Vítej doma, zdravil slávistický kotel Nováka

P r a h a – Běžela 46. minuta zápasu Slavie s Litvínovem, kdy za nerozhodného stavu 1:1 napřáhl na modré Jan Novák k ráně. Jeho dělovka skončila na Petru Fraňkovi, dotírající Sklenář se už k dorážce nedostal. Možná rozhodující moment zápasu, o 29 vteřin později totiž Jiří Šlégr vstřelil vítězný gól Litvínova. „Měli jsme ten zápas vyhrát, ale nedali jsme góly, neproměnili jsme šance, a takhle to dopadlo,“ litoval Jan Novák po zápase.

Honzo, jaký byl po necelých dvou letech návrat do české extraligy?
No výborný… (trpký úsměv). Ne vážně, teď nemyslím výsledek zápasu, ale přivítání v kabině. To bylo super, i diváci byli bezvadní, moc mě překvapili, když skandovali moje jméno a jak tam měli napsáno: Vítej doma, to bylo moc hezké. Škoda jen, že jsme jim to nemohli vrátit, že jsme nezvítězili… Zápas to byl ale těžký, neproměnili jsme šance. Litvínov naopak dal gól, když rozhodčí přehlédl při signalizovaném trestu pro našeho hráče nahrávku Petra Kadlece na Jiřího Šlégra, z níž padl rozhodující gól zápasu.

Hned první vaše střídání a dělovka na bránu. Myslím si, že moc nechybělo, aby to tam někdo dorazil. To by asi byl ten nejlepší možný návrat?
Samozřejmě, ale co se dá dělat. Musíme jít do dalších zápasů a snažit se je vyhrát.

V čem byl Litvínov v pátečním zápase podle vás lepší?
Myslím si, že Litvínov ani hokejově lepší nebyl, a teď bych se jich nechtěl nějak dotknout, ale jinak hráli výborně, hráli dobrý hokej, snažili se bránit i útočit, obránci nás chvílemi napadali i ve dvou, hráli odvážně. Ale jak říkám, jejich druhý gól neměl platit, rozhodčí to měl odpískat.

Na druhou stranu jste šancě měli i vy: dvě minuty jste hráli přesilovku pět na tři, navíc jste jednou nastřelili tyč…
Samozřejmě, přesilovka pět na tři by se měla proměňovat, zejména, když se hraje celé dvě minuty. Byla to naše chyba, ale takový je někdy hokej. Prostě to tam nepadlo a snad to tam padne jindy.

V obraně jste začínal s Pavlem Kolaříkem, na přesilovky jste chodil s Petrem Kadlecem. Jaké jste měl od trenérů pokyny?
Hlavně nedostat gól… (smích), ale bylo to tak, jak říkáte: Začínal jsem s Koláčem (Pavlem Kolaříkem) a na přesilovky jsem chodil s Petrem Kadlecem.

Jak vám to spolu šlo?
Dobře, na tom se nedá nic zapomenout. Je to jednoduché: stát na modré a buď ten puk nahrát, a nebo vystřelit. Takže to jsme se snažili plnit, pouze ty góly nám tam nepadaly.

Dovolte jednu kontrolní otázku. Pamatujete si ještě váš poslední zápas a poslední gól za Slavii?
Samozřejmě, že si to pamatuji. Bylo to ve finále (2005/2006) se Spartou, to jsem dával dva góly Břízovi…

Přesně tak, tehdy jste vykřesal naději a pomohl odvrátit konec finálové série. Co říkáte letošní formě Slavie?
Myslím si, že hraje super, každého její výkony musely překvapit. Na začátku ji každý odsuzoval, všude v novinách psali, že je to neškodný tým, že budou rádi, když se dostanou do play off. A teď je vidět, že týmový duch dokáže hodně. Nevím, proč byl ten tým tak podceňován, protože zvučných jmen je tady hodně. Jsem ale rád, že se jim celou sezonu dařilo a jen doufám, že to bude pokračovat.

Co se na Slavii za ty měsíce, co jste tady nehrál, změnilo? V čem je jiná, než v dobách, kdy jste tady naposledy hrával?
Myslím si, že Slavia hraje vesměs stále stejně, hraje důrazný hokej, hodně bruslí, ale hlavně má na to asi největší vliv zúžení hřiště. Hokej je potom důraznější, agresivnější a je strašně rychlý, protože se hraje na malém kluzišti. Všude je kousek k puku, do rohu, z každé pozice se dá střílet a překvapit gólmana. Takže si myslím, že hlavně to se ve slávistickém hokeji změnilo a musí se tomu přizpůsobit i všechny týmy, které tady hrají.

Jak jste se k té změně postavil vy sám?
Mně osobně to při hře problém nedělá. Párkrát jsem sice jel do rohu a přede mnou se tam najednou objevil mantinel, až jsem se leknul, protože člověk na to není zvyklý, že je to takováto nudle, ale jinak jsem s tím žádný velký problém neměl.

Jak hodnotíte svůj výkon?
Tak na to se zeptejte trenéra. Já se tady nebudu neustále chválit... (smích)