Je to k naštvání, doslova jsme to pohnojili, smutnil Vladimír Růžička

Třetí triumf v řadě už byl blízko, dlouho měli slávisté zápas se Zlínem ve své moci. Jenže o těsné vedení 28 vteřin před koncem normální hrací doby přišli a nakonec padli 4:5 po nájezdech. I proto panovalo v domácí kabině po utkání rozčarování. „Je to velká škoda. Měli jsme dvě třetiny super, k ničemu jsme je nepustili, ale pak jsme to zkazili. Doslova jsme to pohnojili,“ líčil bez vytáček útočník Vladimír Růžička.

Slavia rozehrála páteční partii se Zlínem výborně, v první třetině si vytvořila dvoubrankový náskok. I když pak po návratu z kabin brzy inkasovala, o dva góly vedla i po druhém dějství, což zařídil Vladimír Růžička. Jenže pak přišel kolaps, třetí dvacetiminutovka červenobílým totálně nevyšla. A byli potrestáni.

Po předchozích výhrách s Vítkovicemi a v derby se Spartou ztráta slibně rozehraného zápasu se Zlínem mrzela slávisty dvojnásob. „Hodnotí se mi to blbě. Zatím jsme měli v sezoně většinou horší začátky a lepší konce, nyní to bylo naopak. Je škoda dvou bodů, které jsme ztratili,“ litoval Vladimír Růžička.

„Dvě třetiny jsme byli lepší, ale pak jsme přestali hrát, udělali jsme individuální chyby. Zlín vyrovnal, přesto se nám zase podařilo dát vedoucí gól. V tu chvíli jsme si mysleli, že se ponaučíme. Jenže jsme to v závěru nezvládli,“ vyprávěl zklamaně produktivní centr, jenž si v utkání připsal dva body (1+1).

Zlínský Petr Leška srovnal skóre na 4:4 necelou půlminutu před koncem. „Hráli sice power play, ale byla to škoda, Leška tam zůstal před brankou úplně sám. Celý zápas jsme je k ničemu nepustili, pořád měli hráče na zádech a nakonec docela pohodlně vyrovnali. Je to k naštvání.“

To už Vladimír Růžička mladší sledoval jen z trestné lavice, kam byl chvíli předtím ve vypjaté atmosféře poslán s „desítkou“ za protesty, kdy rozhodčí odpískali slávistům zakázané uvolnění. „Byly tam emoce, zdálo se mi, že ten obránce mohl puk dojet,“ popisoval.

Co sudím řekl? „Že si myslím, že to mohl dojet. Já se přitom bavil jenom s čárovým a desítku mi dal hlavní, který byl úplně na druhé straně,“ kroutil hlavou Růžička. V prodloužení pak Slavia nevyužila přesilovku a došlo na nájezdy. A na ty vyhlášený penaltový specialista chyběl.

„Nemyslím si, že bych byl nepostradatelný. Jel náš hlavní střelec Tomáš Svoboda, máme tady Lukáše Krenželoka. Bohužel jsme trefovali jen tyčky. Ano, já nájezdy jezdím a občas dám. Ale nedělal bych z toho vědu, třeba letos v Liberci jsem taky neproměnil. Nikde není psáno, že bych dneska dal.“

Důležitý moment zápas, možná jeden z klíčových, ale přišel ještě pár desítek minut předtím. Na konci druhé třetiny měla Slavia možnost dvojnásobné početní výhody za stavu 3:1. Jenže jí sehrála bídně. Na ledě u toho figuroval Vladimír Růžička, jenž si pak od svého otce a kouče rozhodně nevyslechl na střídačce pochvalu.

„Udělal jsem tam chyby, dvakrát jsem se to snažil prohodit na Tomáše Kůrku, který se mi zdál uprostřed zcela volný. Jednou jsem trefil nohu protihráče, podruhé to neprošlo. Pěkně tam pak střílel Petr Kadlec, bohužel těsně nad. Říká se, že kdo nepromění přesilovku pět na tři, nemůže vyhrát. Ale prohráli jsme si to úplně někde jinde,“ uzavřel Růžička.