Petr Kadlec pomohl Slavii k prvnímu domácímu vítězství

Přišel, viděl, zvítězil, tak lze stručně popsat návrat Petra Kadlece do sestavy Slavie. Po nevydařeném angažmá na Floridě se Petr Kadlec v úterý 30. září poprvé v této sezoně představil na ledu mistrovské Slavie a bylo se rozhodně na co koukat. Jeho tvořivá hra a přehled pomohly Slavii k vítězství 3:1 nad Karlovými Vary. Zejména jeho uklidňující lišácký gól na 3:1 stál za to. Přesto se Petr Kadlec za spasitele nepovažuje. "To je úplná blbost, jeden hráč přece nemůže nic zachránit," uvedl po skončení utkání hloučku novinářů, kteří se na něj sesypali. "Jde o to, jak hraje mužstvo. Já si myslím, že dneska už to mužstvo hrálo úplně jinak, než předtím. Hráli jsme dobrý hokej, týmu nechyběla bojovnost," dodal.

Svému týmu tak pomohl v této sezoně vůbec poprvé. V sobotu na Kladně se na to ještě po fyzické stránce necítil. "Byl jsem hodně z té cesty utahaný, jste vlastně 14 hodin v letadle, nebo 14 hodin na cestě. Takže jsem nechtěl rovnou skočit do zápasu a něco si natáhnout nebo se hned v prvním zápase zranit jenom proto, abych hrál. Navíc si nemyslím, že bych tím nějak mužstvu pomohl." Úterní zápas zvládnul na jedničku, přesto se svým výkonem nebyl stoprocentně spokojen. "Nebylo to úplně ještě ono," vyprávěl. "Nemohl jsem se do toho dostat, ale hlavně že jsme vyhráli, to je to nejdůležitější."

S mužstvem trénuje již od neděle a jak říká, nebylo na mužstvu vůbec znát, že by bylo psychicky na dně, že by na něm ležela, lidově řečeno, deka. "Abych řekl pravdu, tak ani ne," uvažoval nahlas. "Docela to bylo v pohodě, byla i dobrá nálada." Podle Petra Kadlece totiž stačí jediná výhra k tomu, aby se mužstvo psychicky zvedlo. "To je vyloženě v psychice. To není v tom, že by to mužstvo bylo špatné, že by hrálo špatně. Je to v psychice. Když se kluci chytnou a začnou dávat góly i jiní, než jen například Michal Sup, tak se pak zvednou všichni a začneme vyhrávat."

V sobotu jste se vrátil z Ameriky. Jaký je rozdíl ve stylu hry na Floridě a tady na Slavii?
Ten rozdíl tam trošku je. Tam se tak nevyčkává a křídla vás pořád napadají. Například to, jak tady hrály dnes Karlovy Vary, že na nás čekaly a beci tak měli čas na rozehrání, zastavit se s pukem za bránou, tak to tam nejde. Takže rozdíl vidím v tom napadání, jinak jsou tam šikovní hráči, většinou jsou to Evropané.

V sobotu jste pro únavu na Kladně nenastoupil. Kdyby Slavie hrála až v neděli, tak byste býval hrál?
To možná ano.

Změnila se nějak hra Slavie od té doby, co jste odešel a spolu s vámi i jiní hráči, například Jan Hejda. Teď jste vlastně nastoupil jako by do rozjetého vlaku?
Já si myslím, že ne, že Slavia hraje to samé. Domnívám se, že dneska jsme hráli tak dobře jako minulou sezonu. I když jsem předtím neviděl ani jeden zápas, tak dneska naši útočníci soupeře dobře napadali, lítali po ledě, nechali tam úplně všechno a pomohli tím tak i bekům.

Většinu zápasu jste odehrál s Ivanem Droppou, jak se vám s ním hrálo? Přece jenom je to asi jiný typ hráče a jiný styl než Jan Hejda?
Já si myslím, že to není úplně tak jiný styl. Myslím si, že Ivan je hrozně zkušený hráč a dost mi pomohl. Dokáže udržet puk, rozehrát, umí vystřelit, je to velmi silový hráč a na to, jak je veliký, tak je i šikovný. Takže se mi s ním hrálo úplně super.

Vraťme se ještě k vašemu třetímu gólu. Ten jste dal jakýmsi lobem. To jste tak chtěl, nebo to tam prostě tak padlo?
Ne, vůbec ne. Nechtěl jsem to jen znovu vracet do rohu, tak jsem to hodil na bránu. Prostě, aby tam vzniknul nějaký šrumec. To, že to tam padlo, jsem ani nevěděl, protože jsem byl v souboji u mantinelu. Puk už jsem viděl až v bráně.

Prý jste v Americe sledoval českou extraligu, respektive výsledky Slavie. Co jste tomu po těch šesti kolech říkal?
Spíše jsme se tomu tam smáli. Byli jsme tam spolu s Václavem Nedorostem, ten je z Budějovic, a vždycky, když jsme se potkali na internetu, tak jsme se tomu pak hrozně smáli. Nijak jsme to nekomentovali. Ono je těžké to komentovat, když člověk vidí jenom výsledky a neví, jak ten zápas vypadal.