834 zápasů za Slavii! Marek Tomica ukončil hráčskou kariéru a je novým kondičním trenérem

Útočník Marek Tomica nikdy netrhal bodové či střelecké rekordy, jeho doménou byly obětavost, bojovnost a oddanost pro tým. Za svoji hokejovou kariéru schytal spoustu ran, odměnou mu byly mimo jiné dva tituly se Slavií, zlato z MS juniorů nebo pozvánka do reprezentace. Po skončení uplynulé sezony se jeho hráčská kapitola uzavřela, v Edenu však zůstává a stal se kondičním trenérem A-týmu a asistentem u 4. třídy.

Marek Tomica začal svoji hokejovou pouť na Horáckém zimním stadionu v Jihlavě, kde prošel všemi mládežnickými kategoriemi až do svých osmnácti let. Další kapitola jeho hokejového příběhu se už ale psala v Edenu.

„Dostal jsem se na vysokou školu do Prahy. Pan Šindel, který nás měl na devatenáctkách, tehdy trénoval na Slavii juniory a já jsem se s ním domluvil, že mě vezme do týmu. Měl jsem výhodu, že už tu studoval můj starší brácha, ale i přesto to byl pro mě úplně jiný svět. Vypadl jsem z baráku a musel jsem se začít starat sám o sebe,” vzpomíná na svůj příchod do Vršovic.

„Když se mám teď ohlédnout za svojí kariérou ve Slavii, tak se mi jako první vybavují momenty, jak jsem do Edenu přišel ještě v juniorech. A pak první zápas za áčko, to bylo něco neskutečného.“

Tomica debutoval v A-týmu Slavie 28. prosince 1999 v domácím zápase proti Plzni. K jeho vítězné premiéře výrazně přispěl Roman Málek, který si při výhře 1:0 připsal 42 úspěšných zákroků.

Na první trefu v extralize si musel počkat až do nadcházející sezony, 15. září 2000 skóroval v derby proti Spartě. Přestože jen zmírnil porážku 1:4, premiérový gól se nezapomíná, obzvlášť když se vám ho povede vstřelit před vlastními fanoušky v Edenu.

Povedenou sezonu korunoval ziskem zlaté medaile na juniorském mistrovství světa, v létě 2001 byl pak draftován do NHL týmem Dallas Stars v 9. kole jako 285. hráč celkově.

Mistrovský titul z roku 2008, Marek Tomica nahoře druhý zprava vedle Josefa Beránka

To už měl pevnou pozici ve slávistickém áčku, kde se stal nedílnou součástí generace, která sbírala extraligové vavříny. Tomica má na svém kontě dva tituly, tři stříbrné a dvě bronzové medaile. V sezoně 2007/08 si za svoje výkony dokonce vysloužil pozvánku do seniorské reprezentace.

„Mistrovské tituly, to byla vždycky jízda! Jediné, co mě mrzí, že u toho ještě nebyly moje děti a nemohli to prožít se mnou,” ohlíží se za svými největšími úspěchy dnes čtyřicetiletý Tomica, zároveň je však nechce přeceňovat: „Z minulosti se nežije, soustředím se spíš na to, co je teď.”

I když je nyní znovu v Edenu, na pět let se stal jeho domovem Chomutov, kam zamířil po nevydařeném ročníku 2014/15, který skončil pádem Slavie do druhé nejvyšší soutěže. Před uplynulou sezonou se ale vrátil a ukončil hráčskou kariéru tam, kde se cítil nejvíc doma.

Dvaadvaceti starty v Chance lize završil celkový počet zápasů ve Slavii na čísle 834, což ho řadí na čtvrté místo historických tabulek. „Bylo to tady všechno moc krásné, vybudoval jsem si ke klubu za ty roky skvělý vztah. Je tu spousta lidí, které dobře znám a mám tu hodně kamarádů.“

Tomica přiznal, že o ukončení kariéry uvažoval už rok před tím, po zvláštním ročníku se ale rozhodl ještě pokračovat. „Loni se kvůli koronaviru zrušilo play-off a já jsem si chtěl ještě užít tu atmosféru a pocit, když se postoupí přes nějakou sérii.”

A povedlo se, přestože v play-off nakonec neodehrál ani jeden zápas. „Musím říct, že jsem si to užil, i když jsem nebyl na ledě. Prožíval jsem to v kabině s klukama a byly to pro mě super zážitky.”

Slávisté se během přerušení soutěže připravovali na restart na venkovním zimním stadionu v Dobříši

O tom, že tahle sezona byla jeho definitivně poslední, měl jasno už v jejím průběhu. „Uzrálo to ve mně kolem Vánoc, kdy jsem měl zraněné koleno. Ležel jsem doma jako lazar, ani s dětmi jsem doma nemohl pořádně fungovat.”

„Cítil jsem, že už je nejvyšší čas skončit, že už je to možná trochu přes čáru. Tělo mě bolelo a už ani hlava nebyla stoprocentní. Navíc byly letos dlouhé pauzy, jedna karanténa, druhá karanténa, přerušení,” popisuje svůj konec Tomica.

Tedy, přesněji řečeno konec jedné éry. Se začátkem nové sezony totiž odstartovala i nová etapa Marka Tomici jako kouče, ve Slavii se stal asistentem u 4. třídy a především kondičním trenérem A-týmu.

„Bavili jsme se s Jirkou Veberem už loni, jestli bych měl do budoucna o tuhle pozici zájem, a já jsem na to kývl. Přiznám se, že ze začátku jsem se trochu bál, ale mám v hlavě koncept, kterého se chci držet, a jsem v kontaktu i s trenéry, kteří mi v průběhu kariéry pomohli,” přibližuje Tomica.

„Sám jsem si toho hodně prožil od pětihodinových příprav až po ty intenzivnější, od těch, které nebyly ideální až po ty, které mi vyhovovaly. A jak se říká, nikdo učený z nebe nespadl, takže se snažím pořád učit a vzdělávat.”

Slávisté zahájili letní přípravu pod vedením nového kondičního trenéra

Zkušenosti nabírá i jako asistent u 4. třídy. „Studuju trenérskou licenci B a chtěl jsem začít u malých dětí. Naučit se s nimi komunikovat, zaujmout je. Je to úplně jiné než s chlapama, musíte udržet jejich pozornost, naučit je dělat správně veškeré pohyby. Ale mám vedle sebe zkušené trenéry, kteří s dětma umí, a když je pozoruju, tak se hodně učím.“

Marek Tomica není jedinou legendou, která po uplynulé sezoně uzavřela svoji dráhu profesionálního hokejisty, svůj konec oznámil i Jaroslav Bednář. Pro oba hráče připravíme rozloučení s kariérou společně s fanoušky v Edenu.

Marku, gratulujeme ti k úspěšné hokejové kariéře a přejeme hodně štěstí při trénování i v osobním životě. Děkujeme za vše!