaile.

Marek Tomica při jednom z přípravných zápasů na novou sezonu.

Opřen o mantinel sleduje Marek Tomica počínání svých spoluhráčů.

Reprezentačním výběrům se na turnajích Euro Hockey Tour ne vždy zrovna daří, jaké máme Marku vyhlídky letos?
Podle mne se někdy daří více, někdy méně, jeden čas to nešlo Švédům, teď zase naopak hrají výborně, ono se to tak nějak střídá…

Pocházíte z Malého Beranova a jak se lidově říká, rád se do rodného kraje vracíte. Kde jste více doma: v Malém Beranově, nebo v Praze?
Asi spíše tam, na Vysočině, i když většinu času teď trávím v Praze, ale stále mě to tam táhne…

Reprezentace jste se dočkal v pětadvaceti letech. Je to brzo, nebo pozdě?
To je těžké (směje se). Pro někoho to může být brzo, pro někoho zase pozdě… Asi to tak má být, víc bych se tím nezabýval.

Už víte, kolik vás bude stát zápisné?
Ještě ne, v tom se od pondělí, kdy jsem se tu novinu dozvěděl, nic nezměnilo.

Myslíte si, že vám nominace na reprezentační akci psychicky pomůže, že vás to takzvaně nastartuje ještě k lepším výkonům, že vás to ve vaší kariéře posune zase dál?
Určitě to pro mě psychická vzpruha bude, ale teď lze asi obtížně říct, zda mě to pozitivně ovlivní, třeba to může být i naopak.

Je to životní krok?
Určitě ano, je pěkné se podívat do reprezentace.

V roce 2001 vás draftoval tým NHL Dallas Stars, může reprezentační pozvánka zvýšit vaše šance na odchod za moře?
Tak to opravdu nevím, může a nemusí (zamyslí se), na to je strašně těžké odpovědět.

K vrcholům vaší kariéry patří zisk titulu mistrů světa s reprezentační dvacítkou (2001) a extraligový titul se Slavií (2003). Jaký máte další cíle?
Svatbu! (smích) Ne, to si dělám legraci. Chci hlavně říct, že já moc do budoucna nekoukám. Cílem může být třeba i nějaké zahraniční angažmá, ale já bych to nerad zakřiknul, já si ty cíle spíše nechám pro sebe.

Sraz národního týmu je v neděli 27. srpna v Liberci. V tu dobu ale budete hrát v Norimberku s Kolínem nad Rýnem? Neuvažujete, že se z Německa vrátíte dříve?
Ne, vrátíme se až v neděli večer s týmem a do Liberce odjedeme s Tomášek Žižkou až v pondělí 28. srpna.

Mimochodem, v neděli hrajete s Kolínem nad Rýnem, který jste před třemi roky porazili 5:3, a vy jste byl tehdy autorem jednoho z gólů. Což to takhle zopakovat?
Jéjej, tak to si nepamatuji…, ale je to možné. Copak o to, zopakovat to, to já bych rád…(smích).

S jakým cílem vy sám odjíždíte na turnaj do Norimberku?
Hlavně mít dobrý pocit ze hry a jako tým se sehrát. Určitě to budou těžké zápasy. Myslím si ale, že jsme zatím v přípravě nehráli tak špatně.

Foto: © Michael Mareš