Co se týče zákonů a norem, mají sešívaní v kabině jasného experta. Dvacetiletý útočník Václav Krliš si totiž zvolil zajímavou cestu – hokej stíhá skloubit se studiem práva. „V pátek se asi budu muset zdejchnout z tréninku, protože mám ráno zkoušku,“ vyprávěl usměvavý útočník po vítězném zápase s Přerovem. Ani v něm zatím neprotrhl čekání na gól ve slávistickém dresu.

Daleko k brance ale Krliš příliš nebyl. V nejzajímavější příležitosti vymíchal přerovského beka a jel sám na bránu. „A pak už to byla klasika – zase jsem to nedal,“ bral všechno se smíchem. Hned ale dodal, že věří v brzký gólový úspěch.

Václav Krliš si vyzkoušel také dres mládežnických reprezentací

Má k tomu ostatně předpoklady. V mládežnických výběrech Plzně sbíral mraky bodů, v áčku Slavie má letos z devíti zápasů tři asistence. „Soutěž je rychlejší, než jsem byl zvyklý. Nedaří se mi moc trefovat bránu, občas se snažím střílet hned, abych o puk nepřišel nebo mě někdo nezahákoval. Zrovna tohle byl ale nájezd a byl jsem vychytán,“ popsal svoji šanci.

Po celý zápas ale mladý forvard neztrácel aktivitu a statečně se pral s protihráči. Přerov měl motivaci jasnou – dotáhnout Slavii v tabulce. „Po druhém gólu byli naštvaní na rozhodčího, protože si mysleli, že to byl icing. Takže na hřišti jsme to cítili. Ta jejich druhá vousatá lajna byla dost nepříjemná, občas to byly až zákeřnosti,“ hodnotil.

Měl bych tam něco fláknout

Slávisti se nakonec se vším popasovali a utkání rozhodl v nájezdech Petr Beránek. „Já bych docela jel nájezd taky, protože to je taková chvíle, kdy už může být člověk slavný,“ vyprávěl se smíchem. „Ale naštěstí máme Beryho, který nám ukázal, jak se mají nájezdy proměňovat.“

Sám Krliš tak na svůj okamžik slávy v sešívaném dresu ještě čeká. „Určitě přijde. Čas na to ještě mám. I kdyby měl přijít v play off nebo v baráži, tak bych se vůbec nezlobil.“

Společná lajna s Janem Schleissem a Zdeňkem Kubicou zatím šlape dobře. Schleisse navíc Krliš zná ze společného působení v Plzni i Klatovech.

„Jsem mladý a měl bych hrát agresivně, snažit se pro kluky něco vybojovat. Spíš jsem vždycky dával góly, takže bych tam měl něco i fláknout,“ řekl útočník, který proti Přerovu také několikrát padl do střel soupeře.

Škola a Liverpool

Ani po těžkých zápasech si ale Václav Krliš příliš odpočinku neužije. A už vůbec ne v lednu, kdy začíná zkouškové na vysokých školách. „V pátek se asi budu muset zdejchnout z tréninku, protože mám ráno zkoušku,“ usmíval se student druhého ročníku právnické fakulty v Plzni.

Takhle se jako útočník plzeňské juniroky radoval loni v Edenu

Nelehké studium zatím zvládá, na podzim si prozíravě zapsal méně předmětů, jinak by studium z Prahy nejspíše nezvládl. „Ti učitelé to trošku občas neunáší, když jim řeknu, že nemůžu na nějaký seminář kvůli hokeji. Neměl jsem ale problém s každým se domluvit,“ uznal.

Ve škole je mezi spolužáky jasným unikátem. Jenom málo vrcholových sportovců se dokáže věnovat vysoké škole, natož právu.

„Sportovci tam moc nejsou, hokejisti vůbec ne. Potkal jsem tam dva kluky z Klatov, ale ti soustředí se spíše na školu než na hokej,“ přiblížil Krliš, jehož cílem je primárně hokejová kariéra. Chytře ale vytušil, že je vhodné mít zadní vrátka.

„Oba rodiče jsou vzdělaní a já taky nejsem úplný hlupák. Byla by škoda toho nevyužít. A kdyby se to, nedej bože, v hokeji nepovedlo, tak to bude se vzděláním mnohem lepší,“ zamyslel se.

Právo a hokej dají zabrat, i tak si ale příznivec fotbalového Liverpoolu na svou další vášeň najde čas. „Já jsem tady největší fanoušek Liverpoolu ještě s Vencou Jankovským. Pořád si o tom povídáme, že už by to chtělo nějaký titul,“ vyslovil Krliš po prvním lednovém zápase své novoroční přání.

Razýmovi svěřenci před tím měli čtyři dny bez zápasové zátěže, a tak mohli v rámci možností oslavit také konec starého roku. „Silvestr je Silvestr, to by se oslavit mělo. Já jsem byl s přítelkyní na domácí akci. Ale byla by blbost tady druhý den na tréninku prožívat nějakou krizi, takže jsem si snažil užívat si večer bez pití.“