Jiří Vašíček: Když ubráníme Straku, máme šanci postoupit

Hokejista Jiří Vašíček má pověst nesmlouvavého obránce, který na ledě nešetří sebe ani ostatní. Včera prokázal, že jsou v něm skryty i choutky brankářské. Na konci šesté minuty se do přečíslení dostali Štefanka s Klimkem, po jejichž akci puk nezadržitelně klouzal za Nerudova záda, leč gól z toho nebyl. Vašíček se vrhl k ledu a včasným vyhozením kotouče zkazil Vítkovicím radost. “Jen jsem napravil své zaváhání ve středním pásmu. Byl v tom i kus štěstí,“ říká skromně.

Když má vybrat nejdůležitější faktor, který rozhodl pondělní zápas, neváhá ani vteřinu. “Klíčové bylo, že Vítkovice začaly moc brzy bránit. Zalezly před brankáře a za každou cenu chtěly udržet jednogólový náskok. Možná zaplaťpánbůh, že jsme nevedli my. Třeba bychom se zachovali stejně…“ přemítá Vašíček.

Jeho slova dokazují, že slávisté během zápasu nezačali panikařit. Trenér Vladimír Růžička hráče v kabině spíš uklidňoval, než aby na ně křičel. “O přestávce k bouřce nedošlo. Byli jsme celkem klidní, protože i Vláďa říkal, že je to o jednom gólu, o jedné střele, která projde za Štěpánka…“ říká důrazný obránce.

“Před třetí třetinou jsme se hecovali a povzbuzovali. Nějaký velký monolog tam nikdo z hráčů neměl, ale to bylo zbytečné. Věděli jsme, že nás čeká možná poslední třetina v této sezoně. Chtěli jsme ji odehrát tak, abychom se po zápase mohli podívat sami sobě do očí,“ dodává Vašíček, který si v důležitém zápase vedl naprosto disciplinovaně.

V 55. minutě mu však hokejka vyletěla k obličeji jednoho z Vítkovických, za což si vysloužil dvouminutový trest a poslal Slavii do tří. A to na minutu a 14 vteřin.

“Faul to byl. Šel jsem do toho souboje s tím, že se ten hráč nesmí dostat k nám do pásma, a ruce mi vyskočili trochu moc nahoru,“ nevymlouvá se Vašíček. Trenér Růžička ho prý příliš nekáral. “Asi viděl, že mě to samotného moc mrzí,“ myslí si vyhlášený dobrák.

Postup do semifinále překvapivě nijak neslavil. “Jsem trochu nastydlý, takže hned po zápase jsem šel domů se vyspat,“ poznamenal.

Určitě tak nenapodobí plzeňského kapitána Martina Straku, jenž své zdravotní neduhy léčí v kryokomoře. Tedy v zařízení, kde je teplota minus 160 stupňů Celsia. “Já ten mrazák znám. Vyzkoušel jsem si ho během sezony a můžu říct, že je to docela dobrá věc,“ říká Vašíček a na Strakovu adresu dodává: “Je to Pan hráč. Klobouk dolů před ním. Patří mezi nejlepší hráče v lize, výkony Plzně by bez něj byly poloviční. Doufám, že na něj Vláďa něco vymyslí. Pokud se nám ho podaří ubránit, máme šanci postoupit do finále…“