Obavy byly, ale nakonec se Kučera cítil dobře

P r a h a - Do sestavy úřadujícího mistra se v zápase s Kladnem k velké radosti fanoušků i trenérů Slavie vrátil po dlouhých čtyřech měsících František Kučera. Naposledy si zkušený bek zahrál 12.října doma s Pardubicemi, kdy si zpřetrhl jeden ze svalů stabilizující rameno a musel na operaci. Veškeré obavy před zápasem se nakonec ukázaly být liché a Kučera duel zvládl v naprosté pohodě. V obranné dvojici s Kadlecem opět znamenal tradiční jistotu a po skvělém obratu v závěru se mohl radovat i z vítězství. “Dneska bych to přirovnal, že jsme utekli hrobníkovi z lopaty,“ říkal po boji olympijský šampion a těšil se, jak si už doma vychutná láhev plzně. Náladu mu nemohl zkazit ani čerstvý šrám pod pravým okem, který se neobešel bez šití.

Po zápase jste se ocitl v péči lékaře, co se přihodilo?
To nic, stalo se to už v první třetině. Narazil jsem do soupeřova nárameníku. Spravily to dva stehy na pravém obočí, lepší tohle než něco vážnějšího.

Váš návrat do sestavy vyšel na pátek třináctého, nebál jste se toho trochu?
Samozřejmě, když jsme s Růžou tak nějak před třemi nedělemi stanovili datum, že půjdu na led po té přestávce, tak mě trochu při pohledu na pátek třináctého zamrazilo. Ale pak si člověk dělal spíš srandu s klukama v kabině, na tohle moc nevěřím.

Po fyzické stránce jsem to čekal horší

Na úvod vás asi nečekal nejlehčí zápas, Kladno je hodně houževnatý soupeř…
Já jsem od nich čekal víc, myslel jsem, že to bude po téhle stránce horší. Je to Kladno, vím jak hrají, tak jsem si myslel, že po nás víc půjdou. Nakonec to nebylo po fyzické stránce tak náročné.

Před zápasem jste vyjádřil obavy, že nevíte, jak to bude v soubojích vypadat a že možná podvědomě do některých kontaktů nepůjdete tak naplno. Jak to vypadalo na ledě?
Říkám, těch soubojů moc nebylo a to co tam bylo, tak bylo docela v pohodě. Ale samozřejmě může se stát cokoliv, můžou být některé souboje horší a měl jsem z toho dneska trošku obavy. Nakonec to dobře dopadlo.

Jak to vypadá s operovaným ramenem? Snese už stoprocentní zátěž?
Zatím, to co dneska bylo, tak člověk hrál na sto procent. Nebyly tam žádné extrémní souboje, ale může být hůře. Možná je dobře, že se hrálo doma, přecejen když hraje mužstvo venku, tak je člověk víc napadaný. Ten tým jde po něm ve dvou hráčích a tady to takové nebylo.

Dlouhá pauza ani nebyla na vašem herním projevu moc znát, jako už tradičně jste se pouštěl občas do útoku, při přesilovce si sjížděl před bránu. Jste spokojen se svým výkonem?
Docela to šlo, taky jsem měl trošku obavu jak to vydržím fyzicky. Je pravda, že se tam člověk nezapomněl nikdy na delší dobu, aby se nějak zatavil. Jen jednou jsem tam měl střídání při oslabení a to bylo hned znát, nohy trošku ztvrdly. Ještě budu určitě muset před playoff potrénovat.

Petr Kadlec? To je pan hráč

Trenéři vás postavili do dvojice s Petrem Kadlecem. Jak jste si vyhověli?
Já myslím, že to klapalo docela dobře, neměli jsme žádné závary v naší třetině a hráli jsme spíš u nich. Nebyli jsme u žádné inkasované branky. Petr Kadlec, to je pan hráč, z toho jsem obavy určitě neměl, spíš abych já ho tam nedostával do nějakých závarů. Myslím, že to bylo dobré.

Oba jste ofenzivně ladění obránci, domlouvali jste na tom, kdo bude zůstávat více vzadu?
Já jsem před zápasem mluvil o tom, že budu zůstávat vzadu, ale když člověk cítil, že docela sílu má, tak si tam rád najede, protože tím se dostane do zápasu, do takového varu. Oba dva máme už něco odehráno, tak člověk ví, kdy může vyrazit a kdy nemůže, kdy ten jeho parťák je vzadu a kdy není. Musí to člověk správně odhadovat.

Budete spolu hrát i v dalších zápasech?
To já říct nemůžu, vůbec jsme se o tom s Růžou nebavili. Myslím, že když budeme hrát dobře v obraně všichni, tak ty dvojice zůstanou, ale nějak moc mi na tom nezáleží.

Občas vás zastoupil v obraně David Pojkar, střídalo se sedm obránců. To byl záměr trenérů?
Růža určitě ví, že ta pauza byla u mě docela dlouhá, tak to takhle radši prostřídával, abych se nějak nezavařil. Musím říct, že jsem byl až sám překvapený, že jsem se cítil dobře.

Co můžete říct k fantastickému závěru Slavie, která dokonale otočila výsledek a nakonec vyhrála. Co za tím hledat?
Nevím, já bych to nazval trošku klikou a zaplaťpánbůh za Davida Hrušku, který to takhle suprově otočil a dal hattrick. Mně se zdálo, když jsme prohrávali, že už to na střídačce bylo těžší, ale pak padnul ten druhý gól a zvedlo se to. Dneska bych to přirovnal, že jsme utekli hrobníkovi z lopaty.

Jak budete po zápase odpočívat? Dopřejete si nějakou menší oslavu úspěšného návratu na led?
Na pumpě si koupím lahvovou plzeň, navečeřím se, dám si pivo a budu se dívat na televizi na pohovce (úsměv).

Síla ve Slavii je a v playoff bude ještě větší

Dlouho jste mohl sledovat své spoluhráče jen zpovzdálí, jak na vás zapůsobil dnešní obrat? Znamená třeba, že loňská síla, která Slavii dovedla k mistrovskému titulu, stále v mužstvu přetrvává?
Myslím, že ta síla Slavie tady je, tak jak to bylo loni. Možná, že loni to bylo o trošinku lepší, ale ukáže se v playoff. Slavia vždycky byla v playoff ještě mnohem lepší než v základní části a já věřím, že to bude i letos.

Jak vidíte situaci na citlivém postu kolem brankářů ve Slavii, kdy vlastně už třetí jednička v sezóně Petr Franěk se teprve chystá na svou premiéru ve slávistickém dresu, přitom do konce základní části už moc utkání nezbývá. Nemůže to mít vliv na hru celého mužstva, sehranost obranných řad s brankářem?
Fráňa toho má hodně za sebou a obránci u nás také, snad až na Graňáka. Jsou to hotoví hráči, tam spíš je to těžší pro brankáře, který si musí trochu oťuknout ty obránce. Z pohledu beků mi to je celkem jedno, kdo je v bráně, jen musí chytat dobře (úsměv).

František Kučera (první zprava) loňské závěrečné boje a zisk mistrovského titulu prožil v civilu. Teď věří, že už si všechny zdravotní peripetie vybral a pomůže Slavii k dalšímu úspěchu přímo na ledě.