Slávistický mistr David Hruška ukončil kariéru
Poslední tři sezóny hrál ve svém mateřském týmu v Sokolově, jeho hráčská kariéra je však neodmyslitelně spojena se Slavií. Útočník David Hruška, který během svých devíti sezón v dresu sešívaného dresu pomohl k oběma mistrovským titulům, ukončil minulý čtvrtek svoji profesionální hokejovou kariéru.
Mohlo to být po letech znovu pikantní setkání. V právě uplynulé sezóně pomohl David Hruška svému rodnému Sokolovu k postupu do Chance ligy, a kdyby se byl býval rozhodl v kariéře pokračovat, zahrál by si v příští sezóně i proti sešívaným.
Dvaačtyřicetiletý útočník se však po historickém úspěchu svého mateřského klubu rozhodl pověsit brusle na hřebík. Po více než tisícovce odehraných zápasech na různých úrovních tuzemských soutěží, včetně 859 duelů v extralize.
Jeho kariéra se přitom už velmi brzy rozvíjela směrem do zámoří. V 17 letech se vypravil do kanadské juniorské ligy WHL, kde v dresu Red Deer Rebels odehrál 28 zápasů se ziskem 28 bodů. Ještě před koncem sezóny se ale vrátil do Vsetína, který byl právě na cestě za titulem.
Na Valašsku strávil další dvě sezóny – pokaždé je zakončil jako extraligový mistr. A to i přesto, že v létě 1997 o něj měla Slavia eminentní zájem. Ze Vsetína ho ale nezískala.
V dresu tehdejšího extraligového hegemona však mladý střelec neměl takovou roli, jak by si přál. Nešlo se tak divit, že přelom tisíciletí už trávil v Karlových Varech. Za Becherovku hrál totiž pravidelně a začal ukazovat svůj čich na branky. Před sezónou 2001/02 přestoupil do Litvínova, v němž dal v 19 utkáních 14 gólů.
Po obvinění z neprokázaného prohřešku uvažoval chvíli o konci kariéry, nakonec si to ale rozmyslel. Z Litvínova odešel do Havířova, kde ve 23 střetnutích nastřílel 17 gólů. Ročník obratů nakonec završil na zkoušce ve švýcarském Klotenu, přesto s 31 góly vyhrál střeleckou korunu. Kromě toho získal i cenu pro nejslušnějšího hráče extraligy.
V létě 2002 se konečně upsal Slavii a začalo tak nejpovedenější období jeho kariéry. Červenobílé si vybral z několika důvodů, především však proto, že v Edenu se tehdy stavěly základy pro silné mužstvo pod vedením charismatického trenéra Vladimíra Růžičky.
V první sezóně dal ve 37 utkáních 13 branek, v 15 duelech play off pak skóroval jen dvakrát, mezi sešívanými se ale hned zabydlel a pomohl k mistrovskému titulu. Připomeňme přitom, že ve vyřazovacích bojích nastupoval se zlomenou rukou.
V následujících ročnících už své kanonýrské vlohy ukazoval v plné parádě. Ve formaci s Josefem Beránkem a Michalem Supem vytvořili jeden z nejnebezpečnějších útoků v extralize.
V letech 2004, 2006 a 2009 pomohl ke třem stříbrům, v roce 2008 dal během druhé cesty za slávistickým zlatem v 19 utkáních šest branek a celkem zaznamenal 16 bodů. Dařilo se mu i individuálně – několikrát si zahrál za národní tým a v sezóně 2008/09 se podruhé stal nejlepším střelcem.
Už v ročníku 2009/10 nastoupil do 10 zápasů za Chomutov, v dalším ročníku pak střídal Severočechy s Karlovými Vary. Nakonec na sezónu 2011/12 do Chomutova přestoupil a Pirátům pomohl 55 body v 52 utkáních k postupu do extraligy.
Do Slavie se ještě jednou vrátil – během sezóny 2015/16 ho do Prahy uvolnili z Chomutova – a ve starém působišti odehrál 41 duelů. Nasbíral v nich 28 bodů, dalších osm pak přidal v neúspěšné baráži.
Vyjma krátké zastávky v Rakousku strávil zbytek svých hokejových dnů v Sokolovu a jako klíčový hráč mu pomohl k postupu z třetí ligy.
I tak zůstávají největšími úspěchy Davida Hrušky dva mistrovské tituly ve Slavii a nespočet dalších individuálních úspěchů v dresu sešívaných.
Díky, Davide, a přejeme hodně štěstí do další životní etapy!
