Tomica: Když jsou vidět hvězdy, je vidět i celý tým

Nejsou tolik na očích hokejové veřejnosti jako osobnosti typu Beránka, Kadlece, Supa či Kučery. Přesto mají v mužstvu své pevné místo a jsou platnými hráči na ledě. Řeč je o tzv. "nosičích vody", kteří mají v popisu práce co nejvíce znepříjemňovat soupeři život. V play-off platí dvojnásob, že se souborem individualit se moc daleko nedojde. Slova tým a parta padnou na Slavii jak ušitá. Pozorný divák si tak postupně všímá i výkonů mladých borců jako je třeba obránce David Pojkar či útočník Marek Tomica. Finálová výprava do Zlína by se bez nich neobešla.

Marek Tomica: Fyzický styl hokeje, to je moje

Třiadvacetiletý rodák z Vysočiny prošel ve Slavii už juniorskými výběry. Extraligu poprvé okusil před pěti lety a nikde jinde než za Slavii nehrál. Jeho místo na ledě je na levém křídlo, což v českém hokeji znamená především hru dozadu. Typické bránicí “levaso”. “Určitě mi to nevadí, já jsem tu od toho, abych bránil a dohrával souboje. Samozřejmě góla si chce dát každý, i já to chci,“ říká. To, že žije ve stínu hvězd jakými jsou letos třeba Beránek a Sup, mu vůbec nevadí. Naopak si to spíš pochvaluje. “Určitě jsou vidět hlavně oni, letos mají skvělou formu. Ale já myslím, že když jsou vidět oni, tak je vidět celý tým.“ Ve Slavii panuje už několik skvělá pohoda v týmu, takovou partu by jí mohl kdekdo závidět. Žádné dělení na staré a mladé. Při hecování a dělání srandiček se na to nehledí, k dobré náladě přispívají všichni. “Určitě jim to nevadí, taky si z nich uděláme srandu jako si oni dělají z nás. Takže v tom je to supr, samozřejmě to musí mít své meze,“ tvrdí jeden z těch mladších hráčů v týmu.

Nepatří k vyhlášeným střelcům, během prvních čtyř sezón dal rovných deset branek. Letos přidal v základní části tři, k tomu však spoustu šancí. Mnohokrát se jen chytil za hlavu, když neproměnil samostatný nájezd nebo čistou “gólovku“. Pozitivní ale je, že se do nich dokáže dostat. A třeba se z něj stane jednou kanonýr jako z Michala Supa, který je také hokejovou profesí levé křídlo. První vlaštovkou by mohlo být už letošní play-off, Marek Tomica už v něm dal tři góly. “Ale mohli tam být ještě tak dva nebo tři navíc. Je to o štěstí, dvakrát se to tam ode mě, dá se říct, odrazilo. Snažím se chodit do brány,“ komentuje svůj ofenzivní příspěvek.

Daleko víc je však stále vidět při bránění či napadání soupeře. Spoustu práce odvede při oslabení, v šestém zápase proti Spartě dokonce roztleskal celý Eden. Fyzický styl hokeje, náročný forčeking, to je jeho. “Záleží vždycky, jak se člověk cítí. Někdy by toho mohl nalítat kilometry a druhý den je úplně v pohodě. A někdy se zas dostane míň na led a je pak unaven. Mě to nijak nevadí, hraji tak a budu to hrát dál, jinak to ani neumím,“ usmíval se útočník přezdívaný “Tomba“. Má něco kolem 180 cm, nepatří tedy k nejurostlejším hráčům a zdaleka nepřipomíná hned na první pohled ranaře. Přesto v soubojích rozdá spoustu ran, ale dovede je i přijmout. “Nějaké kilo navíc bych asi potřeboval (smích). Ale já už jsme stejně hrál v juniorech, chodím do toho naplno. Měnit se už asi nebudu.“

Ve Zlíně čeká slávisty “horká“ půda. Na stadionu Luďka Čajky nevyhráli v normální hrací době už šest let. Letošní vzájemné zápasy přinesly zajímavou shodu – všechny došly do prodloužení. V tom druhém ve Zlíně se Slavii díky gólu Patrika Martince povedlo vyhrát. Zlín jí to pak v Edenu oplatil, zbylé dvě utkání skončila remízou. Co by mohlo na Medvědy ve finále platit? “Oni hrají doma hodně nátlakově, prvních deset – patnáct minut po ledě lítají. Tam když se dostane tým pod tlak, tak se z toho hodně špatně dostává. Musíme dobře bránit, dohrávat je a nenechat Zlín hrát. Určitě je diváci budou hnát dopředu. Chce to chytnout začátek a uvidíme, s čím přijdou oni. A hlavně, hrají dobře přesilovky, kterých mají doma vždycky spoustu.“ Detailnější rozbor hry finálového protivníka a stanovení taktiky teprve slávisty čeká. Vladimír Růžička něco se svými kolegy určitě vymyslí. “Zatím jsme nic neprobírali. Asi to přijde dnes večer (v úterý – pozn.aut.) nebo až před zápasem.“

David Pojkar: Důvěra je dobrá věc

Debutoval v extralize stejně jako Marek Tomica už před pěti lety. Dva roky odehrál za Slavii vždy kolem třiceti utkání, loni ale jen tři, když většinu sezóny hrál za prvoligový Beroun. Cesta za titulem tak sledoval jen zpovzdálí. To letos si postup do finále vychutnal naplno, patří k největším překvapením v sestavě. “Pro mě je to skvělý pocit, poprvé v životě budu hrát finále. V šatně je taky nálada skvělá, všichni se na to už těšíme.“ Vladimíru Růžičkovi se vyplatila důvěra, kterou mladému obránci projevil. Na začátku spíš v defenzívě vypomáhal, Slavii chyběl dlouhodobě zraněný Kučera a ještě se čekalo na návrat Kadlece z Floridy. Postupem času si vydobyl pevné místo v sestavě, v play-off se tak třeba zkušený bek Jiří Kuntoš nedostane ani na lavičku. “Já jsem to ani nečekal, že tady budu vůbec hrát. Nevěděl jsem, co mám tak od sezóny očekávat. Důvěra je dobrá věc, kor od Láďi Růžičky, a člověka to hodně povzbudí.“ V play-off nastupuje už pravidelně v první obranné dvojici vedle Petra Kadlec. “To je obránce, se kterým by hrál asi každý dobře. Je to i dobré na sebevědomí,“ pochvaluje si.

Na ledě platí David Pojkar především za nepříjemného obránce, takového hlídače hvězd soupeře. Tvrdá a nesmlouvavá hra mu vyhovuje. “Je to tak, od toho tady jsem,“ říká. Občas si také neodpustí směrem k soupeři prohodit nějaké to slůvko, snaží se provokovat a vyvést protihráče ze soustředění se na zápas. “Takový je život. Hecování určitě probíhá, také už mě na to upozorňují rozhodčí, abych to nedělal,“ přiznává se šibalským úsměvem. Ve čtvrtfinále se Znojmem znepříjemňoval život především Uramovi, proti Spartě třeba Markovi. Teď už má vyhlédnuté opory HC Hamé – produktivní duo Leška, Balaštík. “Bude to to samé. Já myslím, že na ně platí také tvrdá hra,“ plánuje. Hlavně si však chce dávat pozor na jejich přednosti. “Jsou šikovní na puku, ve hře jeden na jednoho. Na to si musíme dát pozor, když tohle ubráníme, tak v tom nebude problém.“ Nejen on se bude také chtít vyvarovat zbytečným trestům, přesilovky patří k velkým zbraním Medvědů. ”Pojedeme do Zlína s tím, abychom hráli spíš dozadu a hlavně disciplinovaně.“

Foto: 2x Martin Prokop a 2x Jiří Beneš