Vladimír Růžička: Jdeme do kopce, který je hodně strmý

P r a h a - Den po postupu do finále bylo z jeho výrazu možné vyčíst velké uspokojení. Cíl skončit před neoblíbenou Spartou se po dramatické sérii povedlo vyplnit. V neděli byl na střídačce opět ve svém živlu. I když ho sklátila horečka. Vladimír Růžička podruhé za sebou dovedl Slavii do finále, kde bude úřadujícímu mistru soupeřem celek HC Hamé Zlín. Na své hráče může být pyšný.

V současné době však nežije jen extraligovým finále. Při jednom už na lavičce letos stál. Pár hodin před sedmou bitvou se Spartou vedl dorostence do boje proti Zlínu, pro změnu. Druhé utkání čeká mladé naděje v úterý ve Zlíně. "Musím říct, aby bylo áčko ve finále, dorost ve finále a 9.třída na mistrovství republiky, kde jsou nejlepší čtyři družstva, tak to se tady ještě nestalo. Pro náš klub je to velká pocta," raduje se z úspěchů klubu. "Za poslední čtyři roky se Slavia vyhoupla mezi tři nejlepší kluby v extralize. I veřejnost, která vždycky viděla Slavii především jako fotbal, začíná vidět už i hokej, když se řekne Slavia," zdůrazňuje.

Mistr z Edenu začne poslední část cesty za obhajobou mistrovského titulu ve středu na stadionu Luďka Čajky. Výjimečně vyrazí slávisté do dějiště utkání už den předem, po dopoledním tréninku. "Já vůbec nejsem pro to jezdit den před zápasem. Mám však pocit, že si kluci potřebují odpočinout. V den zápasu si tam budou moc lehnout a natáhnout se, odpočinou si trošku před zápasem. Spíme někde za městem, hezky v klidu, v lese. Někde na golfu (úsměv)." Tam snad už také překoná slávistický generální manažer a trenér virózu, která ho v posledních dnech přepadla.

V dobrém smyslu hokejový blázen bude ve finále opět burcovat své svěřence. "Byl jsem dneska u doktora, konečně jsem se tam po třech dnech dostal. Určitě nejsem žádný hypochondr (úsměv). Už jsem tam ale musel dojít, protože tři nebo čtyři dny mi nebylo dobře, takže jsem dostal antibiotika a léky na tlak (úsměv)," potvrzuje, že po sérii se Spartou je v dobrém rozpoložení. Hráči se před finále můžou těšit na tradiční "dopink". "Co bude manželka péct na finále, to má být překvapení, ale prý to ještě tady nebylo." Před sedmým zápasem se Znojmem si pochutnali na perníku. Ještě než se slávisté vydají v úterý na cestu, čeká je další specialitka. "Syrové maso, to musí být a je to už objednané. S topinkami a samozřejmě nějakými sladkostmi. Zatím to jde, takže jedeme na syrový," s úsměvem dbá Vladimír Růžička na dodržování vítězné stravy.

Nechci zas číst, že hrajeme finále v garáži

Už před sezónou se mluvilo o tom, že by mohla Slavia sehrát zápasy play-off v nové aréně. Jak to vypadá s případným využitím Sazka arény pro finále se Zlínem?
Dneska to tam jedeme právě dojednat. Včera jsem byl na tiskovce, takže jsem neměl čas se domluvit s prezidentem klubu. Naším sponzorem je Skanska, která stadion stavěla. A pokud se Skanska a náš prezident Mirek Tvrdý o tom radili, tak je to možné. Já jsem se domníval, že to není možné, proto jsem říkal, že si myslím spíš ne. Nyní to ale tak na devadesát procent vypadá, že tam budeme hrát.

Jste za to rád nebo byste raději zůstal v Edenu?
Pro fanouška chceme něco lepšího než nám umožňují podmínky v Edenu, já zas nechci číst v novinách, že hrajeme finále v garáži (úsměv). Ale třeba loni jsme tam vyhráli mistra, zatímco ti co mají pěkné stadiony, třeba vypadnou už v prvním kole nebo se do play-off ani nedostanou. Nebo někdo bude hrát příští rok dokonce první ligu, ale nechci tím říci nic špatného, stát se to může každému. Pokud je tu takový stadion a my máme tu možnost a náš prezident je tomu nakloněn, rádi se dohodneme. Dnes tam právě jedu s Láďou Blažkem (v pondělí odpoledne - pozn.aut.) Chci se tam podívat, jak bude vše vypadat, co se týče kabin a co se tam musí připravit. Zajímavé určitě je, že budeme hrát na velkém hřišti. Četl jsem od Zlína, že jim na to jejich bránění vyhovuje malé hřiště, tak je trošku uklidním, že budeme hrát na 60 x 30 (úsměv). Přibližně to bude stejné hřiště jako je na Spartě. Myslím, že nám to vyhovuje, hráli jsme tam dobře. Chtěli bychom samozřejmě asi spíš menší hřiště, ale s tím by byl problém, takže budeme hrát na velkém. Domluvil jsem se na tom s klukama. Myslím si, že náš fanoušek si to zaslouží, hlavně ti nejvěrnější, takže budeme jednat, jak budou drahé lístky. Samozřejmě chceme, aby pro náš fanklub byly co nejlevnější. Lístky budou určitě levnější než tady na Slavii, pro fanklub jsme se už dohodli, že budou stát padesát korun.

Nemáte strach, že to bude trochu zásah do mužstva a bude to znamenat nežádoucí rozptýlení ze soustředění?
Myslím, že kluci jsou profíci a co si můžou víc přát než hrát v nejlepší hale v Evropě.

Na naše stránky přišla po postupu do finále přes Spartu od fanoušků spousta vzkazů hráčům, které měly jedno společné: hrdost na celý tým, Slavii. Cítíte to podobně?
Samozřejmě jsem rád, máme celou kabinu vylepenou vzkazy od fanoušků, že nám věřili. Musím říct, že to bylo už ze zápasů se Znojmem, věřili nám a i teď se Spartou. Opravdu pro ty hráče je to skvělé. Hodně nás to těší hlavně z té pozice, že na druhou stranu nás novináři a veřejnost hodně zatracovali. A především mám radost z toho, že i bez Málka jsme ve finále.

Když jste včera vycházel z holešovické arény, tak vás nadšený dav fanoušků div samou radostí neumačkal. Je to přesně moment, kdy jste si řekl – právě pro tohle ten hokej dělám a proto trávím tolik času na zimáku?
Proč to dělám? Dělám to proto, že mě to baví a celý život jsem do hokeje zatažený. A dělám to také proto, že chci vyhrávat. Samozřejmě z porážek se člověk učí, hokej takový je. A já si myslím, že porážka je nutnost, není možné pořád jen vyhrávat. Člověk se musí ponaučit z porážek, ale i z vyhraných zápasů. Samozřejmě hokej hrajeme pro fanoušky na Slavii, co si budeme povídat, je to mladý klub, deset – jedenáct let v nejvyšší soutěži a za poslední čtyři roky se Slavia vyhoupla mezi tři nejlepší kluby v extralize. Veřejnost vnímala Slavii hlavně jako fotbal, trochu mění zažité zvyky, když se řekne Slavia.

Prohrát se může, ale se zdviženou hlavou

Do spojení se teď po fantastickém obratu v semifinále dávají výrazy – Slavia a velké srdce bojovníků. Sedí podle vás taková charakteristika mužstva?
Ano, ten hokej máme postavený na něčem jiném než je technika. Všichni mi pořád říkají, že já jsem byl technický hráč, ale mě zkrátka dnes zajímá moderní hokej a jestli je postaven na technických hráčích? Hra je dnes prostě jiná. Já se nebudu zabývat tím, jaký byl hokej před patnácti lety, to nejde. Máme hru postavenou na srdci, bojovnosti a jsou zase jiná mužstva, kterým vyhovuje technika a hrají jiný hokej. My hrajeme náš hokej, který nám vyhovuje. Myslím si, že je to moderní hokej, který bolí a jde nadoraz. Náš fanoušek, který chodí na hokej pravidelně a sleduje to, může být tak z 90 procent zápasů, které jsme mu nabídli, spokojen. I když prohrajeme, tak vidí bojovnost a to je pro mě nejdůležitější. Prohrát se může, ale se zdviženou hlavou. Pro nás letos byl ten začátek hodně špatný, nezvládli jsme jej a jsem rád, že se to vyvinulo tak, jak to nyní je. V 7.kole jsme byli předposlední a nebylo to nic jednoduchého.

Nestojí ale takový styl hodně sil? Máte jich ještě dost na finále, přecejen Zlín měl delší odpočinek?
Samozřejmě Zlín je trošku odpočinutý, ale my už teď hokej jiný hrát nebudeme. Máme dost hráčů, využíváme jich co nejvíc, ale s tím, že na určité momenty zápasů jsou vytěžovaní ti zkušenější hráči. A naopak, ti mladí hráči zas podrží ostatní v jiných momentech. Řekl bych, že nám to docela vychází a daří se nám to skloubit. Samozřejmě, síly budou rozhodovat. Vidíte že kluci odehráli za měsíc čtrnáct zápasů, což je skoro obden zápas a nemyslím si, že by nám včera docházely síly. Hráli jsme velice dobře a naopak si myslím, že to mužstvo si teď hrozně věří. Určitě pomýšlíme na nejvyšší mety, na obhajobu. Zlín je pro mě obrovské překvapení, mají kvalitní tým. Fanoušek se má ještě na co těšit, uvidí dobré zápasy.

Je to sebevědomí třeba větší než loni, když šla Slavia ve finále na Pardubice, které byly po celou sezónu dominantní?
Tady nejde ani tak o sebevědomí, jde o to, jak to odehrát. Loni jsme s Pardubicemi neměli co ztratit a nemáme co ztratit ani se Zlínem, protože my jsme skončili po základní části pátí. Všichni nás už zatracovali, že vypadneme se Znojmem, pak se Spartou. Myslím si, že jsme se opravdu vyhrabali a vylezli z kanálu. Prohrávali jsme 2:3 se Znojmem, 1:3 se Spartou a je vidět, že pokud jsme v takové situaci, tak se z ní kluci nepokakají a naopak si myslím, že ty sedmé zápasy hrát umíme. A o tom to je, ta cesta až nahoru je vždycky hodně těžká. Jdeme do kopce, který je hodně strmý.

V sérii se Spartou jste se podle všeho na nikoho speciálně nezaměřovali. Zlín táhne především trojice Hamrlík – Leška – Balaštík, plánujete nějakou taktiku proti nim?
To ještě uvidíme, asi něco plánovat budeme. Teď se podíváme na nějaké jejich zápasy, protože jsem se tím dosud nezabýval. Hrálo se ve stejný den, takže v tom byla trochu nevýhoda, nebyla možnost se na ně kouknout. Vytáhneme si kazety, které máme k dispozici a budeme se tím dva dny zabývat.

Je první pětka jejich největší zbraní?
Oni mají silné mužstvo, dokázali postoupit do finále. Není tedy možné, že by to hráli na čtyři lidi celou sezónu, to nejde. Mají dobrou obranu, výborný první útok a slušného brankáře. Já říkám, budou zas rozhodovat brankáři.

Naše liga dokazuje, že je hodně vyrovnaná

Co se dá očekávat od finále?
Celé play-off zatím bylo velmi vyrovnané. Když zůstanu u nás, velmi těsná byla série se Spartou, ale strašně vyrovnaná byla i série se Znojmem, rozhodoval sedmý zápas na penalty. My jsme letos sehráli se Znojmem jedenáct zápasů, z toho je pět vítězství Znojma a pět našich, na nájezdy jsme vyhráli ten jedenáctý. Naše liga právě dokazuje, že je hodně vyrovnaná a i mužstva, která se pohybují na 12.-13. příčce, tak zkrátka porazí prvního, druhého nebo třetího. A pořád v tom někdo hledá něco jiného. Buďme rádi, že překvapení jsou, vždyť i díky tomu je hokej krásný. Kdo by třeba řekl, že Plzeň vyřadí Pardubice? Právě tím se hokej stává zajímavější. Kdyby pořád postupoval do semifinále první až čtvrtý, tak by to nebylo asi tak zajímavé. Vždycky první vyhrál extraligu, letos to zase vyhraje někdo jiný, než kdo vyhrál základní část.

Je to i důkaz kvality české nejvyšší soutěže?
Nechci to nijak přeceňovat ani podceňovat, zkrátka procházíme generačním problémem, celý náš hokej. Vidíte, že třeba sestavit národní mužstvo z našich extraligových hráčů není nic jednoduchého. Jsou tu mladí kluci, šikovní. Ale bude to nějaký čas trvat, není to že se louskne a řekne se, to jsou hráči pro reprezentaci, musí to teprve dokázat. Uvidíme co z nich bude, výborní mladí kluci jsou po celé republice.

Když jsme u toho mládí, boj mezi Slavií a Zlínem bude probíhat na dvou frontách, své finále hrají i dorostenci. Stojíte na lavičce obou týmů, je to pro vás o to zajímavější?
Je pravda, že tady někdo nedávno řekl, že to vypadá, že budeme hrát dorostenecké finále se Zlínem. To jsme ještě prohrávali 2:3 se Spartou, bylo to docela zajímavé, představa dalšího finále se Zlínem. V letošní sezóně je pro nás mládež opravdu hodně prestižní, tak jako pro všechny kluby. Musím říct, že aby bylo áčko ve finále, dorost ve finále a 9.třída na mistrovství republiky, kde jsou nejlepší čtyři mužstva, to se tady ještě nestalo. Pro náš klub je velká pocta a důkaz toho, jak se to tady dělá. Je to práce celého klubu, vedení a trenérů. Je vidět, že se tady s mládeží dělá dobře a mluví za to výsledky. Samozřejmě je to podpořené A mužstvem a co si budeme povídat, vždycky se úspěch odvíjí od chlapů. Když jsou problémy u áčka, tak většinou děti nikoho moc nezajímají a když hraje naopak áčko dobře, tak se zajímají. Můžeme být rádi, jak to tady funguje a jsme na to hrdí.

Máte na starost i dorost, je to z toho pohledu pro vás náročnější?
Není, já si na střídačce u těch dětí docela odpočinu. Ale je to velký skok, z dorostu do vypjatých zápasů v extralize. Letos už bylo těch odkaučovaných zápasů v dorostu tolik, že se mi kolikrát stane, že píšu sestavu áčka a napíšu tam nějakýho dorostence. Opravdu jsem se tomu musel smát. I na té střídačce si to člověk někdy neuvědomí, protože sleduje hokej a je do toho zatažený, že se někdy i pletu a řeknu hráčům jinak. Třeba chci zavolat na Frantu Kučeru a zařvu na něj Koláči (přezdívka Pavla Kolaříka - pozn.aut.) Občas je to pěkný bordel (úsměv).

Povinnosti máte ještě u národního týmu jako asistent trenéra, příprava na MS už začala. Stíháte při tom všem ještě komunikovat se Slavomírem Lenerem? Nebo se soustředíte jen na Slavii?
Určitě jsme v kontaktu. Dneska jsem si třeba přečetl v novinách, že asi Los Angeles neudělá play-off, přehled nějaký mám. Teď se ale snažím jít se Slavií co nejdál. Jen doufám, že s nároďákem to dopadne dobře a letos uděláme medaili.

Syrové maso musí být

Finále začíná ve středu, kdy se do Zlína chystáte?
Jedeme už zítra po tréninku. Já vůbec nejsem pro to jezdit den před zápasem. My jezdíme všude až v den zápasu, jeli jsme i na rozhodující sedmý zápas do Znojma v den zápasu, protože kluci to chtěli. Teď už jsem ovšem rozhodl jinak, kluci si potřebují odpočinout. Jsou unavení a my musíme být na zápasy dobře připravení. Zas tam dají do toho všechno a budeme chtít ty zápasy zvládnout. Tím, že zítra pocestujeme, tak i v den zápasu si tam budou moct lehnout a natáhnout se, odpočinou si trošku před zápasem. Spíme tam někde za městem, v klidu, v lese. Někde na golfu (úsměv).

Poslední dny vás trápila viróza a horečka. Už je to v pořádku?
Byl jsem dneska u doktora, konečně jsem se tam po třech dnech dostal. Doufám, že jsem to nepřechodil, nebylo mi dobře, ale to asi jako občas každému z nás. Určitě nejsem žádný hypochondr (úsměv), že když mě zabolí trochu v krku nebo zakašlu, tak hned poběžím k doktorovi. Už jsem tam ale musel dojít, protože tři nebo čtyři dny mi nebylo dobře, takže jsem dostal antibiotika a léky na tlak (úsměv).

Vaše manželka je známá svým kuchařským uměním, chystá už něco na finále?
Necháme se překvapit, ani nevím. Táta jezdí na zápasy, takže jsme seděli do jedné hodiny a povídali si, ale co budeme péct, jsme se nebavili. Je pravda, že kluci si vybrali perníček na poslední sedmý zápas ve Znojmě a včera na Spartu toho bylo "napečíno" ještě víc, to udělala tři druhy. Co bude péct na finále, to má být překvapení, ale prý to ještě tady nebylo.

A co využití firmy Sup a synové? Včera se v kabině podávala teplá sekaná…
Tak to musí být, syrové maso je už na zítra objednané. S topinkami a samozřejmě nějakými sladkostmi. Syrové maso už jsme měli i se Znojmem, poslední dva zápasy. Zatím to jde, takže jedeme na syrové (úsměv). Ale doufám, že jednou to budeme jíst tak, že si to aspoň trochu opečeme (úsměv).