Marek Tomica: Pepík Stümpel je prostě pan hráč

P r a h a - Šachovou partii připomínalo nedělní utkání Slavie s Jihlavou. V Sazka Aréně se totiž hrál urputný hokej s minimem šancí na obou stranách. Slávisté na dobře bránícího soupeře z Vysočiny dlouho nemohli najít recept. Poprvé se trefili až v přesilovce číslo šest. Žabkova teč Vlasákovy střely poprvé v zápase pohnula ukazatelem skóre. Jinak až do oné šestačtyřicáté minuty se oboustranně hrálo na jistotu. Slavia oproti minulému zápasu provedla dvě změny v sestavě. Pálffyho "hostování" ve slovenské Skalici spolu s návratem Marka Tomici po zranění se promítlo do složení Stümpelova útoku. Na levé křídlo se postavil právě uzdravený Marek Tomica.

Jak se Marku po utkání cítíš?
Zcela utahaně.

Byla ta pauza znát? Vlastně od derby se Spartou jsi nehrál.
On to byl měsíc, z toho vlastně šestnáct dní jsem nic nedělal, znát to bylo. První dvě třetiny jsem se tam docela vařil, až tu třetí jsem to trošičku rozjezdil.

Co jste říkali tomu jihlavskému nástupu, v podstatě prvních deset minut zápasu vás přetlačovali, hrálo se víceméně na vaší polovině. Co bylo příčinou, že ze začátku zápasu měli hráči z Vysočiny herně navrch?
Byli asi hodně čerství, nahazovali a hodně bruslili, z toho to plynulo. Pak asi, že jsme pár puků nevyndali ze třetiny a proto se to tam zamklo. To je fáze zápasu, která se ale občas stává. Neměla by se sice stávat, ale v hokeji je to normální. My jsme se právě na to speciálně připravovali, ale tu první třetinu oni hráli opravdu výborně.

Ostatně, bezbrankový výsledek soupeř udržel po většinu zápasu, hrál s vámi dlouho vyrovnanou partii, v podstatě až do šestačtyřicáté minuty...
Druhá třetina ale byla z našeho pohledu už lepší, srovnali jsme hru a šli jsme do toho. Pak nám začaly jít i přesilovky. Bruslit umí každý tým, oni mají také šikovné hráče, vyhecují se, a tím pádem s námi hrají vyrovnanou partii. Nemůžeme o nich říct, že by to byli nějací "nazdárkové". Prostě je to mančaft jako každý jiný a my jsme se s tím museli porvat. To, že jsme dvě třetiny nedokázali dát gól, to je vedlejší, ale pak se to nakonec zvrátilo.

Čím si vysvětluješ, že teprve až při šesté početní výhodě se vám podařilo prolomit přesilovkové prokletí a skórovat?
Střely i akce pohledné tam byly, bylo jen otázkou, kdy to tam padne. Už předtím měl například Petr Kadlec šanci, v druhé třetině také nějaké ty šance byly, nakonec to tam padlo.

Ty jsi se do hry zapojil, jak ostatně trenéři dopředu avizovali, po boku Jozefa Stümpela. Jak se ti hrálo s takovou hvězdou?
Výborně, podrží puk, nahraje, zklidní tu hru, i Tomáš Vlasák hraje perfektně, vlastně dal gól do prázdné brány. Pepík Stümpel je prostě pan hráč.

I ty sám jsi se ale v osmapadesáté minutě ocitl ve vyložené šanci, právě po přihrávce Jozefa Stümpela. Jak moc tě její neproměnění mrzí, obzvlášť když takových šancí během zápasu moc nebylo?
Určitě to mrzí, bylo to trestuhodně zahozené. Nevím, co bych k tomu více řekl.

Do statistiky zápasu ses tak zapsal pouze svým vyloučením...
Určitě jsem ho nechtěl trefit tak, aby tam zůstal ležet. To nebyl úmysl, hlavně kdyby stál zády k mantinelu, tak do toho souboje nepůjdu. On byl ale bokem, dohrál jsem to, problém byl v tom, že on to nečekal. Nevím, rozhodčí mě vyloučil, asi to faul byl.

Zranění, kvůli kterému jsi měsíc stál, už je v pořádku?
Bylo to dobré. Zahojilo se to parádně, snad už to bude dobré.

Lukáš Hronek: Chytit ty dva góly a bylo by to super

Dukla Jihlava přijela do Sazka Areny s vizitkou posledního celku tabulky, proti Slavii ale na led s roztřesenými kolenami rozhodně nenastoupila a bojovala statečně. "Pro nás je to zápas jako každý jiný, možná pro mě je to trošku prestižnější. My potřebujeme hrát proti každému tak jako dneska a hlavně doufám, že začneme dávat góly," říkal po utkání Lukáš Hronek, který je v Dukle na hostování do konce sezóny právě ze Slavie. Nováčka z Vysočiny trápí dlouhá série porážek, která se po utkání se Slavií dostala už na číslo sedm. I proto byly karty pro nedělní duel jasně rozdány. "Určitě jsme sem jeli, že nemáme co ztratit a Slavia je favorit. S bodem bychom byli asi spokojení. Ale nedáváme góly, ani nemáme potřebné štěstíčko," hodnotil snahu svého týmu.

Chytal i v prvním letošním vzájemném zápase, tehdy dopadl pro Duklu podstatně lépe. Na Horáckém stadionu vyhrála 6:2, což je ale zatím také poslední úspěch mužstva v extralize. "Trenéři řekli, že půjdu do brány, nezkoumám, jestli to bylo záměrně nebo ne," reagoval na dotaz ohledně důvěry trenérů pro zápasy se Slavií. V prvním utkání podal výborný výkon a nebyl asi důvod ho znovu nepostavit, navíc své nedávné spoluhráče dobře zná. "Určitě jsem chytal rád, ale že bych věděl dlouho dopředu, že budu chytat, tak to ne." V jihlavským brankovišti se zatím poměrně pravidelně střídá s Jaroslavem Suchanem. K větší spokojenosti mu chybí jen lepší výsledky celého týmu, jinak si na angažmá na Vysočině nemůže stěžovat.

V utkání se Slavií se občas ocitl v ostré palbě, při nepříjemných závarech mu pomáhala i znalost soupeře. "Slavia to hraje podobně jako Zlín, kluci jdou hodně do brány a pro brankáře je to těžké. Tohle je styl Slavie a s tím jsem i počítal. Vím, že to tak hrajou a byl jsem na to připraven." Více než dvě třetiny odolával Lukáš Hronek všem slávistickým atakům, možná se dočká pochvaly i od svého otce, bývalého brankáře a jinak velkého kritika. "Doufám, že se podívat byl. Ale myslím, že tam nějaké chyby budou", usmál se při pomyšlení na jeho hodnocení. Pochytal třicet střel, ale na body to nestačilo. "Chytit ty dva góly a bylo by to super."

Ve 46.minutě ho poprvé překonal Boris Žabka, který si při přesilovce najel na Vlasákův pas a rozhodl tak defacto zápas. "Věděl jsem, že mám hráče u druhé tyčky, moje chyba, že jsem nepodíval, že tam najíždí i Boris," bral na sebe část viny. Dobře mu nebylo ani v závěru druhé třetiny, kdy ho překonal střelou od modré Kadlec, ale puk se odrazil od tyče ven. "Bylo to myslím tečované, odrazilo se to od tyčky a šlo to za mnou, Tomáš Vlasák se snažil dorážet. Pěkný závar," komentoval celou situaci. Už na ledě si byl jist, že to gól nebyl. "Já jsem se jen podíval, že to jde od tyčky a není gól, jen jsem se bál, abych si to tam nesrazil sám."

Foto © Michael Mareš