Vladimír Růžička: Nejsme schopní dovést zápas do vítězného konce

Jedenáctkrát v řadě dokázal kouč a generální manažer Slavie Vladimír Růžička protlačit svůj tým minimálně do čtvrtfinále play-off, letos s ním však zřejmě zůstane před branami. Mizerné výsledky ho trápí, ale jak je jeho zvykem, staví se k nim čelem. "Věděli jsme, že se nám to může stát. Nyní je situace taková, jaká je. My se z ní potřebujeme nějak prosekat," řekl červenobílý srdcař v rozhovoru pro klubové stránky.

Pane Růžičko, dosud jste sbíral se Slavií jen samé úspěchy. Jak to současné postavení týmu snášíte?
I pro mě je to něco nového. Jako hráč Litvínova jsem na těchto příčkách hrál, jako trenér ale ne. Holt se s tím musíme nějak vypořádat. Hodně trénujeme obrannou činnost a přechod do útoku, musíme si pomoci sami. Nikdo jiný to za nás neudělá.

Je nějaký hlavní faktor, proč je Slavia poslední?
Všechno je to o bodech. Liga je nesmírně vyrovnaná, a kdybychom měli o dvě výhry víc, tak jsme trochu někde jinde. Jenže my nejsme schopní dovést zápas do vítězného konce. Třeba předvedeme dobrý výkon, ale ve výsledku získáme maximálně bod. A to je zkrátka málo.

Co je momentálně největší bolest týmu?
Venku to ještě docela jde, ale naše domácí zápasy jsou strašné. Vyhráli jsme jich jen pět nebo šest, to je děsivá bilance. Ani dřív to v O2 areně nebylo z naší strany vždy ideální, ale nějak jsme to dokázali ubojovat, v rozhodujících chvílích nám ten led pomáhal. Letos se nám ale doma vůbec nedaří. Je tam menší kluziště a my musíme trochu tvořit, což zatím moc nezvládáme.

Jak už jste naznačil, Slavia má velký problém udržet vedení. Čím to?
Tohle nás trápí samozřejmě taky. Hlavně venku máme zápas často dobře rozehraný, jenže když vedeme jen o gól a ne o tři, ve třetí třetině to většinou neudržíme. Jestli to je nervozitou, nevím, hráči jsou pod tlakem, ale spíš tam jsou jiné věci. Na ledě plníme jen málo toho, co si řekneme před zápasem. Navíc máme ve třetích třetinách hrozně vyloučených.

Nevyčítáte tohle malinko těm starším hráčům? Že mladé parťáky včas neukočírují?
Je pravda, že v těchhle momentech je to na těch zkušenějších. Ale těch problémů je víc, sezona nám celkově nevychází. Další věcí třeba je, že se Míra Kopřiva i kvůli zranění nepřiblížil formě z minulé sezony. Je to výborný gólman a já nechci říct, že by chytal špatně, ale na té loňské úrovni není. To je prostě fakt. Pro nás je pořád gólmanem číslo jedna, ale i ten musí svou formu neustále dokazovat na ledě.

Těsně před koncem přestupního termínu odešel Vladimír Roth, Petr Kalus i Tomáš Kůrka. Berou to ti ostatní tak, že hrají o smlouvu pro příští sezonu?
Takových je spoustu, zhruba 80 procent týmu. A je to pro nás trochu novum. Myslím, že v příštích sezonách je třeba řešit tyhle věci o něco dřív, teď se už ale nové kontrakty u řady hráčů finalizují. Musím však říct, že i když se hrálo o nové smlouvy, nepřipadalo mi, že bychom na ledě nechávali úplně všechno a tvrdě o ně bojovali.

Co může nastat se současným kádrem během léta? Dají se očekávat nějaké velké změny?
Spíš budeme chtít udržet tým pohromadě. Určitě se pokusíme někoho přivést, to je jasné, ale je to o financích. Potíže mají všechny kluby v extralize, ovšem budu se opakovat, že my platíme dva stadiony a jsme tak v nevýhodě. Ostatní mají jen jeden a ten jim většinou ještě platí město, což v Praze není možné. Nemá cenu si nic nalhávat. My jdeme každý rok finančně níž a níž a O2 arena je pro nás drahá, navíc když do ní přijde na zápas dva tisíce lidí. Teď se nedaří, ale o moc větší návštěvy nebyly ani v době, kdy jsme byli na špici a hráli Ligu mistrů. Tady chodí jedenáct tisíc lidí na utkání se Spartou a pak v play-off. My bychom potřebovali, aby to tak bylo každý zápas.

Jak tedy vrátit Slavii do popředí tabulky?
Pořád platí a platit bude, že je to můj cíl, ale musíte na to mít i po finanční stránce. My se ji snažíme neustále nějak řešit, ale není to jednoduché. Chápu, že třeba stadion pro A-mužstvo je náš problém, ovšem pak je tady taky mládež a město by nám podle mě mělo trochu pomoct to všechno utáhnout. Zvlášť v době ekonomické krize, kdy se peníze shánějí hůř a hůř.

Dá se odhadnout, za jak dlouho se může vrátit doba, kdy tu opět budou hráči typu Beránka, Červenky, Bednáře nebo Klepiše?
Teď takové možnosti nemáme, ale na druhou stranu je tu spousta talentovaných hokejistů, kteří jednou budou tvořit pevné jádro týmu. Je tu Kuba Krejčík, Tomáš Hertl, Dmitrij Jaškin, Dan Krejčí a další. Jsou to slávisté a my do budoucna chceme pracovat s hráči, které si tu vychováme. Já s tím nemám žádný problém. Může se zdát, že je to teď trochu na úkor výsledku, ale jiná cesta není.

Přesto platí, že nějaké zkušené hráče v létě shánět budete.
Samozřejmě bude potřeba to doplnit, to si taky nemá cenu nic namlouvat. Letos bylo koneckonců vidět, že než se vrátil Michal Vondrka a udělali jsme Honzu Alinče, hráli jsme de facto bez první lajny. Všechny řady byly vyrovnané, ta elitní nám však chyběla.

Když bych se zastavil u Michala Vondrky, je šance, že by v mužstvu zůstal i pro příští sezonu?
On je u nás paradoxně jen na hostování, má podepsanou dvouletou smlouvu ve Finsku. My bychom ho chtěli za každou cenu udržet, ale Michal by ještě rád zkusil zahraničí a třeba ruské KHL konkurovat nemůžeme. Uvidíme, zatím to zůstává dost otevřené. Třeba mu nakonec nikdo nenabídne takové podmínky, které by chtěl. U nás má každopádně dveře vždycky otevřené.

A co Jan Alinč?
Honzovi už možná moc lidí nevěřilo, ale odehrál tu kvalitní zápasy. Co bude dál, je těžké odhadovat. V Ústí má platnou smlouvu.

Ještě bych se zmínil o jednom jménu, které mezi fanoušky stále budí dost vášní. Prozradíte, zda uvažujete o návratu Jiřího Vašíčka?
Jirka má trochu jinou představu o penězích než my. Není se čemu divit, chápu ho, ale my prostě máme na hráče určité finance, přes které nemůžeme jít. Je to fakt těžké. Co ale mám zprávy, tak se asi nedohodl ani s Brnem, takže uvidíme. Prioritou je však pro mě udržet Petra Kadlece. A s ním jsme před podpisem smlouvy.

FOTO: Pavel Vrtiška, Martin Prokop.