Olympiáda v Soči? Poperu se o ni, slibuje bojovník Sobotka

Už na svou sedmou sezonu za mořem se chystá slávistický odchovanec Vladimír Sobotka, kterého jste v době nedávné výluky NHL mohli opět vidět v dresu Slavie. A šestadvacetiletý útočník St. Louis Blues všem ukázal, že z něj vyrostl prvotřídní hokejista. Dobře to ví také trenéři národního týmu, kteří ho už dvakrát povolali do zbraně. Sobotka se ale pokaždé zranil a na svůj první reprezentační start za A-mužstvo tak stále čeká. Dočká se ho na olympijských hrách v ruském Soči?

Vláďo, jak zatím trávíte posezonní volno a už jste začal s tréninkem na nový ročník NHL?
Dá se říct, že prakticky celé volno jsem strávil doma v Třebíči. Poslední tři týdny už ale trénuju pod vedením Lukáše Stránského, který mě připravuje každý rok.

V létě pravidelně trénujete také s mužstvem Slavie. Vyjedete s ním na led i tentokrát?
Vyjedu, ale jindy než obvykle. Letos to chci trochu pozměnit a jít na led až později, abych mohl více potrénovat na suchu. Doufám, že s tím nebude problém a najde se pro mě na Slavii místo. S trenérem Růžičkou to teprve probereme.

Jak dlouho jste po náročné sezoně odpočíval?
Zhruba měsíc a dva týdny. To je na mě dlouhá doba, jenže já byl v play-off už docela unavený. Potřeboval jsem si proto trochu orazit a nabrat čerstvé síly. Teď už jsem však v plném tréninku a chci se co nejlépe připravit na novou sezonu.

St. Louis vypadlo už v prvním kole play-off, stejně jako loni mu stopku vystavili hokejisté Los Angeles Kings. Měl podle vás tým na víc? Bylo vedení klubu hodně zklamané?
Zklamaná byla celá organizace. Proti LA Kings jsme vedli už 2:0 na zápasy, ale pak jsme s nimi čtyřikrát v řadě prohráli, což by se nám stávat určitě nemělo. Nevím, proč to tak bylo, asi na ně prostě zahrát neumíme… Navíc mi přišlo, že nám rychle docházely síly. Hráč LA nás přebruslili.

Co se bude dít v klubu během léta? Očekáváte, že v kabině dojde k značným změnám?
Dění na trhu volných hráčů celkem sleduju, jenže v NHL nikdy nevíš, co se stane. Někde v klidu trénuješ, a druhý den už můžeš být někde úplně jinde. Proto radši zůstávám na telefonu, i když mám v St. Louis ještě na rok smlouvu. Ale jestli budou nějaké významné trejdy, to fakt netuším. To je věc manažera.

Minulou sezonu byl do A-týmu nakrátko povolán další exslávista Dmitrij Jaškin. Jaký dojem ve vás zanechal?
Dima dostal šanci na dva zápasy a myslím, že si nevedl špatně. Všechno se ale odvíjí od času na ledě. Toho zatím moc nedostal, takže uvidíme, jaké s ním má trenér vlastně plány. Buď ho pošle k nám, nebo ho nechá ještě nějaký čas na farmě. Každopádně o něm ví a má ho v paměti, což je vždycky důležité. Když na sobě bude Dima i dál makat, ještě o něm uslyšíme.

Jak zvládá ty nehokejové věci? Musel jste mu zpočátku v St. Louis hodně pomáhat?
On už v Americe hrál, takže třeba s řečí žádný problém neměl. Spíš šlo o to, aby věděl, co si coby nováček může vlastně dovolit, například kdo si v letadle bere jídlo jako první a tak (usmívá se). Občas něco provedl, ale tím si prošel každý. Myslím, že Dima docela obstál a je na té správné cestě.

Abyste mu dělal v novém městě průvodce, po vás nechtěl?
Ani ne. Jen jsme párkrát zašli někam na večeři.

Ve finále NHL se představil váš bývalý klub z Bostonu, jenž nestačil na Chicago. Byl jste zklamaný, že to hráčům Bruins nevyšlo?
Tak já už v Bostonu nejsem tři roky, ale samozřejmě jsem to klukům přál. Zároveň jsem si však pořád myslel, že Stanley Cup vyhraje Chicago. V útoku mělo víc šikovných hráčů, kteří si dokáží pohrát s pukem a vstřelit gól. To Boston byl takový silovější, dohrával každý souboj, jenže na triumf to nestačilo.

Nemohla se ve finále na Bostonu projevit krásná, ale o to vysilující série prvního kola proti Torontu?
Tu sérii jsem moc nesledoval, spíš jen nějaké ukázky. Ale jestli pak Bostonu začala docházet šťáva, těžko říct, ono je to i o štěstí. Tak jako tak je to výborné mužstvo, které se dlouhodobě drží mezi třemi nejlepšími týmy v NHL. A to není žádná náhoda.

V Bostonu teď řeší mj. budoucnost Jaromíra Jágra. Existuje podle vás šance, že by u Bruins pokračoval?
Nevím, záleží na podmínkách, které mu nabídnou. Já tohle neřeším, to si musí každý rozhodnout sám. Pokud ale splní jeho požadavky a najdou pro něj místo v týmu, určitě rád zůstane. Hokejové zázemí je tam skvělé.

Jágra jste v Bostonu nezažil, Davida Krejčího ano. Jste spolu stále v kontaktu a jak hodnotíte jeho výkony v play-off?
Na Davida byla radost pohledět. Předváděl velmi dobrý hokej a já mu to jen přeju. V kontaktu však spolu už moc nejsme, každý jsme v jiné konferenci a naposledy jsme si volali zhruba před rokem.

Pojďme k dalšímu tématu, a sice národnímu týmu. Vy jste v tomto směru trochu smolař, protože vám účast v seniorské reprezentaci pořád o fous uniká. Letos už to ale vyjít snad musí, co říkáte?
Doufám, že ano. Dvakrát mi nominaci vzalo zranění, což nikdo neovlivní. Je to smůla, ale co se dá dělat. Vždycky jsem říkal, že budu rád reprezentovat, tak snad se ještě dočkám. Když dostanu pozvánku, rád přijedu kamkoli.

Bylo by pikantní, kdyby vaše premiérová účast v nároďáku proběhla na olympijských hrách v Soči. První start a hned takový turnaj, to se nepoštěstí jen tak někomu.
Kdyby se to povedlo, byl bych samozřejmě moc šťastný. Poperu se o to, konkurence je však obrovská. Hlavně musím hrát dobře za St. Louis, jinak se o nominaci těžko budu ucházet.

Závěrem zamiřme ještě ke Slavii. Co říkáte na letní změny v kádru a myslíte, že budou hrát červenobílí opět nahoře?
Přišla zvučná posila v podobě Jardy Bednáře, na druhou stranu ale klub opustil Tomáš Hertl. Jak se to projeví, se nechme překvapit, nicméně Slavii každý rok někdo podceňuje. Ten tým se potom semkne, ukáže své velké srdce a hraje zase v popředí. Já věřím, že tomu tak bude i tentokrát.