Chci si zahrát v prosinci na mistrovství světa, hlásí Lukáš Strnad

Sbírat další zkušenosti, podávat dobré výkony a vybojovat si účast na juniorském světovém šampionátu, to jsou cíle Lukáše Strnada pro nadcházející sezonu. „Byl by to největší úspěch v mojí kariéře,” říká útočník, který v červnu oslaví devatenácté narozeniny.

Máte za sebou první měsíc suché letní přípravy, období, které je pro většinu období tím nejtěžším. Jak to je u tebe a jak se cítíš?
Je pravda, že tohle je nejméně oblíbená část naší profese, ale to k tomu patří a čerpáme z toho pak celou sezonu. Děláme tu přípravu, abychom se vyvarovali zraněním a nabrali svalovou hmotu a kondici. Já osobně se cítím dobře, i svalově, koukal jsem, že i kila mi jdou nahoru.

Máš radši posilovnu nebo běhání?
Troufám si říct, že i na ledě patřím k těm rychlejším, takže pro mě jsou lepší běhy, posilovna je pro mě spíš nutné zlo.

Připravuješ se na svoji druhou sezonu v Chance lize, jaká pro tebe byla ta premiérová?
Pro mě to byla taková horská dráha co se týče výkonů, ale bavil jsem se o tom i s trenéry a u mladších hráčů je tohle asi normální. Sezonu ale hodnotím kladně, podíval jsem se do dospělého hokeje, získal jsem nové zkušenosti, zahrál jsem si se zkušenými hráči, kteří už mají něco odehráno. Jen škoda, že jsme to dál nedotáhli ve vyřazovacích bojích.

V minulé sezoně jsi vstřelil i svůj premiérový seniorský gól, tak jak na něj vzpomínáš?
To si pamatuju dobře, bylo to tady v Edenu proti Šumperku. Je to nepopsatelný pocit, když celá hala křičí vaše jméno a můžete radost fanouškům. Na tom zápase byla i celá moje rodina, takže to bylo super.

Jsi v týmu jedním z nejmladších, dostáváš hodně rad od starších spoluhráčů?
Ano a snažím se to brát k srdci a respektuju to, co říkají. Přece jen ti kluci mají už něco odehráno a myslím si, že si snaží mi něco předat, za což jsem rád. Asi bych za minulý rok nejvíce vyzdvihl Lukáše Žejdla, který mi ohromně pomohl jak lidsky, tak hokejově, protože mi věřil a chtěl se mnou hrát i v play-off. I Tomáš Knotek, který se mnou trénoval střelbu, a další se mi snažili pomoct.

Je vidět, že s tebou i na střídačce hodně mluví…
To mi hodně pomáhá. Je dobré, když s váma parťák v lajně nebo celkově spoluhráči mluví, protože je to celé o komunikaci. Když mlčí, tak máte pocit, jestli třeba neděláte něco špatně. Mám rád, když se hodně komunikuje, aspoň člověk ví na čem je, a já si toho hrozně vážím.

Co očekáváš od své druhé sezony v áčku?
Chtěl bych se dál učit a nabírat nové zkušenosti, ať už od trenérů nebo od spoluhráčů, kteří mi všichni mají co dát. A mým velkým cílem je zahrát si juniorské mistrovství světa v prosinci.

Ty už sis za dvacítku zahrál v minulé sezoně, může to být tvoje výhoda a jaké to pro tebe byly zkušenosti?
Podíval jsem se na mezinárodní hokej, ti kluci jsou úplně jinde, je to rychlejší, silovější, ale zase víc rozlítané než v chlapech. Díky tomu, že jsem se do dvacítky podíval už minulý rok, tak vím jak to tam funguje a věřím si, že se mi povede na mistrovství světa dostat. Byl by to asi největší úspěch v mojí kariéře, protože se tam můžu ukázat určitým lidem, kteří pak můžou rozhodovat o mé budoucnosti.

Máš nějaký rituál před zápasem?
Rituálem bych to úplně nenazval. Chodím si zahrát brazilku a jako první si oblékám levou stranu výstroje, první si vážu levou brusli a všechno dělám zleva.

Je něco co tě dokáže během zápasu naštvat?
Nejsem hráč, který by se na ledě často naštval nebo vytáčel, snažím se zůstávat pořád pozitivní. Abych třeba diskutoval s rozhodčíma, to určitě ne, od toho jsou tady starší, zkušenější hráči (směje se).

S kým v kabině si nejvíc rozumíš?
Co se týče minulého roku, tak bych asi vyzdvihl Dominika Němečka, protože jsme seděli vedle sebe v kabině a hráli jsme spolu i v juniorce, a Michala Simona. Oba patří k těm mladším, takže si spolu rozumíme. Teď na letní přípravu přišli i kluci z juniorky jako Matěj Kvasnička nebo Kuba Dráb, takže taky s nimi.

Umíš sešívané chorály?
Nějaké bych určitě dal dohromady, ale přiznám se, že úplně všechny ne. Ale když lidi fandí tady na zimáku, tak člověk něco pochytí. Můj nejoblíbenější je určitě po vyhraném zápase, když máme s fanouškama děkovačku.

Jaký je tvůj nejoblíbenější a nejméně oblíbený stadion?
Nejhorší je když jezdíte daleko, to jste po té cestě vždycky rozlámaný. Takže asi Frýdek-Místek, ale i třeba Sokolov. A nejlíp se hraje na Vsetíně, ta atmosféra to je něco neskutečného. I když vám lidi nefandí, tak jsou tam, a každý hokejista, který tam hrál, si to užije i jako host.

🔴⚪ Kup si permici na Slavii, ušetři více než 25% oproti běžným vstupenkám a získej další výhody:

⭐ šálu v hodnotě 350 Kč zdarma
⭐ vstupenky na přípravné zápasy zdarma
⭐ stálé místo na stadionu
⭐ předkupní právo na play-off
⭐ slevu ve fanshopuhttps://t.co/Eje630wbGU

— HC Slavia Praha (@HCSlavia) May 22, 2023