Na stopadesát dětí prošlo letní Hokejovou školu Vladimíra Růžičky

Již pátým rokem, tradičně druhý a třetí týden v červenci, probíhá na zimním stadionu v Edenu letní Hokejová škola Vladimíra Růžičky. Vladimír Růžička - druhý nejlepší střelec naší hokejové historie a kapitán olympijských vítězů z roku 1998, propůjčil této letní hokejové škole nejen své jméno, ale každoročně jí věnuje i spoustu času. Jak taková letní Hokejová škola vlastně vypadá?

Do Edenu počátkem prázdnin tradičně míří desítky dětí ve věku žákovských kategorií, a to doslova ze všech koutů republiky. Letos jich v prvním turnusu bylo necelých čtyřicet, v druhém, který v Edenu probíhá právě nyní, pak sto pět. "Co družstvo, to kolem dvaceti dětí," dodává Vladimír Růžička. "Snažím se být s klukama na ledě co nejvíce, ale je to docela náročné," říká s tím, že absolvovat celou přípravu s dětmi nelze. "Minulý týden jsem byl sice na ledě s oběma skupinami, tento týden tu ale máme pět skupin a každá z nich chodí dvakrát denně na led. Kdybych měl opravdu absolvovat všechno, tak to je deset hodin na ledě a to se nedá vydržet."

Vladimír Růžička na to samozřejmě není sám. Pomáhá mu celý realizační tým v čele s Danou Soldánovou a Jiřím Kalousem. V týmu mimo jiné pracují i asistenti a vedoucí, kteří se o děti starají jak na ledě, tak i mimo něj. O to více času pak Vladimíru Růžičkovi zbývá na práci s dětmi. "Snažím se," říká a během rozhovoru si zavazuje brusli, aby stihl další odpolední trénink omladiny. "Sem tam si vystřelím na brankáře, ukážu nebo vysvětlím, když se mi něco nezdá. V podstatě na to jen dohlížím."

Zájem o letní hokejovou školu je značný, a to i díky internetovým stránkám, na nichž jsou veškeré informace každému volně k dispozici (www.puk.cz). Podle Vladimíra Růžičky se mnozí z těch, kteří už letní hokejovou školu jednou absolvovali, po roce zase vrací, a nejen to, přivedou s sebou i kamarády. "Pět let to provozujeme a všichni jsou s tím zatím spokojeni," říká mistr světa z roku 1985 a dodává, že podmínky ze strany organizátorů de facto žádné neexistují. Přesto je dobrým zvykem, že ti, co se do školy hlásí, umí bruslit a mají chuť hrát hokej. "To je možná tak trochu podmínka a je dobré, že sem jezdí děti, které umějí bruslit. My tady děti učíme hokej, ne bruslení."

Kompletní týdenní program zahrnuje dvakrát denně skupinový či dělený trénink na ledě a dvakrát denně trénink i mimo led. Děti se tak věnují nejen vedení kotouče či střelbě, ale také silové průpravě, strečinku či aerobiku. Cílem týdenního pobytu je tak předat dětem co nejvíce zkušeností a co nejvíce je naučit, nikoliv tedy hledat talenty. Proto je součástí kurzu i psychologická průprava. "Učíme děti hrát hokej a snažíme se jim vysvětlit, jak vylepšit techniku bruslení," dodává Vladimír Růžička.

A mladí jej rozhodně poslouchají. Přitom mnozí z nich Vladimíra Růžičku coby excelentního hokejistu neznají a ani znát nemohou. Když před třemi lety s hokejem coby hráč končil, byly mnohým z nich pouhé tři čtyři roky. "Samozřejmě, oni mě třeba neznají, ale rodiče o mně něco vědí a proto je sem i dávají. Jsou tu ale i kluci starší, ročník 1989, ti si už leccos pamatují," říká Růžička a dodává, že důležité je vždycky rozhodnutí rodičů, kteří děti na letní hokejovou školu přihlašují. "Ti ty kluky do těch škol dávají, ti nějakou představu o tom, jak by ta škola měla vypadat, kdo by ji měl vést, mají. Takovýchto škol v republice funguje mnoho a my jsme rádi, že se těm dětem u nás líbí a že se sem zase po roce rády vracejí," dodává hokejová legenda a vyjíždí předávat své zkušenosti dětem.

Fotografie

Foto: © Michael Mareš

Hemžení na ledě

Porada u mantinelu

Mladí hokejisté sledují za účasti Vladimíra Růžičky pokyny

Láďa sleduje přípravu

Hokejová škola v Edenu