Trenéři juniorů se shodují: Se sezónou jsme absolutně spokojení

Pro juniory skončila letošní sezóna poté, co ve čtvrtfinále play-off ztroskotali na plzeňské škodovce. Sérii rozsekl až pátý zápas na ledě Západočechů. Trenéři Jiří Hájek a František Pomahač se rozpovídali nejen o posledním zápase, ale také o celé sezóně a přidali některé vyhlídky do budoucna.

Na úvod bych se chtěl zeptat, jak byste zhodnotili uplynulou sezónu s mírným odstupem?
Jiří Hájek: „Kdyby nám někdo řekl na začátku sezóny, že se nám podaří dojít do čtvrtfinále, tak bychom na něj koukali jako na blázna. Jak se ale říká, s jídlem roste chuť a je jasné, že potom, co jsme byli deset minut od semifinále, jsme byli trochu zklamaní. Nakonec jsme se ale s panem Pomahačem shodli na tom, že pro tenhle mančaft to byl asi strop. S mírným odstupem jsme absolutně spokojení se sezónou a zřejmě i s předvedenou hrou.“
František Pomahač: „My jsme si říkali, že bychom chtěli hrát tak, abychom byli pro všechny týmy nepříjemným soupeřem, a to se nám povedlo. Snažili jsme se hrát kvalitně i proto, abychom vychovávali dobré kluky pro áčko a abychom dělali Slavii dobré jméno, což věřím, že se podařilo.“

V nadstavbové části se vám dařilo více, než v té základní. Čím si to vysvětlujete?
Jiří Hájek: „Já si dovolím nesouhlasit. Z pohledu umístění možná, ale herně bych to ani netvrdil. Po základní části jsme na první místo ztráceli z šesté příčky jen pár bodíků. Myslím si, že se v nadstavbové části projevila právě ta vyrovnanost, kterou jsme celou sezónu předváděli. Některé mančafty tam více zakopávaly a my jeli stále nějakou tu svojí lajničku. Trénovali jsme pohromadě, se stejným kádrem, ostatní mančafty si různě odkládali zápasy a podobně. I v nadstavbové části a v play-off si kluci několikrát přáli, abychom přehodili o hodinu trénink, my ale jeli tak, jak to bylo napsané, kluci si na to zvykli.“
František Pomahač: „My jsme sice vyhráli nadstavbovou část, ale i ta byla velmi vyrovnaná. My zvítězili s devatenácti body a nepostupující Zlín měl bodů čtrnáct. To znamená rozdíl pět bodů a to nejsou ani dva zápasy. Já si myslím, že jsme se do října rozkoukávali, v létě i v celé sezoně jsme dobře trénovali, proto nejlepší výsledky přišly v lednu a v druhé polovině, kdy jsme začali dávat víc gólů a také častěji vyhrávat. V Lednu jsme tedy měli šňůru vítězství a pozitivem určitě také bylo, že jsme nechytli žádnou šňůru proher.“

Sérii s Plzní rozhodl až pátý duel. Myslíte si, že rozhodlo samotné páté utkání, nebo se série lámal už ve čtvrtém zápase, který jste měli ve svých rukou?
Jiří Hájek: „Já si osobně myslím, že v pátém zápase v Plzni už to bylo o tom, kdo dá první gól. Plzni se podařilo dát hned dva, a přestože jsme snížili, byla z toho patrná taková křeč. Ale jak říkáte, rozhodlo se tady v Praze, kdy jsme vedli 3:1 a neudrželi jsme to. Možná kdybychom ten stav udrželi do druhé přestávky, tak věřím, že by se to povedlo. Bohužel jsme po euforii po třetím gólu vlastní chybou vrátili Plzeň zpátky do zápasu. Chraň bůh, aby to bral někdo jako výmluvu, ale chybělo nám hodně útočníků. My nakonec museli hrát asi jen se šesti nebo sedmi útočníky a to už je pak opravdu těžké. Když pak na pozici útočníků zaskakují někteří obránci, tak je jasné, že ty chyby v prostorách, na kterých nejsou zvyklí hrát, prostě udělají.“

Jak se vám vůbec zamlouvá celý systém play-off, ve kterém jste hráli rozhodující zápas venku, přestože jste nadstavbovou část vyhráli? Myslíte si, že i to mělo na konečný výsledek vliv?
Jiří Hájek: „Rozpisem soutěže to bylo takhle jasně dané od začátku. Podle nás by měla každá další část soutěže být nadřazený té předchozí a podle toho by se to pak mělo řídit. Ale zkrátka bylo to tak jasně dané, že osmifinálová skupina určí pouze dvojice soupeřů a ne pořadí zápasů. I když si myslíme, že by to tak být nemělo. Jestli by to hrálo nějakou roli, to těžko říct. Nám se v Plzni povedlo urvat první zápas a pak jsme byli na koni, třeba kdybychom hráli doma, tak by se to tímhle způsobem otočilo proti nám.“
František Pomahač: „Do Plzně je to naštěstí jen hodinka cesty, asi bychom mluvili jinak, kdybychom se bavili o Vítkovicích, nebo o Třinci. Navíc jsme v Plzni hráli vždy od pěti, takže myslím, že nám to nijak výrazně neubralo.“

Na jaký moment z celé sezóny vzpomínáte nejraději?
František Pomahač: „Já si myslím, že se všechno otočilo v Neratovicích, kde jsme porazili Spartu a poskládali lajnu Ječný - Andres - Török. Tahle lajna nám odtáhla celou sezónu, je to vidět i bodově. Podpořili je samozřejmě obránci Pepa Saňa a Marek Novák. Dařili se jim i přesilovky, Pepa dal asi šest gólů. Před tímto zápasem jsme byli dvanáctí jen se sedmi body, následně jsme ale udělali šňůru, vyskočili na čtvrtou příčku a pod postupující osmičku jsme už pak v dalším průběhu neklesli.“

A naopak nejhorší okamžik?
Jiří Hájek: „Tak to je také se Spartou! (směje se) Při druhém osmifinálovém utkání v Edenu se Spartou nám zbývalo do play-off pět minut, nakonec jsme ale prohráli v prodloužení a v play-off jsme vůbec být nemuseli. Naštěstí jsme to pak napravili v dalších zápasech s Litvínovem a s Mladou Boleslaví.“

Podařilo se vám natrénovat během sezóny nějaký herní systém nebo styl hry, který vás následně posunul do play-off?
Jiří Hájek: „To určitě ano. Ani bych tomu neříkal styl, jako spíš pojetí jednotlivých hráčů. Chtěli jsme po hráčích, aby hráli ofenzivní hokej s maximálním zapojením obránců do útoku, až na hraně rizika.“
František Pomahač: „Po hráčích jsme chtěli hlavně, aby si každý plnil svoje individuální úkoly a také aby se věnovaly i nepopulárním činnostem, jako je blokování nebo padání do střel. První dva měsíce jsme měli problém také s nasazením hráčů, ale skvělé bylo, že tak od listopadu hráli všichni na sto procent a my jsme jim už mohli jen měnit taktiku, kterou se snažili plnit.“

Co chybělo tomu, abyste prošli do semifinále a na čem byste chtěli do příští sezóny zapracovat?
Jiří Hájek: „Jak už říkal kolega, celou sezónu byl jeden útok výraznější, než ty ostatní. K tomu abychom se dostali do semifinále a výš je potřeba abychom měli dvě takto vyrovnané pětky a třetí, která by jim v produktivitě šlapala na paty. V závěru se nám bohužel tahle lajna rozpadla, protože Török měl studijní povinnosti, Ječný zase zdravotní problémy a my neměli žádnou lajnu, na kterou bychom se mohli vyloženě spolehnout. Nechci tím říct, že tam ostatní byli na nic, ale tenhle útok měl určitě nejvyrovnanější výkonnost a alespoň jeden z nich dal skoro v každém zápase branku.“
František Pomahač: „Letos jsme se snažili také zařadit do sestavy několik mladších hráčů. Jasně jsme si řekli, kdo s námi bude hrát, začala s námi trénovat čtveřice Tejral, Frodl, Andres a Mašín, určitě máme kam šáhnout, starší dorost je velmi kvalitní, teď hraje semifinále play-off. Na jedné straně samozřejmě chceme vyhrávat, na druhé straně ale také chceme vychovávat kvalitní hráče a i proto jsme se rozhodli zařadit do týmu těch několik mladíků.“

Příští rok do týmu přibude několik starších dorostenců, kteří právě ještě hrají semifinále, co by mohlo být jejich největším přínosem a na jakých hráčích byste chtěli příští rok stavět?
Jiří Hájek: „Myslím, že mohu prozradit, že příští rok povedu juniory já s panem Brandou a doufám, že budeme mít stejný náhled na věc jako letos s panem Pomahačem. Na kom budeme stavět, to se rozhodne podle toho, jak si o to sami hráči řeknou. Jestli si někdo myslí, že byl hvězda ve starším dorostu, nebo v juniorech, tak bude mít obrovskou smůlu. Bude to o tom, o jakou porci si on sám svým přístupem a nasazením řekne. Super je to, že ti kluci mají sebevědomí. Umí vyhrávat a je tam nesporná kvalita. Letos jsme kladli důraz hlavně na nasazení a morálku a přínosem také určitě bude, že ten ročník 1996 tu kvalitativní stránku má. Otázkou je určitě, jak budou schopni přijmout prostředí v juniorském kádru a také tu náročnost, která se směrem k mužskému výběru navyšuje a navyšuje.“

Na závěr bych se ještě zeptal, co bude příští rok vaším cílem?
František Pomahač: „Zatím je to hodně předčasné, protože neznáme sílu soupeřů a podobně. Letos jsme chtěli do play-off, což se nám podařilo. Během sezóny se ale může stát cokoliv, může se hodně hráčů zranit, nebo mohou odejít třeba kvůli školním povinnostem, takže opravdu těžko říct, ale zřejmě budeme spokojení, když se dostaneme do té nadstavbové části, kde se hraje o play-off a ne o sestup.“
Jiří Hájek: „My jsme letos říkali klukům, ať neřeší, co bude ve třetí třetině, nebo za dva týdny, ale ať řeší vždy své aktuální střídání a nemyslí, jak dopadne zápas nebo sezóna. A takhle bychom chtěli jít i příští rok. Střídání od střídání, zápas od zápasu a ono to nějak dopadne. Určitě ale platí to, co řekl kolega. Chtěli bychom se dostat do té skupiny, která nebude znamenat boj o případný sestup.“