Leškův úvodní gól byl pro slávisty impuls

Pomyslnou korunku nejlepšího pražského hokejového týmu si po výhře 5:2 v pondělním holešovickém duelu nasadila pražská Slavia. Její zisk nebyl ale nikterak snadný, předcházel mu v rychlém tempu sehraný zápas plný fyzických kontaktů. Na vlastní kůži to pocítil i bek Jan Hejda.

Slavia přijela na Spartu vyhrát, ale branka Lešky ze sedmé minuty ji její úsilí poněkud ztížila. „Sparta musela být velice nervózní, je těžké za stavu 2:3 otočit sérii. Ten první gól nám dal impuls a chuť do zápasu,“ prohlásil Jan Hejda. Slavia se opravdu nenechala prvním brankou zaskočit a již v deváté minutě přišla branka Jana Fadrného, ikdyž uznaná až po telefonické konzultaci s videorozhodčím. Ale ani to Slavii nestačilo, tlačila se do útočného pásma soupeře všemi povolenými prostředky. Nejblíže druhé brance byl ve třinácté minutě Marek Tomica. „Aleš Krátoška mi výborně přihrál, mířil jsem nahoru, protože nám trenéři říkali, že Bříza chodí často dolů, ale bohužel to bylo jen břevno,“ hodnotí zpětně situaci mladé křídlo.

Za záda jinak dobře chytajícího Petra Břízy prošlo v pondělním utkání poněkud více střel, než jsme byli v průběhu ligové sezóny zvyklí. V druhé části třetiny jej překonal v patnácté minutě Kolařík a o necelou minutu později i Michal Sup. „Bříza si nebyl moc jistý, tak jsme se snažili toho využít a více střílet,“ míní slávistická osmička a dodává: „Hráli jsme jako tým a vycházely nám akce plynoucí z důrazného napadání“.

Druhá třetina začala šokem - rychlou vlastní brankou Milana Antoše přímo z vhazování. „Připouštěli jsme si, že by pak Sparta mohla vyrovnat, tak jsme začali hrát důsledně odzadu,“ říká člen zadních řad červenobílých Jan Hejda. V polovině druhé části se trefil Aleš Krátoška a Slavii to vlilo další krev do žil.

Třetí třetinu se Slavia nestáhla do obrany, ale neustále účinně napadala. Trenér Hadamczik necelé čtyři minuty před koncem třetiny odvolal Břízu, čehož vzápětí využil po přihrávce Sailera dlouho se střelecky trápící kapitán Josef Beránek. Ten se naposledy v zápase trefil 10. ledna v Litvínově. „Až když jsme dali gól do prázdné, tak jsme teprve uvěřili, že Sparta nemůže vyrovnat,“ říká velmi šťastný Jan Hejda.

A skutečně, Spartě se vyrovnat nepodařilo a po závěrečné siréně předvedla opora v brance Slavie Roman Málek neobvyklý kousek a nechal tak vzpomenout na svého učitele Ladislava Blažka. „V sobotu jsem přemýšlel, co udělám, jestli postoupíme. Napadaly mě samé hlouposti. Dnes jsem před utkáním radši nic nevymýšlel. Když to skončilo, tak jsem si prostě sedl na branku. Nic jiného mě nenapadlo.“ Roman Málek si nejprve nemohl uvědomit, co jeho tým dokázal. "Ještě mi to pořádně nedošlo. Pořád mám pocit, že teď bude zase další zápas se Spartou," přiznala opora Slavie. Sedmý zápas se stejným soupeřem během třinácti dní ale už není potřeba a slávisty tak nyní čekají čtyři volnější dny. Soupeř Slavie do finále je znám již od včerejšího triumfu Pardubic na ledě Třince. „V Pardubicích se mi chytá dobře,“ míní Málek a vzápětí připomíná starou pravdu: „Ve finále se počítá jenom vítěztví, na toho druhého se vždycky zapomene, proto chceme vyhrát.“