Aneta Tejralová jako malá hokejově vyrůstala na Slavii. Své první krůčky činila po boku svého bratra Petra Tejrala, který nyní hraje za juniorku sešívaných, a v průběhu svých mládežnických let hrála po boku stejně starých kluků. Před třemi roky přestoupila nyní teprve devatenáctiletá hokejistka do ruského Petrohradu, kde působí doteď. Mladá česká naděje je rovněž nedílnou součástí české reprezentace, s níž dokázala vybojovat postup zpět do elitní divize mistrovství světa. Hlavním hokejovým snem Tejralové ale nadále zůstává účast na olympiádě.

Aneta Tejralová (vpravo) hokejově vyrůstala na Slavii, kde v mládežnických kategoriích hrála se stejně starými kluky.

Jak byste popsala své hokejové začátky? Jak jste se dostala k hokeji?
Abych řekla pravdu, vzpomínám si na to už jen matně. Vím, že jsem se často chodívala dívat na bráchu a taťka byl trenér. Mně se líbilo bruslit, tak když jsem se to nějak lépe naučila, zkusila jsem přijít na trénink kluků ročníku 1996 na Slavii. A od té doby jsem u toho už zůstala. K hokeji jako takovému jsem se tedy dostala právě přes bráchu a tátu. Obecně jsme sportovní rodina, jednu chvíli jsem dělala tři sporty najednou...

Proč jste si nakonec vybrala právě hokej?
Hrála jsem ještě tenis a florbal, jenže tenis je individuální sport a florbal byl na mě dost měkkej. Mně se zkrátka líbilo, když jsem mohla někoho srazit. Navíc jsme hráli s bráchou od malička spolu, tak jsem k hokeji měla přece jenom blíž.

Nyní už devatenáctiletá česká hvězdička září v dresu ruského Petrohradu.

Jak vás brali ostatní kluci?
Brali mě dobře, neměli jsme mezi sebou žádné problémy. Chodila jsem s nimi i do školy, takže jsme se znali hodně dobře. Byli jsme pořád spolu a i jsem se cítila jako kluk. Na základní škole jsem se bavila mnohem víc s klukama než s holkama.

Jaký pak byl přechod mezi ženy a v čem se liší ženský hokej od toho mužského?
Nejprve jsem za holky hrála jenom zápasy. Největší rozdíl byl v rychlosti a ve věku. Když jsem přišla do kabiny holek, bylo tam plno dvacetiletých holek. Ze začátku jsem byla hodně zděšená, bála jsem se něco říct nebo udělat. Holky mi ale pomohly a velmi rychle jsem se rozkoukala.

O působení v Petrohradu a o reprezentaci

Bronz z mistrovství světa do osmnácti let považuje Aneta Tejralová za největší úspěch své dosavadní kariéry.

Poslední tři roky jste strávila v Rusku, jak se zrodil váš přestup?
Měla jsem známého ruského trenéra z Moskvy, a tak jsem se pořád ptala, jestli bych nemohla jít hrát do Ruska. Nakonec jsem dostala kontakt na trenéra týmu ze Sibiře a následně tento tým přijel i do Čech. Odehrála jsem za ně přátelák a byli se mnou spokojení. Byla jsem již rozhodnutá, že odjedu, pak mně ale na reprezentačním srazu řekla Alena Polenská, že odchází do nového týmu do Petrohradu. A nakonec mi tam i nabídli lepší podmínky, a tak jsem se rozhodla jít tam.

Počítám, že svého rozhodnuté nelitujete. Dá se hokejem v Rusku dobře uživit a je to jeden z hlavních rozdílů oproti hokeji v Česku?
Ano, nelituju toho. Vždycky mě Rusko lákalo více než Amerika. Uživit se tu dá opravdu dobře. Hokej u nás je podle mě horší a horší. Je to asi tím, že většina holek odchází hrát do zahraničí a naše liga už nemá takovou kvalitu.

Loni jste jako asistentka kapitánky pomohla české reprezentaci k návratu do elitní divize mistrovství světa, považujete to za svůj největší úspěch ve své dosavadní kariéře?
Zatím za svůj největší úspěch považuju bronz z mistrovství světa do 18 let. S A týmem pro mě bylo největším úspěchem být na MS elitní divize v Ottawě a Montrealu. Pochopitelně je pro mě ale každé MS ctí.

V devatenácti letech toho máte už za sebou opravdu hodně, co je váš hokejový cíl?
Jednoznačně olympiáda!

Jak slavím Vánoce?

Slavíte Vánoce v Česku, nebo v Rusku?
Letos slavím Vánoce u nás s rodinou. Byla jsem tu kvůli reprezentaci, tak tu už na Vánoce zůstávám. V Rusku ale končíme až 26.12. a prvním rokem, co jsem hrála v Petrohradu, jsem bohužel doma nebyla.

Takže u vás jde o klasické české Vánoce? Pečete cukroví?
Ano, přesně tak. Snažím se mamce pomáhat se vším. Zároveň se ale snažím si odpočinout a užívat si domova.

Jak u vás vypadá štědrovečerní večeře?
Ta je klasicky česká. Jíme kapra s bramborovým salátem, nechybí ale ani řízky.

Dodržujete nějaké vánoční zvyky?
Snažíme se je dělat všechny. Tak třeba se nikdo nezvedá od štědrovečerní večeře nebo krájíme jablíčka.

Jaká je vaše oblíbená vánoční pohádka a koleda?
Koledy mám ráda úplně všechny, z pohádek mám nejradši S čerty nejsou žerty.