Permanentky Dárkové poukazy Informace o vstupenkách Vstupenky online
OHLASY
30. září 2006

My se zvedneme, my tu smůlu prolomíme, věří asistent Jiří Kalous

P r a h a - Jako den a noc, asi tak nějak jsou si podobné výsledky pražské Slavie v loňské a letošní sezoně. Tým, který vloni touto dobou vévodil ligové tabulce, je najednou poslední. Nedaří se, psychiku hráčů navíc nahlodávají prohrávané poslední třetiny zápasů. Vedení týmu dokonce již sáhlo k prvním výměnám, výsledek se ale zatím nedostavil. Jak ale asistent Jiří Kalous říká, musí se to co nevidět změnit. „My se zvedneme, my tu smůlu prolomíme,“ doufá.

Asi jako mnoho jiných slávistických fanoušků jsem neměl možnost vidět páteční zápas Slavie ve Znojmě. Přestože nakonec Slavia ve Znojmě prohrála, statistiky naznačují, že první dvě třetiny to se Slavií vypadalo nadějně. Přišla ale poslední třetina, kdy jste třikrát inkasovali a tři body tak zůstaly ve Znojmě. Proč?
První dvě třetiny byly z naší strany standardní: hráli jsme velmi dobře, vytvářeli jsme si hodně brankových příležitostí. Dokonce nám vycházelo i to, co jsme měli nacvičené. Prostě herní projev mužstva jak v ofenzívě, tak i v defenzívě, byl velmi dobrý. Dokázali jsme vstřelit branky, takže v koncovce problém nebyl. I proto jsme do poslední třetiny šli s optimismem, ale zcela nepochopitelně jsme zase měli zhruba pětiminutový herní výpadek, který soupeř využil ke vstřelení dvou gólů. Mužstvo to nepříjemně poznamenalo, byť i nadále jsme se o výsledek rvali a vytvářeli jsme si šance. Dokonce nám rozhodčí neznali gól na 4:3 v power play, to jsou momenty, které týmu rozhodně nepřidají. Musím říct, že je to pro tým hodně těžká situace, pozitivní na tom je alespoň to, že mančaft ten zápas nezabalil, že hráči až do poslední vteřiny makali a i herně to tentokrát vypadalo lépe. Možná, že právě zápas ve Znojmě byl začátkem lepších časů, snad se teď začneme zvedat.

Pohled na tabulku po devíti odehraných kolech ale není vůbec radostný, nicméně v životě člověka i sportovce jsou chvíle, kdy se daří, a chvíle, kdy se nedaří. Jak se k tomu, že se týmu teď nedaří, jako trenéři stavíte?
Bereme to jako velmi nepříjemnou realitu. Na druhou stranu nás ten stav burcuje, hledáme neustále cesty, jak z toho ven, byť sami vidíme, že to není rozhodně jednoduché. Ale rveme se s tím…

To, že se týmu někdy nedaří, pochopí asi mnohý fanoušek, i ten slávistický. Přesto, tušíte alespoň, co se s týmem, který vloni touto dobou vévodil tabulce, stalo, že je teď poslední? Kádr je přibližně stejný, hráči coby jednotlivci jsou vynikající a navzdory tomu tým takových kvalit tápe a je poslední…
Vymlouvat se na cokoliv nemá smysl, protože opravdu ta hráčská kvalita tady určitě je. Na druhou stranu ani tak kvalitní hráči, jací jsou v kádru Slavie, nejsou roboti, které pouze stačí naprogramovat. Rozhoduje řada faktorů, které výkon mužstva a hlavně hráčů ovlivňují. Prostě také hráči jsou jenom lidi. Asi ne vždycky se každému podaří to, co si přeje, nebo to, co by chtěl, a to teď nemluvím jenom o sportu, ale o životě jako takovém. Myslím si, že to někdy poznal každý z nás, že na člověka někdy přijdou chvíle, kdy si to představuje jinak, než jak to nakonec dopadne. Tak je tomu i ve sportu. Jednou jste dole, jednou nahoře, ale i když jste dole, tak musíte udělat všechno pro to, abyste se zase dostal nahoru. Je to hodně i otázka psychiky. Ale opravdu nechci se vymlouvat, ta hráčská kvalita v týmu je. Ano, je pravdou, že výkonnost hráčů v dané chvíli není adekvátní jejich schopnostem. Určitě není taková, jakou bychom si všichni přáli. Na druhou stranu, naším hlavním cílem je dokázat všem, že ta hráčská kvalita je na naší straně a kde jinde, než na ledě, by měli hráči svoji kvalitu potvrdit.

Tedy, podle vás, hra, jakou nyní Slavia předvádí, neodpovídá postavení týmu v tabulce?
Myslím si, že jsme neodehráli zase tak špatné zápasy, jak by se při pohledu na tabulku mohlo zdát, ale určitě jsme v některých zápasech chybovali a bohužel naše chyby byly hned soupeřem potrestány, zatímco my jsme chyby soupeře využít nedokázali. Hokej se hraje na góly, a těch my zatím, bohužel, víc dostáváme, než dáváme.

Je to zajímavé, ale ty dvě sezony, loňská a ta letošní, se sobě podobají jako den a noc. Zatímco vloni vám všechno vycházelo, letos nevychází nic a přitom mančaft je až na výjimky vlastně stejný. Je to tím, že si hráči po loňských zkušenostech mysleli, že to půjde samo?
To v žádném případě! I trejdy z minulých let jsou jasným důkazem toho, že Slavii se vždy nedařilo tak jako vloni a proto často docházelo, někdy i k nečekaným trejdům. Takže si nemyslím, že by se zrovna takováto myšlenka, že se nemůže nic stát, hráčům honila hlavou, to určitě ne. Myslím si, že každý hráč, bez rozdílu, chce podávat co nejlepší výkon. Ostatně, je to jejich profese, je to jejich živobytí a jsou to profesionálové. Jak ale říkám, my si nemůžeme v žádném případě stěžovat na to, že by hráči na ledě nemakali, to ani náhodou! Dřou, je vidět, že se rvou o výsledek, ale týmu se jako celku nedaří. Hráčům v rozhodujících momentech odskakuje puk a když už se ideálně trefí, tak puk skončí na tyčce, nebo do té střely někdo vloží hokejku. Soupeř naopak skóruje takřka z každé pozice, do které se dostane. Letos jsme si navíc, k naší smůle, dali i několik smolných vlastních branek. Například hned dvě v domácím zápase s Karlovými Vary a také teď v pátek ve Znojmě jsme si tečovali puk do vlastní branky. To jsou momenty, které rozhodují o našich výsledcích.

Takže vám v cestě stojí vyloženě smůla?
To určitě ne.

Týmu ale letos zatím chybělo něco, čemu se lidově říká šmrnc: taková ta lehkost, přihrávky na jeden dotyk, přidržení puku…
Ale to všechno v naší hře nechybělo, alespoň ne v úvodu soutěže, respektive v několika minulých zápasech, kdy jsme se, bohužel, nevyhnuli určitým herním výpadkům, které ovlivnily výsledky utkání v náš neprospěch.

I proto jste ostatně asi sáhli ke změnám v týmu. Odešli David Pojkar a Tomáš Divíšek. Řekl bych, že ale vzhledem k jejich loňskému působení ve Slavii – David Pojkar byl část sezony v Litvínově na hostování a Tomáš Divíšek po loňském zranění zase těžko hledal formu – byly změny očekávatelné. Jak osobně pro vás?
Musím za sebe říct, že jsem do poslední chvíle věřil, že tým zůstane v takové podobě, v jaké hrál dosud. Bohužel, výsledky se nedostavily a tak nějaký impuls přijít musel. Tomáš i David, stejně jako ostatní hráči, se na letošní sezonu poctivě připravovali, měli obrovskou chuť do práce, ale rozhodnutí padlo. Každopádně Davidovi i Tomášovi držím palce, aby se jim v jejich novém působišti dařilo.

Kam vlastně odešli?
O jejich dalším působení se intenzivně jedná…

Namísto nich přišli Martin Hlavačka a Leoš Čermák - jeden na přestup, druhý na hostování do 10. prosince. To jsou přesně ti hráči, které Slavie potřebovala k tomu, aby se zvedla ze dna ligové tabulky?
Hledal se impuls, stále hledáme možnosti, jak hru oživit, a příchod těchto hráčů je jednou z mnoha cest, jak toho dosáhnout. Věříme, že nám v našem snažení pomůžou.

Teď asi ke každému zápasu přistupujete tak, že je to ten zlomový, že je to ten, ve kterém konečně prolomíte smůlu, nemýlí-li se…
Můžeme to tak pochopitelně pojmenovat, ale my v každém utkání věříme, že tu smůlu konečně prolomíme, že to právě teď zlomíme. Možná, že právě to ale na druhou stranu nám dělá potíže, právě tento moment může mít kontraproduktivní efekt v tom, že se nám v posledních třetinách dlouhodobě nedaří. Podvědomí u hráčů pracuje, hráči jsou možná až příliš nervózní, bojí se, že to zase zkazí. Musíme se s tím ale vypořádat a my pevně věříme tomu, že se tak stane. Herně to už není zase tak špatné, většinu utkání hrajeme dobře, a všechno je, myslím si, otázkou psychiky. Možná, že chybí i trocha toho sportovního štěstí, kterému ale musíme tvrdou prací, navzdory osudu, jít naproti. Věříme, že to konečně prolomíme, že to zlomíme…

Z toho, co teď říkáte, vyplývá, že o druhé přestávce asi v kabině vládne mlčení, raději ani hráčům nepřipomínáte, že je čeká poslední třetina. Takže nejlepší pro vás by asi bylo, teď to samozřejmě zlehčuji, kdyby druhá přestávka vůbec nebyla…
(smích) To je ale nereálné…

Pochopitelně, je to myšleno žertem…
Hokej se hraje na tři třetiny a odehrát se musí všechny. Musíme si to odehrát stejně jako soupeř, (zamyslí se) ale, popravdě řečeno, já bych se v těch třetích třetinách už nechtěl pitvat. Všichni víme, že ty góly padly po našich chybách. My se z toho musíme poučit, musíme jako tým sami sobě věřit a hlavně tvrdě pracovat na tom, abychom ty chyby odstranili. My se zvedneme, my tu smůlu prolomíme!

Optimismus je bezpochyby v životě, a to nejen sportovce, nesmírně důležitý, s optimismem určitě vzhlížíte i k nedělnímu zápasu v Litvínově. S čím, s jakým cílem do Litvínova odjíždíte?
Nemůžeme pokaždé, když prohrajeme, hned něco měnit. Pracujeme na určitých věcech, které, a o tom jsme přesvědčeni, přinesou výsledky, a ty výsledky se nemusí dostavit hned v Litvínově. Pro nás je teď spíše důležitější to, abychom hráli tak, jak chceme hrát, a pokud začneme plnit to, co si předtím na tréninku řekneme, tak se, a já tomu věřím, ty výsledky musí dostavit. To je teď naše priorita, výsledek z Litvínova z tohoto pohledu může být až druhotný i přesto, že do Litvínova jedeme se stoprocentním odhodláním pro body. Pokud v Litvínově neuspějeme, budeme bojovat s maximálním nasazením v každém dalším zápase o každý bod. Samozřejmě, může se ale stát, že ani poté nebudou výsledky podle našich představ, ale naším hlavním cílem je posunout náš výkon tak, aby ten průlom přišel co nejdříve. Navíc, co je nesmírně důležité, aby se tak nestalo jen v jednom zápase, aby ten proces, který se teď snažíme změnami nastartovat, byl, pokud možno, dlouhodobý.

Platí tedy stále to, že po skončení základní části chcete být mezi prvními čtyřmi týmy?
Samozřejmě, z našich cílů neslevujeme, bylo by chybou něco takového dopustit.

Odešel David Pojkar, namísto něj přišel do obrany Martin Hlavačka. Znamená to, že bude hrát v první obranné dvojici s Petrem Kadlecem?
Naše koncepce obrany je narušena zraněními některých hráčů. Například Pavel Kolařík hraje se sebezapřením, pohmožděný kotník z přípravy si totiž znovu poranil v pátečním zápase ve Znojmě. Nad startem Tomáše Žižky visí otazník. Bohužel v pátečním zápase si poranil záda a zatím není jasné, zda v Litvínově nastoupí. Takže v tuto chvíli, ani kdybychom chtěli, nemůžeme říct, jak bude postavena obrana. V obou případech rozhodne momentální zdravotní stav. Zatím počítáme s tím, že Pavel Kolařík v neděli nastoupí, o startu Tomáše rozhodne v den zápasu lékař.

Nicméně, kdyby byl ideální stav, nastoupil by Hlavačka v první obranné dvojici s Petrem Kadlecem?
Kdyby byl ideální stav, tak vám neprozradím, v jaké sestavě budeme hrát. Pro nás je teď nesmírně důležitý každý zápas. Věřte mi, že i v tom nedělním se budeme rvát o vítězství.

Autor Michael Mareš
Nepřehlédněte
A-TÝM 18.3.2024

Aleš Totter povede Slavii i v nadcházející sezoně

Hlavním trenérem slávistického A-týmu bude i v příští sezoně Aleš Totter. Dvaapadesátiletý kouč přebíral Slavii v listopadu loňského roku na 13. místě a tým nakonec dovedl do předkola Chance ligy.

Číst více
OHLASY - VIDEO 18.3.2024

Jsme v půlce, chceme do Poruby s dvěma výhrami, hlásí Jokl

Jako hotovou polovinu úkolu hodnotí Tomáš Jokl první výhru juniorů ve čtvrtfinále s Porubou. Kapitán Slavie k ní přispěl přesnou trefou v 15. minutě první třetiny, v níž sešívaní o vítězství ...

Přehrát video
ZÁPASY - MLÁDEŽ 18.3.2024

Junioři jdou v úvodu čtvrtfinále do vedení

Sešívaní junioři se v prvním zápase čtvrtfinále ujali vedení v sérii. V domácím utkání s Porubou zvítězili 5:1. Roli favorita potvrdili třemi brankami v úvodní třetině, vítězství pak potvrdili gólem ...

Číst více
ROZHOVORY 18.3.2024

Nejnáročnější sezona. Parta v kabině byla ale neuvěřitelná, říká Klikorka

Po těžkém začátku sezóny na Kladně se v říjnu vrátil na Slavii, aby pomohl trápícímu se týmu. „Záleželo nám především na záchraně a předkolo play-off už bylo jen bonus i pro fanoušky za jejich ...

Číst více