S Berym je těžké vyhrát slovní výměnu, směje se Kočí

Slávističtí fanoušci si Fabiena Kočího dobře pamatují ze série s Jihlavou v posledním play-off. Když se na ledě jiskřilo, byl u toho často právě jedenadvacetiletý obránce. „Snažil jsem se jít trochu pod kůži a nedat to slávistům zadarmo. Hodně jsme se hecovali hlavně s Matějem Beranem,” vzpomíná v rozhovoru.

Fabiene, můžeš přiblížit, proč sis vybral právě Slavii?
Byl jsem se Slavií v kontaktu už delší dobu a intuice mi napověděla, že by to mohlo být ono. Oproti ostatním klubům jsem cítil, že tady byli od prvního dne. Už loni o mě měli zájem a letos též, tak jsem si řekl, že do toho půjdu. Navíc se mi líbil ten závěr sezony.

Paradoxně jsi ale v tu dobu stál na straně týmu, který v předkole skvělou slávistickou šňůru ukončil. Jak na ty zápasy vzpomínáš?
Bylo to celkem dost vyhrocené. První zápas byl vyrovnaný, druhý Slavii moc nevyšel a třetí byl zas vyrovnaný. Hodně se to strhlo u toho faulu Knoťase, to jsem byl zrovna na ledě a bylo to docela vzrůšo. Každopádně Slavia byla nepříjemný soupeř a doufám, že budeme letos taky.

Zůstaňme ještě u té série. Když byla v té sérii nějaká strkanice na ledě, tak ty jsi u ní většinou nechyběl…
Jo, pamatuju si, že s Matějem Beranem jsme se hodně hecovali. Ale s Berym je těžké vyhrát argument nebo slovní výměnu. Snažil jsem se jít trochu pod kůži a nedat to slávistům zadarmo, ale bylo to z obou stran.

Kromě toho jsi ale dal Slavii ve druhém zápase i gól…
Padlo to tam nějak haluzem (směje se). Pamatuju si, že jsem střílel od modré, byla tam dobrá clona a prošlo to asi přes čtyři hráče.

Série se Slavií vás nakonec nastartovala k povedenému play-off. Jak ho takhle s odstupem času hodnotíš?
My jsme měli špatný závěr základní části, dost proher, tak jsme byli zvědaví, jak to půjde se Slavií. A ta série nás nakonec nastartovala. S Porubou jsme neměli co ztratit, ale byli jsme rozehranější než oni, byli jsme jak se říká ve vlaku, oni ztratili první zápas a už se nechytli. Nebyli na tom herně tak dobře jako v základní části, kdy měli samé výhry. Se Vsetínem to pak byly hodně vyrovnané zápasy, ale měli kvalitnější kádr, což se ukázalo, když se dostali až do baráže.

Jak se ti hrálo proti Slavii v posledních letech?
V Edenu se většinou hraje všem blbě, ale já musím říct, že mně se tady naopak vždycky hrálo dobře, takže pohoda. Se Slavií to byly vždycky těsné zápasy, až na ten playoffový, to jsem snad nikdy nevyhrál takovým rozdílem.

Co od tebe můžou fanoušci čekat?
Jsem takovej malej, mrštnej (usmívá se). Mám dobrou střelu, rozehrávku a jsem spíš do útoku, v obraně mám trochu mezery. Vím, na čem pracovat, ale už se to taky zlepšilo za poslední dva roky, kdy hraju stabilně první ligu.

V Jihlavě jsi hrál dokonce pár zápasů i v útoku, jak se to stalo?
Já jsem měl takový propad výkonnosti a pak jsem měli v týmu nějaké zraněné hráče, a tím, jak jsem kreativnější bek, tak se dá říct, že jsem byl jeden z mála, co by to tam mohl nějak odehrát. Tak mě tam zkusili, já jsem se snažil hlavně bruslit, nic nevymýšlet a trochu to řezat. Zahrál jsem dobře jeden zápas v Přerově, pak druhý a pak už trenéři věděli, že mě tam můžou dát. Já jsem jim říkal, že s tím nemám problém, že tam klidně půjdu, když to pomůže týmu.

Ty jsi z hokejové rodiny, brácha Matteo hraje v kanadské WHL…
Jemu se teď daří, byl i na dvacítkách na mistrovství světa. Hodně se navzájem podporujeme, máme spolu super vztah. Držím mu palce a přeju mu to.

Co očekáváš od života v Praze?
Bude to asi něco jiného než v Jihlavě. Tam přeci jen tolik možností nebylo, většinou jsem byl na bytě nebo jsme někde byli s klukama, tady je přes den víc co dělat, takže se na to velice těším.

View this post on Instagram

A post shared by HC Slavia Praha (@hcslavia)