Tři body z Třince jsou zlaté, říká Jaroslav Bednář

T ř i n e c - V rámci pětadvacátého kola se sešívaní představili na ledě Třince. Ve velmi vyrovnaném duelu dlouho vedli domácí, slávisté se ale nevzdali a v poslední třetině otočili výsledek ve svůj prospěch. Utkání na východě republiky hodnotí autor vítězné branky Jaroslav Bednář.

Tři body z Třince, to je důvod ke spokojenosti...
Jsem velmi rád, že jsme podali dobrý týmový výkon. Věděli jsme, co nás čeká, jelikož Třinec je v naší lize abnormálně kvalitní mužstvo. Výborně jsme bránili, jsem velmi rád, že jsme ty tři body urvali. Sám se sebou ale moc spokojený nejsem. Jak jsem předpokládal, tak ke konci přišla únava. Byl jsem takový těžkopádný, nohy mi vůbec nešly. Tak jsem se aspoň snažil pomoci v defenzívě. Myslím si, že můj výkon dnes nebyl dobrý.

Bylo to znát i v té přesilovce, kdy ujel Růžička?
Tam to ale nebylo o nohách. On byl rozjetý, já jsem stál. To po mě nemůžete chtít, abych ho chytil. Ten kluk má o dvacet kilo méně, neměl jsem šanci. I kdybych měl sebelepší nohy, tak bych ho nechytil. Měl jsem jedinou možnost a to ho potáhnout.

Takže faul to byl?
No jasně. Bylo to takové taktické rozhodnutí. On šel do bekhendu, to je povinnost ho tak trochu háknout.

Věřil jste Dominikovi, že ten nájezd chytí?
Samozřejmě gólmanovi musím věřit. Nájezdy jsou vabank. Buď ten hráč udělá výborný pohyb, jako dneska Růžička, nebo ho brankář vychytá. To je padesát na padesát, ne jako ve fotbale. Spíše jsem velmi rád, že Dominik odchytal výborné utkání a v zápase nás podržel. Jak v Chomutově, tak dnes chytal výborně, můžeme mu poděkovat.

Na konci jste byl ve dvou přečísleních, poprvé to ale nevyšlo...
To byl přesně ten moment, kdy jsem se Kubovi Sklenářovi omlouval. Tam jsem trochu zaspal. Jak jsem říkal, kdyby mě poslouchaly nohy, tak bych ty dva kroky udělal, byl před obráncem a řešil to na pohodu. Dneska mě tam ale ty nohy nepustily a byl jsem všude později.

Ale nakonec tam ty ruce při rozhodující brance byly...
Jo, to je to štěstí, které i přes únavu a nemohoucnost se k tobě přikloní. Trefil jsem to jednou rukou, v té druhé jsem neměl ani rukavici. Jenom jsem nastavil hokejku a se štěstím to brankáři propadlo někde mezi tělem a rukou.

Ta únava, to je po zápase v Chomutově?
Ne, je to taková celoroční nerozehranost. Tělu chybí to zápasové tempo, tak na ten tlak není připravené.

Zatím ale můžete být spokojený. Dva zápasy, dva góly...
Mně ale o ty branky vůbec nejde. Mně jde o to, že mužstvo hraje výborně, nedostává tolik gólů. Dneska to jsou zlaté tři body.